poz3n

No na tomhle filmu mě zklamalo téměř vše vyjma přítomnosti Jamese Deana a Elizabeth Taylor. Ale i jejich herectví korespondovalo s duchem celého filmu, tudíž i oni pro mě byli vlastně zklamáním. Gigant od začátku až do konce sbírá jedno předvídatelné klišé za druhým. Charaktery postav jsou neuvěřitelně ploché, těžko uvěřitelné, prostě hrozně umělohmotné. Každá z postav si omílá tvo svoje pořád dokola, za celý film se tak vlastně téměř nic nestane. Stárnutí postav je směšné, mladí herci s tunou vtipného makeupu a s intenzivním modrošedým přelivem ve vlasech, který celou tu frašku v závěru brilantně dokresluje. Gigant se pro mě stal 200 minutovým nudným mučením, které v samotném závěru dospělo do tak absurdních scén, že jsem se alespoň zasmál. Pakliže je pro 3 hodinový film literární předlohou povídka, nelze se asi divit, že výsledek je zdrcující. 2/10

Nečekaně zajímavý film. Skvělé obsazení (Clift a Taylorka) táhne především nevšední pojetí charakterů postav a jejich uvěřitelné dilema. Skvěle vystavěná situace tudíž dostává diváka do podobné polohy jako hlavní postavu. Nevíte, jestli hlavního hrdinu odsoudit, anebo pochopit. Opravdu klobouk dolů, že v roce 1951 ožily natolik opravdové a neploché charaktery. 7/10

Odmala jsem název tohoto slavného westernu vnímal jako synonymum pro western jako takový. Zároveň jsem ho ale nikdy neviděl a nevěděl jsem, oč v něm jde. Příjemným překvapením se tak pro mě stal fakt, že se celý děj odehrává během hodiny a půl. První hodinu jsem se opravdu bavil a bohužel paradoxně v momentech, kdy už pomalu začíná jít do tuhého, jakoby film ztrácel dech. Nejenže jsou scény, jako je například bitka ve stodole, hrozně směšně natočené a sestříhané, ale postavy jsou najednou ploché, odbyté a vztah, který jsem si k nim během první hodiny dokázal vybudovat, zůstává zcela nevyužit. Je to škoda, protože V pravé poledne je nevšední a zajímavý western, který by mohl být ještě o kus lepší, než nakonec je. 6/10

Velká klasika westernového žánru, která mě ale nijak extra nezaujala. John Wayne působí trošku úsměvným dojmem a jeho závěrečné vyřizování účtů mě pak už skoro ubíjelo nudou. Vztahy mezi postavami během cesty v dostavníku byly na celém filmu to nejzajímavější. Samotné přepadení se pak odehrálo už jen tak jakoby mimochodem a já už byl v té chvíli značně otupělý nudou. 5/10

Jako nijak valnému fandovi hororů, se mi líbí ten trend, mísit hororové prvky s artovým psychologickým pojetím. Čarodějnice dobře pracuje s prostorem a díky vypiplaným detailům dává zapomenout na malý rozpočet. Skvěle jsem udělal, že jsem si dal Čarodějnici pěkně v poklidu v odpoledních hodinách. Nejsem si jistý, jak by moje kalhoty vypadaly kolem půlnoci. 7/10

Tak Jeff Nichols mě mile překvapil i napodruhé. A opět je tu cítit nějaký ten spielbergovský odér. Ani bych nevěřil, že podobný film se ještě v dnešní době může natočit. Perektní dětští herci a zajímavý příběh. Nichols ho navíc dokáže podat tak, že se do něj ponoříte a opravdu si ho prožijete. Je to náznak těch velkých filmových příběhů, které diváka vezmou a zanesou ho na 2 hodiny někam úplně jinam. A o tom by filmový příběh měl být. Jeffa Nicholse si připisuji na seznam sledovaných. 8/10

On to vlastně není vůbec špatný film. Ale je natolik podivný, jak po obsahové, tak po formální stránce, že si nejsem vlastně jistý, jak moc se mi líbil a jak moc ne. Zpětně nemůžu neocenit atmosféru, kterou Scorsese po celou dobu udržuje, k čemuž určitě i napomáhá mnohdy dost podivný střih (docela bych si chtěl o některých pasážích s Thelmou popovídat). Chvílemi se však celé tohle podivné obludárium dostává na hranu absurdnosti, která mě trochu mátla a tlačila mě do divácké nekonformnosti. Nepochybuji, že to byl i účel tvůrců, ale já bych asi uvítal k celé té látce o malinko racionálnější přístup. Zůstává otázkou, nakolik by to pak narušilo tu podivnou a zárověň fungující atmosféru. 6,5/10

Tohle je má představa o filmu, u kterého si chci odpočinout. Je to v podstatě Když Harry potkal Sally dnešní doby. Je to vtipné, je to hodně otevřené a v mých očích se to drží na té hraně trapnosti, kterou mnohé podobné komedie překračují. A Jason Sudeikis s Alison Brie tvoří nečekaně sympatický pár, kterému jsem chtěl a musel fandit. 7/10

Na rozdíl od většiny ostatních, Remember mě svým scénářem spíše zklamalo. Z Egoyanovo snímku Sladké zítřky jsem měl pocit, že jeho síla tkví v takové určité atmosferické nedoslovnosti. Remember sice atmosféru má, má skvělého Plummera, ale scénář mi přijde doslovný až běda. Pokud jste navíc viděli Tady to musí být, Zlomené květiny a třeba i Nadaného žáka, uvědomíte si, že všechno už jste v těchto, anebo jiných filmech viděli, a že Egoyan jede po té nejjednodušší a nejočekávanější cestičce, zatímco se ale snaží diváka uvádět v nejistotu a hrát na něj jakousi habaďůru. Film se tak, vlastně ne svojí vinou, stal pro mě trochu směšným, nemluvě o "shyamalanovském" twistu v samém závěru. 6/10

Všechny nové úspěšné komiksové filmy jsou pro mě velkou výzvou, jelikož z důvodu potřeby filmového přehledu musím jednou za čas podobné mučení podstoupit. O Deadpoolovi jsem toho slyšel, četl a viděl až až. Ten jeho neurvalý přístup díky bohu trochu eliminuje tu zajetou nudu všech podobných Avengerů a Xmenů a díky své romantické lince dokonce vyvolává i jisté emoce. No a dokonce jsem se i párkrát zasmál. 5/10