Bratři

Hybrid mezi "dogmatickým" naturalismem a klasickým melodramatem. Z toho prvního ruční kamera a snaha být pečlivým pozorovatelem dění, z toho druhého učesaný děj a působivá hudba. Někdy obě složky existují v utěšené symbióze, jindy jakoby jedna podkopávala druhou – Bratři pak nejsou ani dostatečně sžíraví, ani dostatečně dojemní. Přesto jim nelze upřít solidní hloubku a řemeslnou dotaženost. A závěr je velice inteligentní a působivý. (07.02.2010)

Silný a seversky syrový emocionální zážitek. Jak je u Brier zvykem, mistrovsky odkrývá psychologii svých postav, opět řeší milostný trojůhelník a zahraniční cesty svých hrdinů. Jak je možné, že Jannik, který kdysi napadl ženu, má srdce čisté a Jannik, který spáchal vraždu nevyhnutelně, se z toho už nevzpamatuje? (06.01.2013)

Hodně silný příběh o krutém lidském neštěstí, o tragédii jež šíří mezi lidmi válka a ta si své oběti s nějakými ohledy nikdy nevybírá, stejně tak jako ve filmovém příběhu o Michaelovi, majorovi dánské armády, který se sice vrátí šťastně z bojové mise v Afghánistánu, ale natrvalo je poznamenaný utrpením prožitým v zajetí, vrací se v době, když už je považovaný za mrtvého, nikdo totiž nepředpokládá, že mohl havárii sestřeleného vrtulníku někdo z posádky přežít, do rodiny se mezi tím místo něho zapojil mladší bratr a pomáhá manželce i se věnuje jeho dětem, prožívají společně šťastné chvíle a chtějí zapomenout, ale právě návrat vše mění, nevrací se totiž člověk, kterého oni dobře znali a měli rádi, ale vrací se bohužel psychicky narušený člověk, který by sice chtěl zpět svůj bývalý, klidný život, ale nedokáže to, naopak jen šíří rodinou nezadržitelně své osobní neštěstí, rozkládá ji svou nepotlačitelnou agresivitou a tvrdostí, odcizuje se dětem i manželce, všichni, které tolik miloval jeho přítomností jen trpí, dramatický závěr už je jen očekávatelným vyvrcholením jeho narůstající frustrace, opravdu drsný příběh, hořce věrohodný, že právě tak se to nezřídka může v některých rodinách válečných veteránů odehrávat. (22.10.2012)

O tomto filmu jsem se dozvedel vlastne jen diky tomu, ze jsem nekde zahledl trailer na chystany hollywoodsky remake. Asi nejsilnejsi strankou filmu je jeho syrovost a herecke vykony. Ustredni bratrska dvojka - v zivote jsem ani jednoho z nich nikde nevidel (hlavne Nikolaj Lie Kaas byl extra sympatak, i kdyz zezacatku to tak vubec nevypadalo) a mozna prave proto jsem jim to tak sezral. Fakt nevim co by mel v remaku Tobey Maguire udelat aby u me docilil podobneho mrazeni v zadech, ale moc mu neverim, uz v tom traileru vypada dost divne. (20.07.2009)

Herecký koncert ústředního tria. Connie Nielsen jako "dokonalá" manželka. Krásná, empatická, klidná. Její laskavost a chápavost, když čelí hysterickému manželovi, nebo když uklidňuje děti, aby se ho nebály. Nikolaj Lie Kaas, který mi skutečně poprvé přirostl k srdci až zde, jako ten špatný bratr, který díky bratrově smrti nalézá smysl pro odpovědnost. Ulrich Thomsen a jeho pozvolný propad do temného zoufalství a viny. Velmi se mi líbilo otočení karet co se týče obou bratrů. Mučení v Afghánistánu silné, stejně jako samotný konec. (03.01.2017)