Lachtaan

Schizofrenie je mocná a v oblasti psychologie rozhodně zajímavá věc.. Pokud tedy nepřemění Jamese McAvoye na Spider-Mana, zmutovaného horníka/pošuka z Pádu do tmy či začátečníka na divadelním prkně, kterému neuvěříte ani pouhou změnu nálady.. také pokud neudělá ze tří hlavních, ale zcela neznámých protagonistek jediné světlé body celého snímku. Jediné ty koukatelné, které se snažily přebíjet nepovedený psychodebut pana profesora X.

Originalita prvního snímku se vskutku již sama o sobě pokulhávajcí ztratila v mlze snahy o napodobení stejně sofistikovaného důvodu pro to, jak smrt dostihne další přechytralou skupinu teenagerů. Buď větrák, nebo auto či autobus letící rychlostí vzlétajícího Airbusu A320 se staly katem v průměrně povedené hororově laděné sérii, u které ale mohu s jistotou konstatovat, že se k ní již nikdy dobrovolně nevrátím.

Největší hvězdy britské nejen potterovské herecké dominance v nejuhlazenějším a především neuvěřitelnějším historickém filmu, se kterým jsem kdy měl tu čest. Nejdokonalejší role Colina Firthe i excelujícího Geoffreyho Rushe.

Vydejte se na disorientační běh spojený s bobříkem odvahy uprostřed temné džungle kdesi ve Střední Americe. Třeba tam narazíte na skupinu sebevědomých mladých neherců, co se budou snažit navodit před vašima očima atmosféru takového venkovního Pádu do tmy. Pevně jsem doufal, že jim to vyjde.

Právě prožité třídenní dobrodružství po kusu malebné, ale pro mě až doposud neuznávané Francie, mi tamní pobyt nezaryl pouze tenhle zajímavý kout naší planety hluboko do srdce, také mě navnadil na film, jenž se prokopal do srdce ještě hlouběji. Nejzajímavější a svými výkony nejupřímnější evropský herec to po velkoleposti Nedotknutelní zkusil opět na podobně melancholickou notu a pro mě ji zahrál více než bravurně. Slza ukápla a to zaslouženě.

Nejkrásnější a zároveň nejpřísnější 40 letá hackerka, nejvíc hláškující vtipálek snažící se přesto být bezprostředně drsnej a okouzlující, nejlepší filmová badass dvojice Johnson x Statham, nejpropracovanější scénář z celé série. Všem odpůrcům frančízy od údajné poslední povedené pětky posílám zdvižený prostředníček, chválím si před jejich kyselými ksichty úžasný začátek na prosluněné Kubě a zas a znova nádherně zakončený příběh jedné velké filmové rodiny. Tak silné a neustupující, že se stavím do řady na 9. díl. [viděno v Cinestar Plzeň 16.4.2017]

Nebýt úspěchu gangsterek a temných kriminálek na přelomu osmdesátých a devadesátých let, z Gangster Squadu by byl jeden z nejlepších krimifilmů poslední dekády. V tendenci jej ale neustále porovnávat s nepřekonanými Mafiány či samotným velikánem filmu Kmotrem, se snímek zatratil někde pouze v mysli a srdcích nás těch, kteří dokáží být více než objektivní.

V červenci 2014 jsem na druhý Jump Street razil do kina trochu náhodou, ale v životě bych nelitoval takhle stráveného odpoledne. Pamatuji si, že film běžel již od 5 hodin v neúprosném nedělním vedru a my jsme byli jediná trojice, kvůli které se film promítal. A i z toho mám nezapomenutelný zážitek, jak se celým sálem po celou stopáž snímku rozléhá náš smích. Zkrátka jeden z nejpovedenějších sequelů vůbec a přiznám se, že jsem byl mezi těmi naivními jedinci, kteří v potitulkové scéně doopravdy trvali na dalších alespoň dvou pokračováních. [viděno v Kino Šumava Klatovy 20.7.2014]

Jestli budu někdy nějakému herci tolik věřit danou roli, jako jsem měl tu čest důvěřovat Robertovi v roli vizionáře Starka, tak se to stane revoluční záležitostí. Snímek, který před devíti lety předefinoval komiksový žánr hraných filmů a odstartoval neskutečně úspěšnou éru akčních blockbusterů. Film, který bude dle všeho i v mých 40 letech nejlepší Marvelovkou a především filmem, který mě nikdy neomrzí. A to že já jsem člověkem, který se obává dát druhou šanci i svým oblíbeným filmům jako je Into the Wild či Lords of Dogtown.

Asi vůbec nejpřihloupější animovaná série v celých dějinách kinematografie. Neskutečně ohraný námět spojení severoamerické divočiny s detailním vykreslením života jejích zvířecích obyvatel se ale netáhl zas tak špatně. Když pomineme poslední část, kterou odrovnal i dabing z míst, kde snad dabéři platili studiu, aby hlasy pro film zachovali, tak jsem se místy i bavil. Na rovinu můžu přiznat, že jsem se k Open Season dostal jenom z důvodu, aby můj profil nepřekypoval jen a pouze hodnotnějšími snímky.