Ještěřák

Foxfire je jeden z těch starejch nízkorozpočťáků s mladou Jolie, případně mladým Cagem, co "maj duši". Ta nespoutanost filmu i hlavní hrdinky mě začátkem dospívání nesmírně brala a dobře se mi vzpomíná i teď (ačkoliv si z filmu nepamatuji víc než Angelinu a pár - jak jinak než mírně lechtivých - scén). A nebo možná taky jen divnej film pro ještě mnohem divnější lidi...

Myslím si o Gagarinovi zhruba to samé, co napsal Gretzky o Treťjakovi: "Larionov a ostatní teď berou v NHL obrovské peníze, kdežto Treťjak, největší sovětský hokejista všech dob, nikdy nevydělal ani niklák." Čili tu máme filmísek o možná největší sovětské bublině všech dob, kdežto Korolev, skutečný génius a pravý strůjce tamnějších spacerace úspěchů, hrdina veřejně pohřbený do útrob Kremelské zdi, upadá pomalu v zapomenutí. Mimochodem, film je velmi průměrnej - ve všech ohledech. Žádná seznace z Rus se nekoná ani přibližně.

Brilantní úvodní sekáčková řezanice barvící zasněžený zimní NY hezky do ruda + napínavé divadýlko s dýkami lítajícími podezřele blízko krčních tepen Cameron Diaz + jako vždy rozkošný Daniel Day - Lewis + poctivé kulisy VERSUS banální a celkově blbě zakončený příběh + zbytečná a naivní snaha o hromadu plešatých sošek + smrtící, tentokrát skutečně pohřbívající stopáž ---> značně rozporuplné. Ale pořád lepší mírně bezpohlavní GANGS OF NEW YORK nežli téměř bezbarvé THE DEPARTED, neřkuli úplně vykastrovaný THE AVIATOR. Scorsese jako by, borák starej, nevěděl kudy kam, a něco mi říká, že tenhle pán už režisérsky ani vypravěčsky moc nepokvete. A přitom mu to tak šlo. :(

I přes relativně nevýrazné herecké výkony a občasnou lacinost se vyplatí GATTACU vidět, už proto, že sci-fi držících se spíše v psychologické rovině moc není. Trochu mi to evokovalo vzpomínky na THE ISLAND, námětem možná brakovější, ale zase lépe natočený a zahraný. No a jako premisa budoucnosti je to dost děsivé.

Ani ne tak válečný film jako válečná konverzačka ne nepodobná tomuhle, a zároveň jediný mě známý film absolutně vhodný pro mou útlocitnou spolužačku Lucii Ivánkovou, která nesmí vidět smrt a krev. :-) Ve snímku totiž nikdo nezemře.

Film plný neschopných poldů (springfieldský šerif Wiggum je vedle nich trojnásobný laureát Nobelovy ceny) a nesympatických uňarčených obětí, kterých "má" být člověku líto, ale není. Když se do jejich filmů připletou bengáči, tak to má prozatím vždycky náběh na slušnou sračku. Nevěděl jsem, že i Korejci můžou být takhle obludně vypasený. Doufám, že tímto nestřízlivím z korejského filmového snu!

Když mi bylo asi osm a půl, SHAOLING GIGANT a NEVERENDING STORY byly dva moje suverénně nejoblíbenější filmy. Pak je překonal BLACK STALLION, pak ALIEN(S), pak GREEN MILE a SHAWSHANK, pak BRAVEHEART. Tedy ne, že bych toho měl v tomhle frackovským věku nějak extra nakoukáno. Přesto je čas splatit účty a napařit tomuto veledílu (erhm, dobrá, a nebo možná jen "dílu") převážně nostalgických 5 hvězdiček, protože do konce života nezapomenu na smrt velkého Mistra třemi noži do zad, Čchuův konec pravděpodobně totožnými noži, apod. ENDE!

GLADIATOR je jako TITANIC. Má svoje chyby, zčásti není ničím než klasickým velkofilmovým kýčem, ale zároveň je strhující a moc dobře se na všechny zúčastněné dívá, byť film jako takový bez debaty propadá z historie. Jednou se zase sejdeme. Ale ne dnes. Né dnes...

Standardní krávovina s vylízanými dialogy, nic skutečně pozoruhodného.

No to bylo tedy výborný :-) Roland Emmerich = Uwe Boll.