poz3n

Tak tohle bude patrně ten nejsměšnější film co jsem kdy viděl spolu s nejabsurdnějším hodnocením a kultem kultovosti. Opravdu směšné v každém ohledu. Postsynchrony lítají v éteru doplněné ruchy soubojů, které by vytvořil lépe a věrohodněji zřejmě i zvukař z mateřské školky, souboje dokazují, že i když se svého soupeře ve skutečnosti nedotknete, příval větru z vaší paže je tak silný, že ho odfoukne pryč. Střih je dokonale toporný a frigidně souzní s hereckými výkony, které jsou patrně tím největším skvostem celého tohodle slavného spektáklu. Profesionála jsem si pustil na základě knížky o Morriconem, kde je Profesionál popisován jako film, který Ennia proslavil v celé Francii ze všech filmů nejvíce. Když jsem ale hodinu a půl poslouchal neustále dokola jedno a to samé hudební téma, opět jsem musel jen kroutit hlavou nad tím, co může ta široká divácká obec na tomhle "filmu" vidět. Opravdu hodně absurdní zážitek. 2/10

Jak zmiňuje téměř každý komentář. Do doby, než paní Květáková opustí před koncem židli se sluchátkem, jedná se o docela originální a zajímavý thriller. Konec ho však naprosto nepochopitelně sráží někam do vod tuctových a směšných Hostelů a ostatních "já tě budu mučit ve sklepě pomocí nejúchylnějších metod" hororů, na které už opravdu nejsem zvědavý. 5/10

Zcela a totálně smekám a obdivuji práci Karla Zemana, nicméně vizuálně zajímavý svět není vždycky všechno. Když mě po půl hodině omrzí hra na "super, jak udělal asi tohle?", stává se Vynález zkázy nudnou perlou, u které se jeví 81 minut jako hodně dlouhá doba. 5/10

Beze strachu můžu říct, že střihač má koule. Protože udržet po celou dobu snímku střih typu "I don't care" a k tomu ho udržet funkční, tomu se říká kumšt. Dle mého odhadu s tím bude mít co dočinění Nová vlna, jelikož mi přišlo, že střih používá přesně postupy, které považuje divák u takového Truffauta za běžné, ale u dobrodružného rodiného filmu se mu můžou jevit přinejmenším podivné. 6/10

Je obdivuhodné, že film, srovnatelný s válečnými komediemi ze 70. let vznikl již během samotné války. Lubitschova tarantinovka je celkem svižná i přirozená, zároveň chvílemi i opravdu vtipná. A propojení divadla a odboje má v sobě takový šarmantní nádech. 7/10

Malý velký film. Dramaturgicky výborně zvládnuté vyprávění, chvílemi vtipné a chvílemi hodně husté (intimní duet Benicia a Mélanie Thierry v rozpadlém domě s dramatickým vyvrcholením v garáži byl pro mě odzbrojující). Provaz a míč se stávají představitely definice snažení všech hrdinů, kdy veškerá snaha vychází, alespoň zdánlivě, vniveč a nakonec se ukáže, že nejlíp si stejně dokáže poradit příroda a paní s krávama. 8,5/10

Asi většina z nás už je otrávená ze všech dojemných filmů o skvělých lidech postižených hroznými nemocemi. Still Alice ale jednoznačně patří k tomu lepšímu a nepříliš vyděračskému. Julianne Moore je výborná (nikoliv však oscarová) a sebelítostivost zvládá s prstem v nose. No a ano. Kristen Stewart. Nestydím se za to. 7/10

Scény s Mattem Damonem jsou výborné a ona "feeling good" aura zde opravdu funguje na výbornou. Marťan je ale především ve druhé půlce protkán klišé scénami z velitelství Nasa, z paluby vesmírné lodi, anebo z pokojíčku nerdského génia a padá tak do průměru fantazijních scifáren, která tahají z rukávu jedno eso za druhým a tím pomalu pohlcují i sami sebe. 6/10

Česká pohádka se v posledních deseti letech posunula do módu sebeparodie a až na pár světlejších výjimek je většina z nich pouze směšnou karikaturou. A Korunní princ v režii prznitele Karla Janáka do téhle škatulky zapadá dokonale. 4/10

Abrams v žádném případě nenatočil špatný film. Šel však na jistotu, nepřinesl nic nového, nic neočekávaného. A v kombinaci s tím, jak můj vztah k Hvězdným válkám v posledních letech chladl, působí na mě Epizoda VII jako příjemná recyklace nostalgických časů, která může většině zapálených fanoušků stačit, ve mně však plamínek hvězdné vášně nijak zvlášť nevznítila. 6/10