Zíza

Příjemný nikam nepospíchající snímek, který vlastně hodně věcí neříká, na druhou stranu říká toho dostatečně natolik, aby bylo jasné, čím si kdo prochází a to je prostě príma. Je to opravdu velmi nenápadná komedie, až možná bude pro některé těžké tam ten vtip postřehnout, protože je opravdu až šikovně skrytý. Tím nechci podcenit něčí inteligenci, ale myslím si, že vychytání je spíš o praxi u japonských filmů než o čemkoliv jiném. Ačkoliv zde hrají skvělý mladí herci (Oguri, Kóra), tak jednoznačně veškerou pozornost na sebe strhl výborný Jakušo Kódži. Ospalý snímek z japonských hor vyprávějící jednu epizodu, která osvěžila stereotypní život vesničanů. Titulky.

Skvělé obsazení, skvělé herecké výkony, epizodický děj, ozvučení také není nejhorší, ale prostě mě ten svět rakuga vůbec nezaujal. Já velmi dobře chápu, že je to dobrý seriál, ale v mnoha případech mě jeho humor minul. Bohužel. Užívala jsem si herecké výkony a všechny ty brilantní herce, kteří spolu rozehráli výborný koncert, ale prostě celých deset dílů mě to nechalo chladnou a až ten jedenáctý mě jakž takž rozehřál. Lepší 3*. Pokud máte alespoň trochu rádi rakugo, připočtěte jednu hvězdu, pokud ho máte rádi hodně, připočtěte druhou.

Skoro bych tomu neměla co vytknout, až na divnou postavičku krále, která mi přišla dost nevýrazná a k ničemu na to, že to byl král a jeho rozhodnutí (ať už takové nebo makové na konci filmu) mělo velký dopad. Příběh se mi líbil, v podstatě většina postav mi přišla sympatická nebo alespoň jsem si k ní nevyvinula žádnou averzi. Nejvíce se mi samozřejmě zalíbil Ork Durotan jako spoustě jiným. Ale prostě to nemělo to takové cosi, díky čemu byste se do toho zamilovali, díky čemu byste z kina odcházeli nadšení. Ano, byla to fajn podívaná a nenudila jsem se, ale i přes všechnu magii, kterou ve filmu postavy disponovaly, to nemělo to pravé kouzlo. Velmi silné 3* a jsem zvědavá na pokračování.

Velmi příjemná podívaná, protože nedochází k nějakým nenávistným milostným x-úhelníkům. Kamarádi jsou kamarádi, láska je láska, trouba je trouba, gorila je Takeo. Samozřejmě Ore monogatari není kinematografický skvost, ale jako odpočinková komedie z japonské střední je to výborné. Milý scénář, roztomilé postavy a celkově je na celém filmu jen otravné to, že jim to sakra dlouho trvalo, než to konečně ti dva trumberínové pochopili. Roztomilé, japonské a konečné scény jsou skvělé! Vlastně mezi live action středoškolských romanťáren je to nadprůměr. Titulky.

Byla s nima legrace, projelo se mnoho zajímavými místy a občas to bylo hodně napínavé, zda auta přežijí či vyjedou. Rozhodně se s nimi pustím do další podívané, protože si myslím, že se mi po nic za nějakou dobu bude stýskat. Trotlové-sympaťáci s nimi bych na ten konec světa jela. ;-) Jediná škoda byla, že ke konci se hodně věcí opakovalo (například ve vtipech či faktech). Jako náhled do Jižní Ameriky rozhodně doporučuji, protože to vypadalo fakt krásně. Silné 4*.

Další film z edice poněkud zvláštních japonských filmů. Film je poskládaný z různých postaviček, kterým je přiřknuta nějaká charakterová vlastnost a jinak to s nimi prostě nebude. Vývoj? K čemu? Máme tu sice nájemné vrahy, ale všichni jsou zvláštní, popravdě ani nepůsobí drsně - takže rozhodně neočekávejte nějaké super drsné bitky či zajímavé způsoby zabíjení. Tady každý nájemný vrah trpí nějakým psychickým neduhem, takže nakonec končí spolu v jednom autě… Nejzajímavější postava byl nakonec Murakami Džun, který zde sice nesetrval dlouho, ale zaujal nejvíce. Co se týče ústřední postavy Suzukiho ztvárněného Ikutou Tómou... je to nudný patron a za celý film jsem si k němu nenašla cestu (pokud nepočítám tu chvíli ke konci, kde sleduje to video). Dokonce to má i drsný humor, ale vcelku těžko postřehnutelný. Je to zvláštní, nadchnout to pořádně nedokáže, ale je fakt, že sem tam to má něco do do sebe. Těžko říct, komu doporučit. Prosté 3*.

V podstatě stejné jako každý popelkovský příběh, i to dělení lidí na dobré a zlé bylo pohádkové. Na konec dobří byli potěšeni a špatní potrestáni. Jediným plusem tohoto filmu je převlékání Kate za Nata, hlas i gestikulace byly perfektní. Ale jinak to nic nového nepřinese, herecké výkony... nikdo se nepředřel. Řadím to mezi takové ty Disneyovské filmy typu A zase ta Popelka. Popravdě tomu chyběla jiskra, kdyby to mělo pěkný spád, tak přidám hvězdičku. Pokud chcete něco na spaní, je tohle ideální, protože nemáte nutkavou potřebu vědět, co bude dál, zároveň se také nedočkáte žádných probuzováků.

Přiznejme si to, tenhle film není kdovíjak dobrý, ale nakonec jsem se zase nenudila. Sice to mělo scény, u kterých nesedět v kině, ale u PC, tak je pošoupávám, protože ty jejich kecy se nedaly poslouchat, ale na druhou stranu to mělo scénu, kterou bych chtěla vidět znovu a to je samozřejmě ta se skvělou hudbou a „rychlíkem“. O hereckých výkonech se toho moc říct nedá, herci se nijak nepřekonali, příběh to mělo takový o ničem, ale hudba dokázala vtáhnout. Je to těžký průměr, který mě kupodivu zase tolik nenudil a oči v sloup jsem musela protáčet asi jen třikrát. :-D Dostaňme se přes nelogičnosti, že banda polských pracantů umí anglicky (když už si hrajeme v zahraničí a mluvíme cizím jazykem, tak to dotáhněme až do konce!), že jeden náhodně vystřelený obyčejný šíp (který by neměl mít kovový hrot!) skolí dvě mouchy jednou ranou, tak je to pěkný film na večer, kdy přijdete urvaní z práce a chcete se jen nechat bavit. 55 %.

Stejný koncept jako měl Hanzawa Naoki, jen to není tak napínavé a hlavní hrdina a celkově i jeho "poskoci" mě víc bavili u Hanzawy. Tedy až na Jasudu Kena, ten byl skvělý a jeho postava mě hrozně bavila. Je to opět plné emocí, sentimentu a tlačení na dobrou stránku člověka. Také se několikrát dozvíme, co to vlastně je být inženýrem. Není to špatná podívaná, dokáže být i napínavá. Je naprosto bez romantických vztahů, jde hlavně o práci, práci a práci. Potkáte zlaté lidi, svině i takové, co jsou prostě lidé, kteří se dokázali zachovat dobře nebo špatně. Je to hlavně o snech a silném přesvědčení o tom, že to, co dělám, stojí zato a baví mě to.

Přestože jsem přezíravá k tématům, kde se již od začátku umírá, tak jsem se na seriál vrhla, protože mám naopak hodně ráda příběhy, kde se dva neznámí lidé dají dohromady na základě nějakého kontraktu a také od High Society mám ráda UEE, přišla mi tam dobrá. Ovšem co předvádí tady předčilo mé představy. Je výborná! Ačkoliv hodně brečí, nakonec má člověk pochopení a ona to umí tak krásně podat, že nezbývá než smutnit s ní. Navíc jim to s Lee Seo-Jienm moc slušelo, měli mezi sebou velmi přirozenou chemii a tu oboustrannou náklonnost jim šlo krásně uvěřit (jejich vztah je opravdu velmi pěkně pojat). Nakonec i ta malá nebyla tak otravná, jaká mi přišla na začátku. Co se mi také na seriálu líbilo, že opravdu dochází k nějakému posunu a to téměř u všech - každý má na začátku nějaký výchozí bod a hlavní postavy a jejich nejbližší se na konci ocitnou jinde, jejich situace či prostředí se promění. A to prostě zase tak často u seriálů nedostáváte. Například hlavní hrdinka je na začátku úplně sama v bídném postavení, ale na konci získává podporu mnoha a má po svém boku rozumného chlapa. Seriál samozřejmě nemá jen samé klady, nebyl úplně perfektní, ale i tak jsem si ho užila a každý týden se těšila na nové díly. Trochu mě mrzí ten konec, chtěla bych asi něco více hmatatelného (SPOILER můj ideál by byl, kdyby na úplném konci byla malá scénka, jak taťka s již dospělou dcerkou stojí v krematoriu u maminčina pomníčku a jdou nahlásit, že se pořád mají dobře - tahle scéna by podle mě byla krásnou tečkou; nevěděli bychom, kdy umřela, stejně jako teď, ale věděli bychom, že dcera i otec jsou i po její smrti stále spolu a mají se dobře, to by se mi zdálo ideální).