Magika82

Tento komediální/satirický pořad mě dlouho míjel. Poprvé jsem jeho existenci zaznamenala až ve výročním stém díle pořadu Jindřicha Šídla. A? Ne, rozhodně nelituji. Ba naopak. Branky, Body, Kokoti s Terezkou Dočkalovou velmi mile překvapil. Kladu si pouze otázku, proč zde do této doby nebyl tento typ pořadu? Na rovinu, bez obalu, bez politické korektnosti, a pojmenovávací věci tak, jaké skutečně jsou?... Nejsem feministka! Ale žena, která rovnoprávnost považuje ve 21. století za přirozenou, a to jak v právech, tak i v povinnostech. Mužskou galantnost odměnuji poděkováním a úsměvem. Sebevědomý a inteligentní muž, nemá zapotřebí "dokazovat" ani svou fyzickou převahu, ani blitím nesmyslů. Je zvláštní, že lesbičky nikomu nevadí. Zvláště v pornu, viďte pánové... Ale pokud jde o gaye, nevyrovnaní, nesebejistí a v některých případech i svou orientací si ne ne zcela jistí "pánové", začnou být více než homofóbní, a potenciálně nebezpeční gayům i sobě. Proč i sobě? Protože pokud nezvracejí nesmysly v bezpečí doma od klávesnice, mohli by od leckterého gaye dostat pořádnou "nakládačku"... A pokud jde o politiky, za mnohé jejich výroky a postoje, bych jim uštědřila pár facek nejraději zase já sama, mít je po ruce.... Takže, Terezko, jen tak dále! ... 100% a 5 hvězd.

Tento...řekněme film, z mého subjektivního pohledu nezachrání od Odpadu ani názorná ukázka toho, jak vznikají blábolovité údajné události, které děti a mladiství při své představivosti vezmou za skutečnost, po níž následuje vnucené sugestivní přijetí v jejich mozcích, a následují pohromy v podobě těch, kteří sebe sama vyděsí doslova až k smrti... Čili ponaučení snad pro naše potomstvo, leč zpracováno jako ukázka toho, jak se nemá psát scénář... Odpadkový koš, prosím!

A budu zlá... Pokus - a velmi nezdařilý - snad o navázání na snímek Tajemství smrti slečny Neznámé (2016), se stal pohromou již dle upoutávky na tento snímek... Ta sama postačí k tomu, aby si potenciální divák uvědomil, že de facto shlédnul celý film... Chaotický scénář, dějová linie snažící se rozvětvit mezi osobní příběhové linky postav, aniž by se byť na jedinou minutu odtrhla od hlavní linie, se namísto pomyslného francouzského copu změnila v dred a ještě k tomu natupírovaný odskakováním k postavám, které měly ve filmu nejvýše pět vět... Herecké výkony nepřesvědčivé. Dialogy nesmyslné. Popsání hlavního pilíře filmu z teologicko-psychologické stránky, naprosto nesmyslné a matoucí diváka neznalého skutečností... A plazivých postav mám už plné zuby z tzv. "hororových" snímků točených v Japonsku... Před Odpadem film zachraňuje pouze několik sekvencí, jenž v samotném snímku nemají v součtu více, než-li pět minut... 20% a už o tomto blábolovitém filmu nechci slyšet....

Že se nedá bez velkého rozpočtu, slavných - Oskarových jmen natočit vynikající mysteriózní horor? ... Zde se mohou páni režiséři a scénáristé učit, jak takový filmový snímek vytvořit... A to setsakra vynikající snímek, jemuž z mé strany do 100% schází pouze drobná chybička ve scénáři: Pakliže dívka byla nevinná, měla dodržet dohodu s otcem chlapce... Nicméně, nejistotu o této chybičce zpochybňuje ono kompletní tetování (divák jenž snímek viděl, již ví), poukazuje spíše na možnost, že se otec v úsudku o nevinnosti dívčiny zmýlil, a ta tak dohodu nedodržela... Tato nejistota pro diváka, jenž u filmového děje přemýšlí, musí notně zviklat v otázce: "Co tím chtěl básník vlastně říci?"... Přesto 80% a vřele mohu doporučit ke shlédnutí....

Hlavně nepřemýšlet! Toť zásadní bod k tomu, aby si divák vychutnal tuto filmovou jednohubku. A co lze na tomto snímku hodnotit 80%? Vedení dějové linie, Výborné. Herecké výkony, Velmi dobré. Digitální triky, Výborné. Exteriéry, zvláště krajina a záběry z hlubin vod slaných, Výborné. V jednoduchosti se ukrývá síla, naplněno na Výbornou... Leč znovu připomínám: Pro vychutnání si odpočinkového lehce vojenského a akčního snímku, něco na zobání, dobrou kávu či kvalitní čaj, zhasnout, nenechat se rušit, a nezapínat centrum logiky v mozku, především v otázce geopolitické a pravděpodobnostní... Takže 80%, a příjemný večer s tímto filmovým snímkem...

Inu, mělo-li něco definitivně zabít sérii o mé platonické lásce (nesměl by si sundat masku :oD ), pak to bylo tímto filmovým ztvárněním... I mistr tesař se utne, jak moudře praví staré pravdivé přísloví. S. Black se však pouze neutnul, leč s onou pomyslnou sekerou rovnou uťal jednu nohu sobě a obě Predátorovi... Z pojmu nekompromisního lovce Predátora, jemuž patřila po dekády Stříbrná plátna kin, se stal patos hroutící se k zemi povážlivou rychlostí... A pokud se nestane zázrak nebo Múzy nepolíbí něčí hlavu s vytříbenou myslí tvůrce filmů par excellance, již se nikdy Stříbrného plátna nedotkne ani ani konečky svých drápů... Z filmové klasiky vytvořit místy až hořce humornou komedii, napsat "hrdinné" postavy v podobě bandy tupců, ač gentlemanů, provádět ochočení Predátořích "psů" střelbou do spánků, totálně selhat co se gradace závěru týče... Zkrátka a dobře, někdo si nepřál již nadále cílit na naši věkovou skupinu, ale zacílit na naše adolescentní potomky primitivní akční kovbojkou bez kovbojů a koltů... 20%... a i těch 20% je pouze z úcty k postavě Predátora, jenž si své velké "P" vydobyl již v roce 1987...

Tak, a nyní je čas na kávu a cigaretu, aby se lépe přemýšlelo nad tím, proč se režisér Hardy scénárista G. Dauberman rozhodli závěrečným dílem srazit laťku, kterou sami sobě a pro naše očekávání nastavili dříve. Odpověď bude patrně jednoduchá: Byla nastavena natolik vysoko, že jejich třetí pokus o její úspěšné zdolání se již zkrátka nemohl úspěšně zdařit.... Scénář kontra skutečnosti: 1) Démon Valak objevující se například v díle Liber Officium Spirituum, jest popsán jako malý chlapec letící na dvouhlavém drakovi. Dítě z oprávněného důvodu - nevinnost, a když už se jednou za Uherský rok někdo z těch tajtrlíků "zdola" rozhodne rozpoutat postupně a nenápadně v nějaké rodině, z níž si obvykle volí pouze jednoho člena k pokusu o zničení jeho života, vlastnímu zřeknutí se svobodné vůle, a tím následujícímu šílenství či sebevraždě a tím si vystavení pomyslné jízdenky na nějaký čas "Dolů", než-li je propuštěn do dalšího života... Každá dračí/hadí hlava symbolizuje stupeň moci Padlého anděla, jímž je schopen vládnout. Zde se jedná o tzv. "Plíživého našeptávače". O velkou moc se zde tedy nejedná, pakliže ji nepoužije na psychicky a duševně zlomenou osobu... K proniknutí z Duchovního světa do světa Fyzického opravdu žádná ze stran nepotřebuje kamennou studnu... Postačí protržení této "Opony" stran lidí, ať již pořádáním seancí s invokacemi, byt či dům naplněný hádkami, potoky slz zoufalství, psychické nebo fyzické týrání a zneužívání, ztráty víry v sebe i Boha. Tedy místo, kde o notně dusnou a temnou atmosféru by si senzitivní jedinec obrazně řečeno zlomil nos již při vstupu do takového domu... A jsou li přístupná zrcadla naproti postelím jako bonus, dveře mezi světy se otevřou... 2) Warrenovi se podíleli na vyšetřování v Amityville a Enfieldu, ani jedno z nich neodkazovala a dle paní Warrenové, ani nikdy nemělo nic společného s tímto démonem! ... 3) Onen klášter v Rumunsku existuje, veřejnosti je nepřístupný, avšak na rozdíl od filmu, jej stále spravuje Katolická církev. Vyšetřování stran Vatikánu zde bylo provedeno, ale ze zcela jiného důvodu: Tím byla vražda řádové sestry, nastrojená jako sebevražda. Během vyšetřování vyšla najevo skutečnost. Vražda byla spáchána řádovou sestrou Ioanou Rutinescu. Prosté spory mezi mladými spolubydlícími na jedné cele (pojmenování pro malý, chudobně zařízený pokoj) vyvrcholily vzájemným fyzickým útokem, během něhož si Marianna Lottini zlomila vaz pádem na rám postele. Vyděšenou Rutinescu z obavy z následků za tento čin, nenapadlo nic lepšího, než mrtvé omotat kolem hrdla kus prostěradla, jehož druhý konec byl údajně uvázán právě o ono čelo její postele a tělo takto vystrčit z okna. Ioana Rutinescu byla roku 1952 exkomunikována z církve, a rok na to odsouzena civilním soudem k úhrnému trestu sedmnácti let odnětí svobody... Tolik skutečnosti kontra filmové zpracování.... I z těchto důvodů srážím hodnocení snímku na pouhých 20%...

Že se Italové snad v žádném filmovém snímku neobejdou bez nahých žen, kopulace...obvykle ovšem bez nahých mužů, a tak my ženy prakticky vždy tzv. Utřeme nos, na to už jsem uvykla... Zvláště po pohromě zvané Armáda démonů: Matka slz... Nicméně zde jsem měla oči nevěřícně vypoulené patrně stejně, jako jeptiška v popředí filmového plakátu... Zkrátka - a nyní doufám, že jsem z Italštiny ještě nezapomněla vše: Dopo tutti i diavoli, il film più dannoso che è davvero solo una mucca! I basta! ... Odpadkový koš, prosím!

Fantasy komedie v podání Marvelu. To jest to, čím tímto pro mne jejich Venom (Jed), jest. Závěrečná scéna však přiměla ke smíchu i mne, a musela jsem si ji pustit několikrát znovu... Herecké výkony, Velmi dobré. Digitální triky, Velmi dobré. Scénář, jednoduchý a v tomto případě potvrzující, že v jednoduchosti je síla. Tedy Výborný. Opětovné poučení, že hrát si na Boha se opravdu nevyplácí, zdůrazněno Velmi dobře... Co dodat? Ach tak, shrnutí hodnocení: Krásných 80%...

A. T. Hwang se při nápadu na nové filmové zpracování příběhu o První ženě Adamově, z níž za trest Bůh vytvořil prvního a nejmocnějšího démona (do svržení prvního a posledního Archanděla archandělů Lucifera), se nepoučil a dílo se tak opět a znovu nezdařilo, neboť i zde muselo dojít na má slova: "Mnoho scénáristů nebo autorů, značí pro film nebo knihu smrt." ... Poprosím proto o Odpadkový koš!