TheEvilTwin

Obrovský nášup zajímavých informací podaných tak briliantním způsobem, až tomu sám nevěřím. Přesně ten typ dokumentu, který tady chyběl - každý díl pojednává o jednom typu drogy a nejspíš to bude mít pokaždé stejnou šablonu. Účinky drogy, způsob působení, výroba, pěstování, distribuce, pašování až konečný konzument. Reálná data a čísla, zisky a ztráty, stejně tak jako ztráty na životech, které stojí za obchodem s kokainem. Pro mě snad nejpřínosnější a divácky vděčně zpracovaný seriálový dokument za poslední dobu.

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav.

Nadprůměrně kvalitní německá thrillerovka, která scénami připomíná Saw a prostředím klasické severské detektivky a Christian Alvart zkušeně skombinoval oba prvky. Patolog najde v hlavě mrtvoly vzkaz o únosu jeho dcery a postupně jde po vodítkách, které jej dovedou přes mrtvoly až k finálové pointě "proč právě on?" a v průběhu cesty děj nabírá jak na kvalitě, tak na syrovosti, gradaci i mrtvolách. Herecké obsazení nadstandartní, tempo neskutečně akční a scénář geniálně napsaný. Scény pitev byly vymazlené a postupy patologů ve filmech moc nevídané. Tady nemám moc mínusů, kdyby konec působil hladčeji a ne až tak moc překombinovaně, šel bych do plné pětky. Výborný film, který by za poslední dobu měl tvořit alespoň základ každého fanouška žánru.

Florian David Fitz je zajímavý člověk, který v Bez věcí nad věcí šel úplně mimo můj vkus, v Téměr dokonalá tajemství se mi do vkusu přesně trefil a zde mě opět obešel obloukem. Komedie, u které jsem se během 45 minut nezasmál doslova ani jednou, příběh hloupý s hromadou logických děr a už od začátku je jasné, že film cílí opět na finálové emoce a už ohrané, věcně omílané “pouto” přátel, nicméně tohle po půlce vypínám, protože je to nezáživné až hrůza. A přitom se z podobného nápadu dalo vytěžit více, zejména po komediální stránce. Nebrat.

Výborný, dechberoucí, atmosfericky hutný až mrazivý seriál z produkce Apple TV, který beru všemi deseti. Syn významného právního zástupce je obviněn z chladnokrevné vraždy spolužáka v přilehlém parku a od té doby začíná dusná jízda plná odhalení, zvratů, nově vytasených důkazů na obou stranách a vnitřního psychického teroru všech zúčastněných. Skvělé herecké výkony hlavních představitelů, které nemusím ani zmiňovat, protože kvalitních jmen je zde spousta, solidně vyladěný scénář a prokreslení postav, které se v průběhu seriálu vyvíjejí až na jejich psychickou hranici rozpadu a nekompromisně šokující sedmý díl soudního procesu, kdy to celé vygraduje na maximum. Po dlouhé době emoční, dusivá ždímačka připomínající atmosférou nedávný When They See Us, která opět trefuje do černého a přináší sedmihodinovou jízdu, kterou jen těžko pauznete.

Hezká originální komedie, která kombinuje hlavní myšlenku Na hraně zítřka popř. ARQ a dává jí dokupy s občasným humorem a vtipným nápadem svatebního dne, který kvůli přírodní síle prožívá hlavní hrdina pořád dokola. Místy to má zábavné scény, humoru je pomálu, ale dostačuje a hlavní herec Andy Samberg (Můj otec je šílenec) s Cristin Milioti si krásně zabírají místo pro své výkony v asistenci J.K. Simmonse, jakožto lovce, který je chce v každém dni zabít. Z nápadu se dalo podle mého vytěžit daleko víc, ale i tak je to dostačující, hezká komedie, na kterou si ale bohužel za týden už nevzpomenu.

Je to jednoduše dost infantilní film typu Disney Channel, který ale ubral veškerý humor a v naprosté většině sází na roztomilost dětí a výplňovou vatu v podobě nezajímavých (až na výjimky) tanečků. Herecké výkony nestojí za zmínku, připomínalo to vesnický film, kdy se starosta rozhodl obsadit všechny vidláky do vedlejších rolí a ve výsledku tady kromě pěkné hlavní herečky není co vidět. Ale snaha pro desetileté je to dobrá a nejspíš i zabaví.

První minuty dávají naději ve starého dobrého Scooby Doo a jeho partu se stejnými charakteristikami postav, kvůli kterým je máme tak rádi, a stejně založenou pointou odhalování padouchů. V průběhu se to ale změní v příběh, který má s původním Scoobym pramálo společného a vůbec mě už nezajímal. V polovině jsem to vypl, 2 hvězdy za přijatelný vizuál a vtipný rozjezd...

Čekal jsem hutné drama, které se bude diametrálně lišit od ostatních vesmírných sourozenců upozaděním astronautské stránky filmu, ale zato výrazným vyzdvižením emocionální stránky a pouta matka-dcera, ale bohužel ani tohle mě tady nijak neoslnilo. Eva Green je šikovná a ačkoliv moc nehraje, její tvář si divák pamatuje (po tomhle filmu i více než jen tvář) a výkon podala dobrý, ale nic víc film prakticky nenabídne. Našlo se pár zajímavých scén výcviku (scénáře pádu záchranné kóje do vody/do přírody, zkoušky stavu bez tíže nebo vyprošťování kolegy v simulacích pod vodou), ale jinak je to tak strašně nevděčný, pomalý a táhlý film, že to velké procento diváků doma u obrazovky vzdá, přetočí nebo rovnou vypne. Celé je to strašně uloudané a s místy nevšedními záběry, ale bohužel nevýraznou emoční stránkou, která na mě vůbec nezapůsobila a to i přesto, že by to měl být hlavní tahoun Proximy. Škoda. (KVIFF 2020, cinestar Praha)

Od italů je to přímo nadlidsky dobrý kousek, tajemná, mysteriozní atmosféra zvláštního města Curonu a nápad, který dostává 100 bodů za originalitu, protože podobnou ujetinu jsem ještě neviděl a místy mi to vzdáleně připomínalo Peeleho Us. Po celou dobu je seriál dostatečně zajímavý, aby udržel tempo, jeden díl byl dokonce nadprůměrně dobrý, kdy se odhalí směr, kam se budou další díly ubírat, ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že z tak kvalitního nápadu by se dalo vytřískat daleko, daleko víc a mohli si s tím tvůrci více vyhrát, dokonce stopáž i více natáhnout a udělat z toho komplexnější výsledek. Takhle se na to ke konci tak trochu vyprdli, což je škoda, protože právě ten by mohl zanechat největší dojem. Cliffhanger na konci směřuje nejspíš k další sérii, tak uvidíme, jak se s tím poperou.