PaTeXx

Je to zase za čtyři, ale tentokrát s mnohem lepším pocitem. Richardova pouť a Thompsonovic pošťuchování potěšily nadmíru. Za zbytek takovýchto epizod se nebudu vůbec zlobit.

Zase to závěr nějakým způsobem zachránil. Každopádně průběh opět dechberoucí nebyl.

"I'm a parasite!" "Yeah, but you're real." Nějak se do toho funfestu ve druhé sérii nemůžu dostat, ale věřím, že to je otázka času.

Celé se to strašně táhlo jako každé slovo těhulky s detektivem, jejichž scény jsou až otravné. Humr byl jeden z mála pozitivních věcí.

Tempo ještě pomalejší než minule, ale jaksi zůstávám na půdě optimismu. Pokud se nestane něco pořádného, série začne nudit.

Tohle jsme potřebovali. Twist na vysoké úrovni (ale zdaleka se nevyrovnává tomu v první sérii) a nejsilnější zbraň zabodnuta mečem Hiroyukiho Sanady. Mám rád, když je na tom zlo o poznání lépe. Tohle je voda na můj mlýn.

Nadstandartní, ale chyběl tomu nějak ohromující moment, z kterého bychom si trošku ukákli do gatí. Ať už začne ta revoluce.

Konec to zachránil. Epizoda o Maeve jakožto o hlavní účinkující, nudila. Kazila mi život celou druhou sérii a teď jednu celou epizodu. Naštěstí už jí někdo zavřel držku a konečně bude prospěšná (na duel mezi ní a Dolores, se těším jako Zeman na čínskou polévku od Putina). Sjednocení Bernarda a Stubbse taky zlepšilo dojem, ale jednoznačně to chce Aarona, jeho cute robůtka na stavbě a skutečný svět. Jakkoliv se vracet do simulace, už je ztráta času.

Asi první díl, u kterého jsem se nezasmál. Příště méně citů a víc sarkasmu, prosím.

Moc mě nebavila Jerryho školka. Jeden stačí.