LEATHERFAC

Ondra Vetchý totálně na zabití...

S tímhle filmem mám jeden drobný problém. A to to ten - že je to totální stupidní megakokotina. Transformující se roboti se vydali na naši planetu bojovat mezi sebou? No ty vole! Zní to přesně tak debilně, jak to potom ve filmu i vypadá. Rozpočet hádám několikanásobný oproti třeba Terminátorovi 1 a co z toho? Respektive, co se za ty prachy a s těmihle možnostmi efektů mohlo natočit? Mít rozumnější námět a příběh? No co už. Jo vlastně mám problémy dva: ten druhý je, že hlavní roli dostal nejslizštější nafoukaný nesympatický pitomec, jaký v posledních letech dostává role v obřích velkofilmech. Naštěstí už božského Shiu dnes prý nikdo moc nechce obsazovat, protože mu sláva trochu vlezla do hlavinky a začal se chovat jako idiotská primadona. Doufám, že už o něm nikdy neuslyšíme (a hlavně neuvidíme)...

Hm...Stalingrad z pohledu Němců? No mám z toho hodně smíšené pocity. Člověk má potřebu se s hlavními postavami ztotožňovat - aspoň trochu. Co ale dělat, když je to banda nácků? Člověk si říká: "je to do nich našijte rusové - ti hajzlové si nic jinýho nezaslouží! Ale tak jednoduchý to zas není. Dobře to ilustruje scéna sbírání raněných, kdy vojáci vylezou ze svých úkrytů a pro jednou se kouknou navzájem do tváře - po kom to vlastně celý den střílejí. A oba zjistí, že ti druzí jsou taky  jen stejní kluci, který z tepla jejich domovů vyhnalo pár bláznivých chlapů, kteří jim nakukali, že je správný toho druhýho nenávidět. Že ti druzí jsou taky mladí kluci, hladoví, zmrzlí a unavení, daleko od domova a stejně tak nevědí, co tu vlastně dělají... Někdy není špatné se nepříteli podívat dlouze a dobře zblízka přímo do tváře. Anonymní nenávist je z těch nejhorších. Režisér Vilsmaier nám tu předkládá válečnou realitu zachycenou sice z německé strany, leč s dostatečným odstupem další generace. Bez patosu, bez falešného hrdinství, se vší tou špínou, bolestí a krvavostí a umíráním na obou stranách, ale taky bez nadbytečného sebemrskačství. Nesoudí nikoho, nenadržuje nikomu. Jen konstatuje holou pravdu, že válka je hnusné zkurvené svinstvo pro všechny strany, nemá nikdy vítězů, jen spousty a spousty poražených, ať těch co to přežili, nebo nikoliv. Slabší rozpočet až tolik nevadí, film se soustřeďuje víc na psychologii a příběh hlavních postav, než na obří útočné formace - což je dobře, takhle nám toho totiž řekne o válce mnohem víc. Naopak spíš potěšila absence dnešního největšího nešvaru, kdy v každém velkofilmu nesmí chybět tuna digibordelu. Tady je všechno reálné (rozuměj nedigitální), sice malé, ale reálné a tudíž uvěřitelné. Pěkně po klasicku - kvalitní masky, výbuchy, reálné stavby. Poslední třetina filmu, kdy si většina přítomných začíná uvědomovat, že se nechali nahnat někam, odkud se většina z nich už nikdy nevrátí, protože prostě není úniku, je hodně tíživá a bezvýchodná. Někdo tu zmínil atmosféru potápějícího se Titaniku. Hm - no asi tak nějak přesně. Pár českých herců nás tu potěší - hlavně Karel a Leontýnka z Ať žijí duchové. Z německých herců především Dieter Okras, jehož škodolibý smích nepřejícího kapitána byl okrasou tohoto filmu. Ovšem ze všeho nejvíc nutno pochválit skladatele Schneidera, jehož famózní soundtrack okamžitě řadím ke svým nejoblíbenějším. A bez něhož by tento film ztratil polovinu emocí a hloubky sdělení. 4,5 *

Velmi silná epizoda - z těch pozdějších, kde veselé taškaření občas ustupuje vážnějším polohám a tématům... z těch pro které tento seriál miluju zřejmě víc, než pro jeho skvělou a velikou fůru dobrého humoru a srandy. Ironií osudu je, že Patrickovi Schwaizemu tato epizoda nevědomky předpověděla jeho skutečný konec reálného života - kdy o 30 let později na rakovinu opravdu sám umřel. Jen místo na leukemii, na stejnou rakovinu co moje máma - rakovinu slinivky...

Režisér mého velmi oblíbeného filmu Hra na pláč plus jedna z mých nej hereček. A velmi rozporuplný a nudný film. Jodie je tu velmi sexy, nejvíc asi její hluboký hlas. Sayid ze Ztracených mi tu přišel k Jodie jako trochu pěst na oko a úvodní příšerná bitka je sice dechberoucí, leč poněkud přemrštěná. Že by takto bezdůvodně někdo zmlátil mladý pár co se prochází v parku? Neříkám, že se to nestává, ale přeci jen ve filmu by to dávalo větší smysl, kdyby tam nějaký důvod byl. Proč tvůrci nevyužili třeba rasistický motiv, který se v tomto případě vybízí, nebo prostě cokoliv? Následná pomsta Jodie působí poněkud nevěrohodně z více hledisek. Za prvé - pokaždé když vyrazí večer do ulic je svědkem nějakého problému - to je ale náhodička. Za další: i člověku co viděl jedinou kriminálku v životě nebo aspoň jediný díl CSI Las Vegas musí být jasné, že by ji vyhmátli hned po první akci, jinak by museli být naprosto neschopní pitomci. Už jen těch otisků prstů co všude musela nechat... Ale což. To by člověk nějak odpustil, ale to, že film k uzoufání nudí, se jaksi ignoruje těžko.

Tohle mi neměl Joaquin s tímhle známým výrobcem elektroniky dělat. Takhle nechutně zkurvit moji oblíbenou postavu. Udělat z Jokera nemocného, frustrovaného ubožáka, na kterého vyloženě bolí se i jen dívat. Za co? Za co? Co jsem komu udělal. Upřímě tenhle film mě naplňoval velkou obavou už z ukázek a ty se víc než naplnily už asi po 20ti minutách. Tragičtější film s tragičtější postavou jsem už dlouho neviděl a ani jsem vidět nikdy nechtěl asi. Film z téhle tragédie částečně vybředne alespoň už dnes kultovním tanečkem na schodech a poslední dvacetiminutovkou počínající nejlepším a nejdražším klipem k hitovce od Creamů - White room. Bouračka a dav klaunů kolem a atmosféra se na malou chvíli překvapivě velmi přiblíží staršímu Temnému rytíři. Bohužel jen na chvilku, aby to ten pitomec na režijní a scénáristické židli definitivně zase pohřbil závěrečným vyústěním z cvokhausu...bléééé. Krom pár zdařilých scén je to prostě nejhorší výblitek v dějinách filmu a definitivně jsem jím přestal mít rád Joaquina Phoenixe. Haugh

Napínavý námět plus plejáda nejlepších herců své doby plus atraktivní prostředí obří lodi uprostřed chladného oceánu, které hrozí, že půjde se všemi pasažéry ke dnu. Tak proč to na mě sakra nefunguje? A já se po většinu filmu nudil? Napětí vyvolávají pouze okamžiky stříhání drátů, kdy hrozí výbuch - což je logické. Ale jinak? Nula. Odpověď je zřejmě zakopaná v režii. Richard Lester je totiž tak trochu břídil. Což prokázal  například zkurvením druhého Supermana. Protože natočit z takových ingrediencí tak nudný film, to už chce opravdu antitalent. Co víc - víme, že dobrý thriler dělá hlavně dobrý záporák že... No mít k dispozici Sharifa, Hemmingse, Hopkinse, Holma, Glovera a jejich obsazením je v podstatě téměř nevyužít a zároveň do zásadní role záporáka a hlavního zloducha obsadit nezajímavého moulu bez špetky charismatu - to je skoro zločin. Naštěstí pro nás všechny - tento trapný castingový omyl o pár let později napravil Jonathan D. v Mlčení jehňátek. Ostatně taky ten důvod k zabití 1200 lidí mi přišel trochu absurdní - bééé oni mě dali do důchodu protože jsem starý bééé, tak se jim pomstím... uhhh no nevím. Jinak celým filmem proplouvá celá řada podivných vedlejších rolí, které asociují nějaký pozdější příběh který ale nepřijde. Například milenka kapitána a jeho podivně chladný vztah k ní, tlustý snaživý bavič, mamina s otravnýma děckama, chlap, který chodí sem a tam po lodi, ale nikdy nic neřekne a další. No je to smutně ne zpackaný film, ale velmi velmi nevyužitý potenciál. Škoda.

Úvodní jízda kanálem s geniální Elfmanovou hudbou je fascinující, skvělá komiksová atmosféra z prvního dílu se tu vydařila zachovat, De Vito i Walken patrně ve svých nejlepších rolích, Michelle je kočička vydařená, Keaton se svojí vejčitou hlavinkou vypadá bez masky stejně trapně jako  jako v jedničce, leč v masce, kde jsou vidět jen oči a rty vypadá pořád ze všech Batmanů nejlíp... příběh taky dobrý, Burtonova režie stále excelentní - tak proč mě to doprdele tak nudí? Že by první náznak Burtonova pozdějšího sešupu dolů? Je fakt, že Edvard, Ospalá díra a první Batman jsou jeho nejlepší filmy, které se mu později už nikdy nepodařilo přetrumfnout. Bohužel ani kvalitativně dorovnat. Takže stejně jako Burtonovým pozdějším filmům ani tomuto vymazlenému pokračování nemůžu dát víc, protože mě na něj prostě nebavilo koukat.

Po třiceti letech musím bohužel konstatovat, že tenhle film dost zestárnul, nebo jsem zestárnul já. Ano, některé scénky jsou kultovní, ale spousta fórků mi dnes už přišla trochu do prázdna, některé až vyloženě nevtipně zbytečné. Myslím, že dvojka byla vydařenější. Teda doufám, musel bych si to ověřit. Ale teď někdy to určitě nebude...

Hezký námět o dvou sestrách a jednom smutném omylu. Bohužel patetické provedení a románová mluva to zabíjí, až se člověku dělá místy nevolno. Idiotské jméno Rašilova Králíček je příliš idiotské i na 40. léta.