Pedestrian

Do třetice toho samého a pořád stejně dobrého.

Prostě sexy pistolnice.

Velké srdce, malý pták.

Film plný krásných, ale drsných záběrů podmalovaných optimistickou hudbou Rize Ortolaniho. Film, ze kterého se vám udělá zle.

Jak sama Červená Karkulka zpívá: je to starý nudný příběh.

Poté, co tajemný let přestane být tajemným (odhalení očekávané pointy), končí do té doby psychologicky více než dobře zvládnuté drama, které se v závěrečných několika minutách přesype v průměrný americký thriller. Vlastně ten samý případ jako u Cravenova Nočního letu.

Ve Spojených státech lidé po opuštění kinosálů údajně zvraceli a omdlévali na eskalátorech. Při mé pražské návštěvě kina se nejen že hromadně odcházelo, ale jedna žena během promítání dokonce omdlela, načež v sále vypukla obrovská panika a začalo se ozývat obligátní "Doktor!", "Zavolejte doktora!". Vše nakonec dobře dopadlo a já se tak po deseti hektických minutách mohl opět vrhnout do sledování této bizarní podívané, kterou podle nováckých Střepin režíroval Quentin Tarantino. No co, zní to přeci jen zvučněji než Eli Roth.

BRRRrrrr!!! Ještě teď se klepu hrůzou z tohoto nadmíru úchylného prafilmu o tlupě kamenů a špinavců. Spálit a zakopat alespoň míli pod zem.

Klasická disneyovka. Naivní, milá, odpočinková. Pár světlých okamžiků (Broukovi se postaví anténka, zamlží sklo aj.), příjemný hudební doprovod, svěží herci. Jinak často předvídatelné, místy nudné.

Jeden z nejpodivnějších hororů filmové kinematografie. Blázen a Špaček rulez :)