becki_tu

Tuzemská variance na Prcičky, která navíc přidává pár cenzurovaných exkrementů a poměrně široké portfolio perverzností. I přesto jde o poměrně zábavnou věc, která mě několikrát přinutila k solidním výtlemům, které u českých filmových komedií už pěkných pár let nepamatuju.

Respekt všem těm, kteří přenos sledovali živě. Těch reklam, rekapitulací a rozborů v improvizovaném studiu bylo opravdu dost, takže jsem byl opravdu rád za záznam. Vzhledem k absenci moderátora opět takový průměr, který neurazí.

Samotné rozhovory s celebritami jsou vesměs vtipné a v rámci kanálu Funny and Die by jako jednotlivá krátká videa fungovaly skvěle. Spojit je hodinovou vatou do jakéhosi filmu však nebyl úplně šťastný nápad, protože už po půlhodině začně být Galifianakis spíše otravný, protože opět hraje Galifianakise, který se mi v této komediálně-trapné poloze už začíná pomalu přejídat.

Tady to asi nemohlo dopadnout lépe. Potenciální kvalitu a zábavu bohužel výrazně sráží slabé herecké a fotbalové výkony a težce klišoidní a naivní scénář. Holt nepatřím do cílové divácké skupiny mladých ambiciózních školaček.

Jedním slovem spokojenost. Poměrně hodně recenzí viní Johnsona z toho, že vlastně nebylo možné po osmé epizodě udělat důstojné pokračování. Z toho mi tedy vyplývá, že pokud nemáte problém s Last Jedi, s velkou pravděpodobností budete s posledním (?) dílem ságy spokojeni. Stále je to totiž galaktická pohádka, která má díky přítomnosti Leii, Hana nebo Landa tendenci odkazovat na původní trilogii a současně využívá filmařských nápadů, možností a trendů moderní doby, avšak s dostatečným respektem k zajetému konceptu značky Star Wars. Se vším tím sentimentem, romantikou, naivitou, hrou na dobro a zlo nebo specifickým humorem, a to i přesto, že svět v době vzniku prvního filmu byl o dost jiný, než dnes. Já jsem totiž nešel do kina proto, abych primárně hledal chyby a nedostatky, ale kvůli tomu, abych si opět připomenul proč mám svět předaleké galaxie pořád tolik rád. A to i s těmi jeho nedokonalostmi. 90%

Jedna hvězda z milosti za Langmajera a výstupy Jardy Noska. Jinak klasická novodobá česká "komediální" bída.

S každou sérií jsou dobrodružství žlutého cirkusu divácky zajímavější a filmařsky profesionálnější. A teď nezbývá nic jiného než opět čekat, kam se se svým bláznivým cestovatelským projektem vydá Přibáňova parta příště.

Už asi po deseti minutách mi došlo, že nejsem cílovou diváckou skupinou. Naivně jsem čekal alespoň něco na způsob Journey to the Center of the Earth nebo Journey 2 a i přesto, že oba zmíněné nepatří k vrcholům kinematografie, tak jsem se u nich docela dobře bavil. Dora bohužel vše vsází na dětinský humor, laciné studiové "exteriéry" a šablonovitý příběh, který je až moc přizpůsoben mladšímu publiku, takže nemá smysl řešit nelogičnosti a zkratkovitost. Za zmínku stojí snad jen sympatická přestavitelka hlavní hrdinky, která má (i přes tenhle úlet) nakročeno k zajímavé kariéře.

Zajímavý námět s prvkem fantasy utopený ve slabším scénáři, který dělá z hlavního hrdiny proplesknutíhodného mamlase. Většina diváků se ale stejnak k filmu dostala přes filmografii Camilly Luddington, která aspoň trochu vylepšuje dojem z tohoto spíše televizního filmu. Závěrečné poselství, které navazuje na hlavní myšlenku filmu, ukazuje opravdové hrdiny, kteří zasvětili část svého života pomáhání jiným. A o to tu vlastně šlo.

Vzhledem ke stopáži jde o velmi rychlou exkurzi po obou městěch, ve které se dozvíte, že v Manchesteru hodně prší a lidi chodí na United a v Liverpoolu se zase vše točí kolem Beatles a zdejšího přistavu.