Glen, nebo Glenda

videl som Burtonovho Eda Wooda, nechal som sa istú dobu pohltiť jeho kultom a fenoménom a napokon po tom všetkom som sa konečne dostal aj k jeho tvorbe - jedinému skutočne objektívnemu merítku - a musím konštatovať, že to bol asi chorý blázon, ktorému okrem talentu chýbal aj zdravý rozum! Alebo sme všetci tak strašne mimo a je to naozaj historicky najviac nepochopený génius? neviem! Ale tento film . . . no, kým som nevidel, neveril som a naozaj - nepochopí ten, kto na vlastné oči neuvidí. (11.04.2008)

Asi potřebuji sci-fi žánr, abych si mohl Woodův film vychutnat. Jenže u Glena či Glendy chybí do legendárního Plánu 9 ještě dlouhých šest let, takže se nějaké zvrácené potěšení nekoná. Na druhou stranu jsem dlouho nemohl přijít na to, co je tak špatné na zcela upřímné výpovědi zmatené duše, hledající téměř nemožné rozhřešení. Jenže jakmile začal Bela Lugosi hřímat moudra o zelených dracích, slimácích a ocáscích, přešel film do nekoukatelné psychedelické kaše, která vrcholí stokrát nataženou scénou s gaučem. S bizarní parodií na psychologii a filozofii na mě Ed nevyzrál. (28.06.2008)

"Beware! Beware of the BIG green dragon..." Nade vší pochybnost ta nejosobnější výpověď jaká kdy byla natočena o transvestitech, přetvářce, změně pohlaví, všech těch lidech co někam míří, dálničních tazích, bizonech (co někam míří), štěněcích ocáscích (co někam míří) a angorských svetříčcích (ty naštěstí nikam nemíří). (24.02.2008)

Hodně často někdo říká, že film je tak špatný, až je to sranda. Ale ani u Alone In The Dark mistra braku Uwe Bölla či Lovců dinosaurů jsem se tak královsky nebavil jako zde. Důvod je zřejmě ten, že výše uvedené dva filmy nebyly točeny s takovou láskou a zároveň touhou něco upřímně vyjádřit (Wood byl transvestita). Jenže selhává úplně všude - není schopen napsat a vyprávět příběh, pořád používá vypravěče (Bela Lugosi jako Bůh je opravdu neskutečná postava a jeho promluvy jsou zaslouženě kultovní), kvanta archivních záběrů (dostala mě debata dvou postav na pozadí záběrů aut na dálnici, případně záběrů továrny, a co teprve ti bizoni!), opakování totožných záběrů znova a znova... a tak by se dalo pokračovat hodně dlouho. Po skončení jsem dostal strašnou chuť sehnat si někde další Woodovy filmy a znovu se podívat na láskyplnou biografii od Tima Burtona. (23.01.2006)

Tim Burton to je opravdu velký kouzelník. Svým vrcholným filmem Ed Wood vytvořil z tohohle amerického packala in memorian opravdovou legendu a zvýšil žádanost jeho starých filmů o 450 %. Jenže to, co v Edovi Woodovi vypadalo jako neskutečná sranda, je vlastně jen docela průměrný a citlivě natočený filmík o transexuálech, který spíš než by bavil tak nudí a nezachrání to ani Bela se svým legendárním monologem. Dokonce ani ten totiž nevyzní ani způlky tak dobře jako v podání geniálního Landraua a i když teď Glendu hodně nadhodnocuju, dělám to rád, protože pro Wooda mám zkrátka slabost. (11.08.2007)