Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 702)

plakát

Kvíz (2020) (seriál) 

Naprosto fantastická série o dost diskutovaném (ale i tak hodně lidem neznámém) podvodu v Chcete být milionářem, který splňuje úplně všechny podmínky, které by správná filmová tvorba měla mít. Akorát stopáž, ani o dialog navíc, ani o dialog méně, výborný styl vyprávění, hudba, občasný humor a hlavně skvostně skloubené podání reality spolu s filmovým zážitkem. Ve třetím díle (soudní proces) by se napětí dalo krájet a čekání na konečný verdikt bylo nekonečné. Obrovský palec nahoru, tohle se britům povedlo a jsem rád, že je tak divácky atraktivní téma zfilmováno tak kvalitně.

plakát

Bloodshot (2020) 

Bloodshot je film, u kterého víte už od traileru úplně přesně, jak skončí a jak si povede. Vin Diesel je prostě... Vin Diesel. Obrovská hora s kamenným výrazem, který občas něco prohodí, ale naštěstí jsme na něj už of F&F zvyklí. Levné béčko s klasickým nápadem (ehm vykrádačka Upgrade), průměrným vizuálem, ale na nízkorozpočťák, který nejspíš ani nemířil vysoko, je to pro nenáročnější diváky dostačující zabití večera. Za mě ale o hvězdu slabší, hold když film nemá čím moc překvapit a zaujmout, trochu ztrácím motivaci to úplně dokoukávat...

plakát

Sunshine (2007) 

Věřím, že na tehdejší dobu (2007) je Sunshine audiovizuálně převratný a určitě podmanivý, ale dnes jsme už CGI tak rozmazlení, že to v porovnání působí “jen” průměrně. Největším plusem je určitě sbírka áčkových herců a nechápu, jak mi film s takovou sestavou mohl uniknout, vlastně jsem se o něm dozvěděl náhodou ze zdejších hodnocení. Děj neurazí ani nenadchne, taková zlatá střední cesta scifi žánru, která ale nemá žádné oslňující “wow” momenty, navíc v poslední třetině se film rozjede ve spaceship slasher, který mi k předchozí části vůbec nesedl. Z úcty k režisérovi i obsazeným hercům hezká 3hvězda, která mě ale bohužel v porovnání s dnešními filmy (Život, Interstellar...) nijak nenadchla.

plakát

Zdravotník (2020) 

Mario Casas je už španělská klasika a stejně tak scénáristi snímků jako je Anna Fritz nebo The Platform byli dobrý start, který by naznačoval, že i The Paramedic bude stát za to. Bohužel opak je pravdou a za mě je to jeden z nejhorších španělských filmů, který se svými bratříčky nemá nic společného. Chybí zde napětí, atmosféra, zájem diváka se vůbec dále dívat nebo solidní zvrat na závěr, kterým nás španělé vždycky uzemní. Takhle je to výkřik do prázdna, kdy prvních 40 minut je seznámení a druhá půlka skončí dříve, než by stihla začít, nekoná se žádná akce a celý film jenom poslouchat klišovité, mdlé dialogy není moc zábava. Velká, táhnoucí se nuda, které bych se vyhnul obloukem.

plakát

Vyšinutý (2020) 

Akční road thriller o narušeném chlapovi, který nemá co ztratit, a tak se rozhodne na své konečné cestě zničit život řidičce, která jej v zácpě vytroubila. Skoro až do konce našlapaná jízda plná překvapení a moje tepovka skákala jak na horské dráze, protože budování napětí je jednou z největších předností filmu. I když se Unhinged nevyvaroval pár klišé, místy se postavy chovaly hloupě a ne vždy byly dialogy úplně vyšperkované, přesto se zde objevily hodně nečekané, kvalitní a zapamatovatelné momenty, body count byl slušný, bouraček víc jak v Kobra 11 a vraždami a násilím se celkově nešetřilo (mlátičky tlustá gorila vs. hlavní herečka byly dost drsné a filmaři se nebáli ji dát nějaké ty kopance a pěsti, a to se často nevidí). Caren Pistorius byla příjemná změna oproti mainstream hollywoodským herečkám a Russel Crowe se nám posledních pár let nepozorovaně ládoval cheeseburgrama a pivkem a hezky nám zfotrovatěl, ale role sadistického psychopata se zhostil nádherně a já mu za výkon doslova tleskám. Ve výsledku je to nervydrásající thriller oživující mrtvé kinosály, který se až moc okatě snaží kritizovat současnou dobu, lidi závislé na mobilech a rostoucí agresi za volantem, ale s přivřeným okem má vlastně pravdu a prostě se na něj dobře dívá. I přes nedostatky je to jeden z těch filmů, které si člověk rád pustí znovu.

plakát

Ozark - Velký den (2018) (epizoda) 

Správně načasované nakopnutí seriálu, které naznačuje, že půjde do tuhého a rozmáhající se vzájemná nedůvěra roste a roste. 👍🏻

plakát

Děda, postrach rodiny (2020) 

Z The War With Grandpa se přesně podle očekávání vyklubala úplně pohodová rodinná komedie, která občas hodí hlášku, ale současně netlačí na pilu a humor nepůsobí vůbec nuceně - naopak jsem se často přistihl vytlemený od ucha k uchu. Celkově téma souboje staříka a vnuka je nápad, na kterém se tvůrci můžou pořádně vyřádit a zde se toho ujali obstojně. Vtipné nástrahy a pastičky od obou zúčastněných, zábavné nápady a hlavně svižné tempo, které nestíhá nudit. Netřeba dodávat, že Robert De Niro je na svůj věk šíleně akční a zábavné zvíře, které už teď je zaslouženě filmovou legendou. Hezká a milá oddychovka na večer s rodinkou.

plakát

Chůva na zabití (2017) 

Béčková ptákovina, která je místy až moc hloupá, ale paradoxně to úplně nevadí, protože film sází hlavně na (skoro) všudypřítomný humor, hlášky, nečekaně podařené gore a solidní bodycount. Jen škoda, že filmu chybí menší jiskra, která by udržela divákovu pozornost a ani sexy Samara Weaving to úplně nespasí, ale když je filmová nouze, 90 minut se najde...

plakát

Hybná síla (2015) 

Olga Kurylenko je takový zlatý střed, kdy divák ví, že nepůjde o áčkový film nejvyšší kvality, ale zároveň to není až takový průser, protože dokáže být místy i sympatická a na plátně hezky vypadá. Hybná síla je opět klasická šablonovitá akční jízda bez nápadu či trochy fantazie, kromě úvodní vykrádačky banky s futuristickými obleky zde není nic, co bych si do budoucna zapamatoval, ale film vyzvedává dostatek akce, protože prakticky celých 90 minut se jede naplno, pořád se někde mlátí, utíká nebo střílí a na chvilkové zabavení ve vlaku to možná i postačí. Morgan Freeman se objevil všehovšudy 30 vteřin a tím jeho role končí, ostatní herci krom charismatického záporáka jsou taky jen do počtu a ve výsledku je to jako solo jízda Olgy dostačující konina pro nenáročné, znuděné diváky.

plakát

Místnost sebevrahů. Hater (2020) 

Psychologický náhled do mysli manipulativního psychopatického lháře na pozadí politických událostí a jeho působení v marketingové firmě, která často zachází až za hranu lidskosti. Maciej Musialowski se zhostil role hlavní postavy výborně, jeho mimika dodala filmu na autentičnosti a působil celkově věrohodně, a právě to film vyzvedává o něco výše. Tempo bylo na mě až moc pomalé a ačkoliv byla atmosféra místy správně dusná a syrová, závěrečná scéna se střelcem mrazivá, pořád mi ve filmu chyběla hlubší pointa a zapamatovatelnější momenty, kvůli kterých bych si The Hater pustil znova. Lepší průměr, který je na tak roztahanou délku místy ne až tak zajímavý, ale den po zhlédnutí je dojem o něco lepší, než hned po skončení.

Časové pásmo bylo změněno