claudel

Slaboduchý děj, plno zbytečných postav plnících akorát kvóty, jedna akce, pak dlouhé čekání na závěrečnou akci, během nějž jeden nesmysl střídá jiný nesmysl. Kdybych to viděl v kině, tak tomu dám aspoň tři. Zklamání.

Snad všichni si přejeme takového Myšičku, který by nám doběhl a obalamutil všechny padouchy, které proklouznou pod rukami slepé spravedlnosti. A já osobně jsem se rád díval na to, že mu "volavku" hraje Eliška Křenková a v nezvyklé vedlejší roli tradičně září Jiří Lábus. Klidně bych si dal nášup v podobě dalších šesti případů.

V adventním čase příjemný a pěkný pohádkový příběh od Netflixu, který nám nabízí další možnou verzi toho, jak vznikla bytost, kterou milují děti na celém světě. Chtěl jsem to pustit i svojí čtyřleté dcerce, neboť jsem neshledával nic ohrožujícího její vývoj, až dokud nedošlo na jistou scénu s tatínkem. Škoda, musí si počkat, až trochu vyroste.

Honáci dobytka/pastevci ovcí, málo slov a nespoutaná příroda není zrovna kombinace ladící mému filmovému vkusu. Vztahová dramata, nenaplněná láska, bolest ničící srdce mi naopak konvenují. Takže v druhé polovině stopáže jsem snímek vnímal mnohem intenzívněji a vychutnával si další z hereckých výkonů par excellence mého oblíbence Heatha Ledgera - šetřím si snímky, které jsem s ním ještě neviděl a už mi jich příliš nezbývá. Velmi citlivý snímek určený pro všechny vnímavé diváky a divačky. Nejlepší scéna - telefonát s Anne Hathaway a to samozřejmě herecky i z její strany. Kdyby byl natočen v dnešní době, sklidil by dozajista ještě větší úspěch a ovace.

Příjemný, citlivý a decentní film o rakouské mládeži současnosti. Nemusíme být svědky žádných drogových dýchánků, šokujících scén či nějakého nesmyslného násilí, naopak sledujeme vztahové peripetie mladých Rakušanů, které se lehce prolínají. Ke všem přistupují tvůrci s nesmírnou citlivostí, což se projevuje především u intimních scén. Lovecut bych označil za protipól snímkům typu z dílny Larryho Clarka.

Když se spojí Německo a Francie, nemůže to nikdy dopadnout špatně a to snad ve všech oblastech (s výjimkou politiky, když se dohodnou proti všem a ostatním navzdory). Nejkrásnější pár je zářným příkladem, svižný thriller, který zkoumá, jak se k vážné situaci ve vztahu, jejž poznamenalo brutální násilí ve chvílích lásky, štěstí a euforie, postaví muž a jak žena. Výsledek je výborný, skvěle zahráno i natočeno.

Filmová výzva číslo dvě v karanténě - průzkum světové kinematografie, Švýcarsko. Zatím nejlepší snímek, který jsem měl možnost v rámci virtuálního Das Filmfestu. Neměl jsem tušení o curyšském parku jehel. Nedovedu si představit, kolik dětí kvůli tomu přišlo o rodiče, o klidný život, o obyčejné dětství a dospívání. Tento snímek věrohodně zobrazuje osud jednoho takového dítěte, konkrétně sympatické dívky Mii. Líbí se mi, že film netlačí na pilu a i když divákovi trhá srdce, čeho je svědkem, je mu to postupně dávkováno, nejedná se o naturalistickou stominutovou sekvenci. Film zdobí výkony hlavních dvou hereček a za nejsilnější scénu považuji tu se stíracími losy. Vynikající filmový zážitek.

Bláznivá postapokalyptická akční pohádka, jež v závěru paroduje Šíleného Maxe. Jako propadák mi to ale nepřipadlo, celý příběh je poměrně nápaditý, správně šílený a ujetý a Rhona Mitra se svým okem všemu vévodí. Další plus - nevzpomenu si, kde jsem měl možnost vidět Boba Hoskinse v kladné roli. Tvůrci měli evidentně našlápnuto na dvojku, k níž už s největší pravděpodobností nikdy nedojde. Škoda.

Tematicky rozhodně zajímavé a aktuální, resp. možná i další dvacet až třicet let aktuální. Tahle sociální-psychologická dramata mám rád. Jen jsem postrádal trochu silnější scénář, práci dramaturga a lepší ukotvení příběhu. Po slibném začátku se děj rozbíhá do všech stran a spousta linií zůstane ve slepé uličce, nevysvětlena, nevyřčena. Možná se jedná o záměr tvůrců, mně však takový styl úplně nesedl. Po dlouhé době opět Sibel Kekili, ta mě naopak potěšila.

Filmová výzva číslo dvě v karanténě - průzkum světové kinematografie, Rakousko. Rakouští Muži v naději v mnohem temnějším ladění černé komedie, někdy zacházející až do absurdností. Posledních třicet minut je natolik intenzívních, že jsem své hodnocení z tří a půl hvězdiček vytáhnul na čtyři. Rakouskou kinematografii nemám tolik prozkoumanou, proto jsem vděčný za velmi vstřícné gesto Festivalu Das Filmfest, kdy je možné zhlédnout virtuálně zdarma téměř všechny snímky. A ještě mi to sedlo do mé dlouhodobé výzvy.