Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (306)

plakát

Americké psycho (2000) 

"Pořád smrdim hatem, řikej mi Patrick Bateman, to je to, co jsem, to je to, kdo jsem." Patrick měl očividně, coby malé děcko, sex s nesprávnym psem, a tak se přizpůsobil systému po svém. Přes den splývá s vyšší třídou a v noci dává průchod svým nefalšovaným pocitům. Čili-všichni jsou falešný, jen vražda je ryzí. Celý je to ale tak nešikovně popadnutý za varlata, že kdyby Bale vyloženě ve svý roli tenkrát neExceloval, asi by se celej tenhle příběh propadnul do hlubin exkrementů. Já mu ale ten jeho svět plnej nenávistnejch vizí žral i s navijákem. Sekat, osekat, rozsekat a mohlo to bejt daleko lepší, přeci jen exhibice násilí a psychopatie to byla solidní.

plakát

Duel v Mount Hermonu (2016) 

Texaskej skinhead, prej ho tetoval sám Landa- Woody Harrelson nemá rád bve svym rajónu cigoše. To je velice zásadní informace. No a tak se jich zbavuje po svym. Bohužel pro něj, státní zástupce státu Prdelňovic města Mount Hemoroid, nemá pro jeho koníček ani trochu pochopení, a tak chce tohohle bílýho ďábla vidět rasisiticky prdět do hlíny. A tak zavolá Disneymu, aby mu poslal někoho, kdo prej nemá slavnýho bráchu, umí hrát a na kontě nemá jen týnejdžersky masturbační snímky. Povedlo se, Liama sehnali, akorát si musel vytrhat chlupy ze zadku a nalepit si je na ksicht, jak správnej Franz Ferdinand a jelo se. Celýmu filmu asi nejvíc škodí dýlka a všemožně rohy vystrkující demence. Tvůrci se zas nechali unýst, chtěli ždímat westerny, chtěli zabíhat do růůznejch žánrů a na konec je z toho průměrnej počin. Už tomu chyběla jenom alzhaimerem rozklepaná ruka Spielberga, kterej by jistě přidal barevný filtry.

plakát

Hidden (2015) 

Mohla to být třešnička na postapo dortíku, ale nakonec je z toho jenom robředlá sračka, ledabyle plácnutá do výlohy, do níž celej den praží sluníčko, takže se to pochopitelně nedá žrát. Ač se zdá, že může být tehle typ žánru vyčerpán, Duffer a Duffer (zajímalo by mě, jestli vymysleli i pivo Duff) ale přišli s krapat jinou myšlenkou a natočili to celý z pohledu infikovaný osoby (naštěstí si s příběhem nehráli tak moc, až bychom se třeba dozvěděli, že to celý bylo z pohledu koně). Jenže průser nastane, když si chlapci vymyslej virus, kterej dělá z lidí tak trochu marvelácký metalidi a z virologů jenom partu harantů, kteří si myslí, že kvasinka je RNA virus, kterym se dá prej slušně vymazat forma na koláč. Takže, ikdyž to svym způsobem zajímavý bylo, musim tomu napařit tak nízký hodnocení, protože ze mě nikdo kokota dělat nebude.

plakát

Rodinný film (2015) 

Tenhle film bych jednoduše označil jako "reproverzní štyft"-kdyby se někdo pídil po významu, je to prostě píčovina. Opět ale nevěřícně sedím a kroutím krčními obratly, nad jásajícími výlevy ostatních. Zřejmě jsem opět na webu anonymních alkoholiků, jinak už možná nesním, natož pak bdím.Pokud bych si měl po zhlídnutí vybrat, jestli by bylo příjemnější šoupnout si do trenek zapnutej ruční šlehač, nebo znovu riskovat tenhle filmovej viriom, asi bych zvolil ten šlehač. Nebo deset dílů Ordinace, to by byl možná adekvátní trest. Pokud bych měl popsat postavy: rodina se skládá ze 4 členů. Syn-patnáctiletej retard, ale tomu bych to ještě odpustil, dcera-mluví, jak když má tenisák v hubě, možná proto měla za celou dobu jen 3 repliky, matka-Hybnerová-prostě musela ukázat věšáky, otec-zřejmě jediná normální osoba. Jak jsem se tu dočetl, to, že herci nemluvili umocňovalo sílu okamžiku a vyostřovalo napětí....u mě to umocňovalo leda tak chuť vyprovodit notebook z okna. Všechno je totiž založený na debilitě. POZOR BOILER! Celý to perfektní drámo, kdy děti doslova trpí nad ztrátou rodičů je takzvaně vyostřený věčnym ošukávánim 15-letýho kluka 25 letou kamarádkou jeho sestry. Pochopitelně se tam musely všechny postavy aspoň jednou projít nahý. Kluk dokonce ukázal pinďoura. To už jsem nečekal! Aby toho nebylo málo, film se konstantně mění v survival dokument o psovi. 5 minutové záběry psa ležícího na pláži jsou prokládány mlčením ústředních osob, které většinu času buď prcají nezletilé, nebo prostě jen hrozně vážně čumí. Jo a postřeh, vysvětlí mi někdo, jaká matka volá svým dětem přes skype a vystrkuje na ně kozy? To bylo umění.

plakát

Demolice (2015) 

Gyllenhalla mám hrozně rád. Toť asi tak vše k úvodu. Ale taky mam rád Marii a Janu (těm chytrým to dojde), což ale neznamená, že pokaždý, když si je pustim do hlavy, jsem spokojenej. Podobně to mam s timhle filmem. Já v podstatě vůbec nevim, co si mám myslet. Na jedný straně dostanete celkem slušnej návod na to, jak si holit hruď (což by se ledajké ženě mohlo hodit) a na straně druhé ale už vůbec nevíte, jestli to teda přepudrovat dvakrát, nebo jen jednou...Trošku se mi z toho pomíchaly neurony. Gyllenhall hraje týpka, kterej nemusí bejt každýmu nutně sympatickej. Já ho ale chápal, chápal jsem všechno co dělal. Ta chuť něco rozbít, když se vám serou věci pod rukama. Chuť jebnout si jehlu pod nehet a zjistit, jestli jste opravdu vzhůru...v životě člověka přicházej různý otázky. Taky lidi. Ti spíš mizí, než že by přicházeli. "Nevím, jestli se mi líbí tahle holka, nebo si jen myslím, že by se mi měla líbit." Tahle věta mě celkem dostala. Někde jsem četl, že lidi selžou né proto, že by mířili moc vysoko, ale proto, že se spokojí s naprostým minimem. Ale co znamená uspět? Mít velkej barák, celej interiér v bílym, ženu, kterou nemilujete, tchána s tchyní, kteří vás nenávidí, ale naoko se všichni tváří, že je všechno oukej? Spousta otázek, sem tam vata. Určitě zanechá dojem.

plakát

Warcraft: První střet (2016) 

Jak už tu bylo někde napsáno, je až zarážející podobnost světa Orků, kteří svou zemi zničili a teď se serou do země zachovalé, ve které je mír a nejsou války, se současnou světovou situací..... Ale teď už k filmu. Hra mě minula, jen jsem furt poslouchal, jak to všichni kolem dokola "pařej". Možná díky tomu teď nejsem faded troska a nevypadám jak leukemik. Ragnar Lothbrock bohužel neměl štěstí na synka, jako ve Vikings, tudíž se musí spokojit s transkou, ale jinak je správně ujetej, hází ty svý (teď už asi ověřený) šibalský pohledy a celýmu tomu dokonalýmu vizuálu dává trochu lidskosti a herectví, ačkoliv k tomu člověk nemusí být zrovna Alpačíno. Orkove jsou správně hnusný, namakaný a je tam tolik fatality momentů, že jsem se už začínal bát, že to někomu začne připadat málo akční. Přitom akce je tam dost. Pokaždý, když je nějakej rytíř rozdrcenej obří palicí mé srdce plesá. Jsem zvrácenej? Možná. Celej ten svět je ale tak promakanej a přitažlivej, že se člověk od plátna neodlepí. A jelikož filmy hodnotim podle toho jak moc koukám na hodinky, odcházim házet zlatej oblouk nebo si pohrávám s myšlenkou na sebevraždu, naděluju tu 4.

plakát

Poldův švagr (2016) 

Rozpočet: 5 kamionů toaletního papíru// Tržby v Uzbekistánu// Tržby na Madagaskaru// Tržby za prodej Blu-ray v prdeli// len viac takýchto kokotov, čo sa priživuju na debilitě ostatních, trapošia tu a robia zo seba dzeci iba trapošov, ktorý vypisuju kokocinky na ich chutňučký profil a sbierajú checky jak jehovisti. Jízda švárů, Poldův švagr - oba filmy maj společnýho jmenovatele a tím je scénář. Dobrý je, že si nikdo nehraje na nějakou velkou filmařinu, ani herecký výkony. Prostě, pojďme ze sebe udělat trubky, rozsekat pár aut, vyplivnout nějakou tu narážku, doma se z toho potrhaj mamky na gaučích smíchy, pobrindaj si push-upky dietní Colou a rozsypou čipsy. Klišé střídá klišé a pro Amíky je to možná sQělá zábava, protože se zde průměrná hodnota IQ pohybuje spíš ve směru "do prdele". NIcméně, já dávám průměr. Působí to tak, neurazí, nenadchne.

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

KONEČNĚ! Pohádka, kterou jednou pustim svý předokonale vyrýhovaný zygotě a nebudu se bát, že se jí u toho přeházej sady chromosomů a nebo, že mi ve spaní něžně přiloží ke xichtu polštář přesně jako to dělá Kryštůfek Robin Prasátku.... Scénáristi si asi opravdu vyhráli a fantasii se opravdu meze nekladly-nudismus například byl perfektní. Jen mě trochu sralo, že jsem trailer s lenochodama několikrát viděl-díky mnoha idiotům, které tímto zdravím, a tudíž jsem si tenhle moment už moc nevychutnal. Kždopádně Zootropolis obsahuje všechno, co je žádoucí-smysl pro detail, propracovanost příběhu....Narozdíl od nejvyhajpovanějšího bullshitu jménem Inside out, tohle by si zlatou sošku určitě zasloužilo.

plakát

Triple 9 (2016) 

Je až roztomilý sledovat, jak se tenhle film snaží vykrádat všemožný úspěšný bijáky. Bohužel pro Kripl 9 zcela bezvýsledně. Ve finále je to totiž takový galiMatyáš, že by se za to nemusela stydět ani levá hemisféra Stevena Spielberga. Během filmu je představeno dost postav, u kterých jsem si přál, aby byly tak správně hustý, jak jen by mohly být, ale nakonec jsem dostal jenom bandu nablblejch feťáků, passy charakterů (pokud nevíte, co znamená passy v angličtině, obraťte se na prezidenta, ten to ví nejlíp) a všemožně překombinovanejch nesmyslů, který prostě nemohly vyústit v něco smysluplnýho, co by člověk měl chuť znova fetnout a ještě si u toho strčit ruku do kalhot.Takže za mě laxní průměr, byť trošku horší.

plakát

Děda je lotr (2016) 

Na rozdíl od místních intelektuálů a hnědkopichů, jsem já vymydlená lopata, smrkající smíchy smirkové smrky velikosti námořnických lan při každé "lesbě", "piče" a "postříkaných kozách", tudíž jsem se u tohohle crossoveru Frajerů ve Vegas a Háj skůl mjůziklu musel jít dvakrát osprchovat. Tak ftipný to bylo. Fakt, nekecám. De Niro vypadá líp než ve svých dvaceti letech a Efron hrál lesbičku ze zazobaný rodiny vskutku dobře. Celý je to dost postavený na situačnim humoru a to především fekálním a antifeministickym a sexistickym a na všech těchto jeho dalších typech, ze kterých se mladým ministrantům zamotává semenný provazec a krkavice vyskakuje z těla. Já řikám: "Ano, víc takových filmů." Víc filmů, kde je palec v řiti vrcholem zábavy (a pro někoho možná opravdu vrcholem). A víc filmů, kde je znásilnění psem povoleno! Stejně po tom všichni toužíte, tak se nedělejte. (Musim ale přiznat, že asi tak do první třetiny jsem kroutil hlavou a říkal si, jestli má tohle de Niro zapotřebí.)