Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (265)

plakát

Ďábelský vtip (2015) 

Tak po shlédnutí se mi naskýtá otázka, proč je to tu sakra označeno jako komedie? Mně se tedy za celých 90 minut nepohnul koutek. Skvěle zvolená hudba z toho dělá dost psycho-horor. Z celého filmu sálá mexická špinavost, ale v dobrém slova smyslu, protože to tomu dodává tu správnou atmosféru. Hlavní postava má očividně nějakou psychickou poruchu, nebo je jen zvrácený, těžko říct, protože ten herec tak vypadá už od pohledu. Normální děj je zhruba do doby, kdy se mu povede dlouho plánovaný únos dívky. Potom jsem měl sakra co dělat abych se zorientoval, co se vlastně děje. Tenhle tip filmu není pro každého, ať už kvůli ději, nebo vizuálu, který né každý dokáže skousnout. Každopádně konec gradoval velmi pěkným gore, které potěší nejednu hororovou duši.

plakát

Day of the Dead: Bloodline (2018) 

Vypadá to, že rok 2018 oživuje pomalu uvadající subžánry, mezi které patří i zombie. Tenhle přírůstek ale nepřichází vůbec s ničím novým. Scénář jaký tu je, jsme měli možnost vidět v mnoha dalších podobných hororech a to samé platí o myšlence přemýšlejících zombie. Masky jsou velice povedené, gore také ujde, ale je ho strašně málo na to, kolik by ho tenhle žánr potřeboval. Postavy jsou sympatické, leč jejich chování hraničí s amatérismem. Finále je stereotypní klišé a mně tak nezbývá než hodnotit průměrem.

plakát

Death Note (2017) 

Nemám nejmenší tušení o Japonské předloze, protože celkově všechny filmy co pocházejí z Asie nemám rád a nekoukám na ně. Proto je pro mě ,,Zápisník Smrti" nejoriginálnější horor roku a nemá daleko od TOPky. Úvodní úmrtí jsou skvělou vzpomínkou na kultovní ,,Nezvratný Osud" a skvělým příkladem, že karma nezapomíná. Podoba Ryuka, v podání Willema Dafoea je vytvořena moc hezky a když se poprvé objevil, dokázal i vystrašit. Z Nata Wolffa jsem byl v první části v rozpacích, ale když si našel přítelkyni a začali společně využívat moc zápisníku, bylo skvělé je sledovat. Ovšem nejlépe zvládnutá postava je L v podání skvělého Keitha Stanfielda, doufám, že odteď bude dostávat více rolí. Nezklamalo mě ani gore a scéna s žebříkem je prozatím to nejlepší co jsme tento rok dostali, uvidíme jak si povede Jigsaw. ,,Zvrat" na konci, kdy Light vysvětluje poslední události, je jednoduše dechberoucí. To všechno je doprovázeno vynikající hudbou, která to vše podtrhuje. Mám jediné 2 výtky.. Občasné nelogické chování a špatně vysvětlený závěr, který nic neuzavírá (že by sequel?). Vzhledem k místnímu podhodnocení jdu místo 4* na plný počet a určitě na tenhle zážitek dlouho nezapomenu.

plakát

Dej si pozor! (2016) 

Tak tady musím uznat, že mě pan režisér dostal. Všechny nečekané zvraty a to, jakým směrem se děj nakonec ubíral. Sám na sebe jsem byl naštvaný, když jsem shlédl trailer, protože jsem myslel, že už mě nemá co překvapit. Ale veřte, že jsem byl na velkém omylu. Šel jsem do toho jako do hororové verze ,,Home Alone", ale to co přišlo, z toho mi spadla brada. Položil jsem si otázku.. Kde je sakra ta komedie? Jediné co bylo úsměvné, byla Lukova snaha přemluvit Ashley, aby se s ním vyspala. Tím to ale končí a začíná atmosférou nabytý horor, který zhruba od poloviny drží diváka v napětí, a ten nemá tušení, co se může stát dál. Všechno potřebné pro úspěch to má. Zatraceně sexy slečnu, nějakého toho šílence a nějaké ty oběti. Olivia DeJonge je opět skvělá, tohle je třetí horor, kde si zahrála jednu z hlavních postav, a všechny tři ode mě mají pět hvězdiček, snad se bude i nadále držet žánru, který jí jde nejlépe. A Levi Miller? To je genialita sama, v 15 letech předvést takový výkon maminčina chlapečka, rebela a psychopata v jednom, to smekám. Gore jsme se nakonec téměř nedočkali, ale krev byla chirurgicky přesná, přesně tak má vypadat! Přitvrdit více na brutalitě a přidat k tomu nějakou tu perverznost, byl by to pravděpodobně horor roku. O tom, že si Better Watch Out zaslouží plný počet, mě přesvědčilo závěrečné vyvrcholení, kterému nechyběl super zvrat.

plakát

Delirium (2018) 

Jít na to do kina a vyhodit tak peníze, byl bych naštvaný, ale na jedno domácí shlédnutí je to akorát. Takovýhle mix subžánrů vždycky potěší, celou dobu jste v nejistotě a nevíte jestli se jedná o ,,Haunted House, Paranoiu nebo snad Slasher.'' Hlavní postavu ztvárnil mnoha filmy ostřílený Topher Grace a je to jedna z jeho sympatičtějších rolí. Děj se odehrává v honosném sídle, ve kterém by se měsíční domácí vězení líbilo snad každému. Nechybí několik povedených lekaček v podobě skvěle nalíčené ,,masky.'' Tvůrci si s námi pěkně hrají, když pozvou na scénu další postavu, jakou je Tomův bratr. Tím zamíchají pořádně kartami, a my až do samotného finále nevíme, co je skutečné a co jen výplod fantazie. Ovšem tam si říkám, jestli to nebylo spíše na škodu. Od té chvíle spolu tyto dvě postavy vedly nudné dialogy a na hororovou stránku se na pěkně dlouhou dobu zapomnělo. Závěrečné minuty v podzemí mi tam moc neseděly a spíše vyvolaly nové otázky, na které jsem odpovědi nedostal. Pár nelogických míst by se tady také našlo, ale ve výsledku je to lehce nadprůměrný kousek, na který se moc dobře kouká.

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Hereditary měl velký hype, který mu dost ublížil, lidé jsou pak plni očekávání a málokdy se stane, že jsou naplněna. Já si nezjišťoval předem nic, neviděl jsem ani trailer a jsem tím pádem příjemně překvapen. Má to dost dlouhou stopáž a v úvodních desítkách minut, kdy nevíme o co se bude jednat, se najdou nějaká hluchá místa. Převážně je to paranormal, ale našlo se pár velice kvalitních gore momentů, přičemž jeden z nich je nejlepší jaký jsme mohli vidět za poslední dobu. Co se týče hereckého obsazení, tak je asi takové, jaké by měl podobný horor mít, vzhledově nepřitažlivé a nesympatické obličeje, v čele se strach nahánějící Milly Shapiro. Vyzdvihl bych skvěle fungující napínavé scény, kterých bylo požehnaně a u každé z nich se mi svíral žaludek. Tomu všemu nejvíc pomáhala úchvatná práce s kamerou a zvukem. A jelikož je tu top gore scéna posledních let, nesmí chybět ani top creepy scéna posledních let, kvůli které se teď bojím podívat na strop. Poslední minuty jsou takové ,,wtf'' a málokdo je pochopí. Na režisérův hororový celovečerní debut tleskám, protože je to spolu s A Quiet Place letošní TOPka a ještě se budu rozhodovat co bude na samotné špici.

plakát

Děti (2008) 

Tak jsem se zase pro jednou nechal zlákat zdejším hodnocením v domnění, že se dočkám pořádného násilí a ono to tlačí spíše na psychologickou stránku, což opravdu není můj šálek kávy. Je to v podstatě Baby Blues, jen v opačném případě. Co se týče obsazení, tak to je na jedničku.. dospělé postavy jsou vesměs sympatické a děcka nahánějí hrůzu i v normálním stavu, natož po zešílení. Celé se to odehrává během Vánočních svátků, takže nechybí spousta sněhu, která sama o sobě dává filmu temný vizuál a vyvolává divné pocity v divákovi. Každou důležitější scénu doprovází výborná hororová hudba a ještě lepší zvuky. Že tu hrajeme hlavně na psychiku a napětí dokazují scény, kdy se dospělí musí rozhodnout jestli zabijí své dítě, nebo se jím nechají zabít. Těch pár gore momentů, které byly vidět na kameru bylo kvalitních a vraždy vcelku vynalézavě originální. Přesto by se našlo dost nelogických míst a o promyšleném ději nemůže být řeč. Na plný počet to není ani zdaleka, na druhou stranu tu nejsou žádné nudné pasáže, takže se to nad průměr dostane.

plakát

Dětská hra (2019) 

Jsou to téměř přesně dva roky, co světlo světa spatřil Chuckyho kult, což byl již sedmý film série, který si stále držel kvalitu i potřebnou originalitu. Jinak tomu není ani v tomto případě nesoucího stejný název, jako úplně první díl, o téhle posedlé panence. ,,Otce" Chuckyho, tedy scénáristu Manciniho, již pod tímto filmem podepsaného nehledejte, protože se nejedná o sequel, ani reboot. Noví tvůrci se ubrali vlastním směrem, takže bylo rozumné přijít s něčím novým. Rozhodli se pro panenku na mechanickém principu, což jí sice ubralo na realičnosti, díky které byla tak děsivá, ale vzhled jí vynahrazují jiné vlastnosti. Tím největším highlightem pro mě byly, po celou dobu, výborné postavy s obrovským charisma. Dále to má chytlavý, svižný příběh a fungující humor, který se nemusel, vzhledem k erkovému ratingu, nijak omezovat. Zabíjení není tolik, ale je vynahrazeno drsným gore, které nám kameraman servíruje přímo pod nos. Napětí to sice nepobralo, protože je to hodně odlehčené o již zmíněný humor, ale dle mého je to lepší volba, než sem cpát hororovou atmosféru. Vzhledem k nulovým očekáváním, jsem tedy příjemně překvapen a mít to ještě větší bodycount, tak bych neměl problém udělit plné hodnocení.

plakát

Díra (2019) 

Nejdepresivnější a nejšpinavější film jaký tenhle rok uvidíte je tu a není to zásluha nikoho jiného, než Španělska. V našich končinách vděčíme Netflixu, že má čich na samé skvělé filmy, pro které se nebojí sáhnout i mimo USA. El Hoyo je film o jedné hlavní postavě, jejíž představitel je od pohledu sympaťák, kterému budete v hloubi duše přát ,,happy end" a dvou vedlejších, které nám přibližují fungování plošiny. Bezpochyby je to nejděsivější vězení, jaké kdy bylo přeneseno na filmová plátna, což jste mohli poznat už z traileru a sledování těchto prostor je silně nepříjemné, čili o napětí, či atmosféru není nouze. Pokud bych to měl k něčemu přirovnávat, tak jednoznačně ke Cube, ovšem tohle je podstatně explicitnější a mnohonásobně brutálnější, přičemž gore dává zavzpomínat na ,,New French Extremity" horory, které jsou, bohužel minulostí. Vůbec by nevadilo, kdyby se o nějakých dvacet minut protáhla stopáž a zodpověděli se otázky, které si v průběhu sledování budete klást. Ovšem onen nevysvětlený - otevřený konec je jediná kaňka, na jinak, dokonalém psychologickém hororu a jelikož nevěřím tomu, že letos bude k dostání něco kvalitnějšího, co se explicitní brutality týče, tak přejdu mírné zklamání ze závěrečného vyústění a dávám, alespoň pro zatím, plný počet.

plakát

Dismal (2009) 

Studentská expedice s typickým složením - naivní průvodce.. páreček, který si sem jel urovnat vztah.. páreček, který si přijel dosyta užít sexuálních radovánek v přírodě a studentka, která se opravdu chtěla něco naučit. Z tohoto složení plyne i zaběhlý systém body countu, kdy je předem jasné, v jakém pořadí kdo zemře. První polovina je v podstatě nekoukatelná a nedivím se nikomu, kdo to vypl. Kdo vydrží, dočká se směšného digitálního gore, aby se mu tvůrci chvíli na to vysmáli znovu, a to nesmyslně idiotským chováním postav. O poznání lepší gore je k vidění lehce před koncem, kdy už se to začalo tvářit jako horor. Masky celkově zlé nebyly (zaplať pánbůh za ně), ale ani náznak atmosféry nebo napětí jsem nenašel. Po takovémhle zklamání mě ničím neuchvátil ani zvrat, který se dal lehce očekávat. Plusem je dnes už legendární Bill Oberst Jr., který byl nejsilnějším článkem v tomhle výsměchu na můj milovaný Hixploitation.