claudel

Docela lituji, že jsem se Kulovému blesku dlouho bránil, což lze přičítat skutečnosti, že jsem viděl někdy v deseti letech prvních deset minut filmu a otráveně vypnul televizor s tím, že větší kravina nemohla být natočena. Dnes to vidím jinak, výborní Abrhám a Hrušínský, jemný humor, pár hlášek, které se asi zapsaly do historie českého filmu.

Nenápadný film, o němž bych se stěží dozvěděl, kdybych jej neobjevil čirou náhodou. Syrový příběh o vůli zvítězit a překonat nepřízeň osudu a rodinného zázemí. Hlavní chlapecká role na jedničku s hvězdičkou, o mužských rolích otce a trenéra v podání Sergi Lópeze ani nemluvě. Silný zážitek, vřele doporučuji všem fanouškům frankofonní kinematografie či filmů se sportovní tematikou.

Polský film žije, polský film s německými herci žije! Výtečná Julia Jentsch v hlavní roli silně depresivního snímku, jenž má místy tragikomický nádech. Režisérka bravurně představila, jak může s jednou rodinou zamávat životní zvrat. Více polských filmů do českých kin!

Znamenitá tragikomická satira plná trefných hlášek a klasického i černého humoru. Hrdinovy představy jsou ve většině případě nesmírně vtipné a odrážejí občasnou marnivost celého světa, zde konkrétně i tak vyspělého státu, jakým je Kanada. Film je z větší části podán humorně, ale obsahuje řadu důležitých témat, počínaje odcizením v rodině, přes pracovní stereotyp, otravnou šéfovou až po úlohu státní správy ve společnosti. Diane Kruger a Emma de Caunes představují bonus a poslední kousíček bezchybně složené skládačky.

Viděl jsem už lepší Buňuelovy filmové lahůdky, přesto si Tristana v sobě uchovává nadčasovost a zaujme kvalitními hereckými výkony.

Vážnější verze Já-tě-vidím-com, která si na rozdíl od něj na něco hraje, což nevychází. Kvality Lane, Robbinse a Gandolfiniho tím nezpochybňuji.

U Susanne Bier nezbývá nic jiného, než neustále provolávat bravo, bravo, bravo!

V pomalém tempu se odehrávající dramatický osud ženy, s níž se život nemazlil a postavil jí do cesty "nesprávného" muže. Film je postaven na uvěřitelném a důstojném výkonu Niny Hoss. Nechybí ani špetka humoru v dusné atmosféře DDR osmdesátých let.

Věřím, že bych byl nadšený, pokud bych před pár měsíci nenavštívil Činoherní klub a neviděl tuhle skvostnou dialogovou hru naživo. Film působí vedle hry suše, odtažitě a nevýrazně. Nápad s telefonováním v Činoheráku vyřešili naprosto dokonale, že pokaždé vyvolala vlnu smíchu, ve filmu to spíše rušilo, přestože Christoph Waltz předvádí tradičně nejlepší výkon. Některé divadelní hry by měly nejspíš zůstat bez filmové adaptace, ať už se jí ujmou sebezvučnější režisér a herci.

Tahle filmová a nejspíš i literární lahůdka si zaslouží maximální pozornost a soustředěnost mírně náročnějšího diváka, tzn., že není ideální pro diváka, jenž má za sebou pětihodinovou cestu, kalorickou večeři a zmrzlý nos mezi očima a snímek sleduje v nepříliš blízké angličtině s blízkými francouzskými titulky, protože vydržet sledovat spletitou dějovou nit dá zabrat i v jazyce rodném. Přesto se i unavenému divákovi naskýtá výborná podívaná, dusná atmosféra, až se mu kolem hrdla obtáčí provaz, který utahuje smyčku víc a víc a zejména herecký koncert známých tváří. Zasádní otázka na závěr - pochopil rozuzlení výše zmíněný divák správně?