Ještěřák

Jsem na tom vyrost, fňuk fňuk... :-( Jinak DTTO HoneyBunny.

Šel jsem včera (30.1.2009) na poštu na tradiční výlov zlevněných DVD přílov s cílem ulovit placky poněkud jiné nežli tento sběratelsky cenný kousek, ale nelituju. Až na v rámci komplexnosti zpracovávané látky trochu nedostatečnou stopáž a tendence příběhu vyšumět poněkud do ztracena totiž nemám prakticky co vytknut. Prostě příjemný malý film z asi nejlepšího období té vůbec nejlepší války, co si mezi sebou nějaké velmoci kdy vymyslely. Aneb nejen na východě se konstruovaly procesy téměř nevykonstruovatelné. :-)

Povrchní, neurážející, bez větších emocí. Tak trochu promarněná šance, ale pořád celkem dobrý biják.

Pravá americká taškařice v pro mě tom nejhorším slova smyslu. Hodlal jsem absolvovati celý Indyho maratón - již nehodlám. Ne v nejbližších třiceti letech. V mejch očích je to takový emerický ekvivalent české SLUNCE, SENO... trilogie (nesmyslný scénář & fůůůra idolizace z dětství & nekonečné týví reprízy). Snad jenom hnoje je míň.

Nejlepší a poslední Noulen, který mě zaujal, těsně předtím, než se definitivně rozhodl útočit na první signální kasiček se ziskem. Ale s chutí jak známo roste hlad, a to jedno Bentley v garáži je asi taky málo...

Nejlepší herec Hollywoodu v jedné ze svých bezchybných rolí na hranici mé divácké pochopitelnosti. Boží talent - totální herectví.

Mnohem míň k smíchu než INCEPTION, zábavnější než THE SOCIAL NETWORK, Jennifer Lawrence ženštější než mnohé hnědooké brunetky. Holt malý pes s velkým někdy vyběhne, pucflíci! Myslel jsem, že takhle vypadá léto na Aljašce, a ono prd. Missouri!

Krásný Papilio ze z toho nakonec při vší úctě nevyklubal, "jen" zvláštní a poměrně melancholický film, typicky skandinávský, řekl bych... I když je teda víc na vině kamera a pro nás exotické polárnokruhové prostředí; být řekněme nějaký Jarkko z Kuopia nebo Esa z Vaasa, možná, že by mě HOME OF DARK BUTTERFILES zase až tak nebral, protože v konkrétních fuck-up okamžicích, kdy film chtěl (a měl) být silný, působí pohříchu dost průměrně. _____ Protože tedy emočně trochu strádá, nálepky vylouhovaného ONDSKANU, který se zrodil prstem po mapě trochu víc doprava, se asi nikdy nezbaví. Jistě, ONDSKAN nebyl dokonalý a zlo v něm napáchané bylo až nerealisticky krystalické, což IMHO (o té ne/dokonalosti) koneckonců platí i o HOME OF DARK BUTTERFILES. Nejsem sice Fin, takže si nedovolím zfleku zhodnotit mentalitu a pohnutky těchto lidí, ale např. chovat se po celou stopáž inteligentně jako ředitel Olavi Harjula, a pak se takovým hloupým způsobem majdnout v chovu bourců morušových, a ještě to přiznat jen tak by the way... no nevím, nevím. :))

Sebevědomá exkurze do apokalyptické duše Donnieho Darka, intelektuála a trouby v jediném těle, a dost možná taky exkurze do věčně zdrogované duše Richarda Kellyho. Nepamatuju si, který jiný tak mladý režisér by měl své dílo v TOP 200 CSFD, snad kromě Orsona Wellese. Což teda nemění vůbec nic na tom, že já osobně už DONNIE DARKO podruhé vidět nemusím (na rozdíl kupř. od BUTTERFLY EFFECTU, kde jsou oproti DD doslova mraky chytlavých postav).

Zatím jsem to viděl jen spěšně, letem světem, ale je jasný, že Doors jsou prostě Doors a Ještěrčí král je pořád Ještěrčí král, i kdyby se pro mě za mě objevil na N@vě v reklamě na speciélní vložky pro obézní dámy, takže pod určitou laťku nikdy nepůjdu. Ale nějaké decentní titule by to fakt chtělo, vnímám to trochu jako zločin na zákazníkovi vzhledem k tomu, že Doorsí texty byly vyloženě k zamyšlení a ne nějaká standardní uřvanost & vypatlanost (hi AC/DC :)). Taky škoda toho zubu času.