TheEvilTwin

Psychologický náhled do mysli manipulativního psychopatického lháře na pozadí politických událostí a jeho působení v marketingové firmě, která často zachází až za hranu lidskosti. Maciej Musialowski se zhostil role hlavní postavy výborně, jeho mimika dodala filmu na autentičnosti a působil celkově věrohodně, a právě to film vyzvedává o něco výše. Tempo bylo na mě až moc pomalé a ačkoliv byla atmosféra místy správně dusná a syrová, závěrečná scéna se střelcem mrazivá, pořád mi ve filmu chyběla hlubší pointa a zapamatovatelnější momenty, kvůli kterých bych si The Hater pustil znova. Lepší průměr, který je na tak roztahanou délku místy ne až tak zajímavý, ale den po zhlédnutí je dojem o něco lepší, než hned po skončení.

Před zhlédnutím Tenet se připravte na 150minutové šrotování mozku od začátku do konce bez jediného oddychu, protože Nolan nás v tomhle odhledu vůbec nešetří a servíruje nám nadlidský mindfuck, který tady ještě nebyl. K ději toho moc říct nejde, abych se nezamotal, nicméně tady platí, že čím míň toho divák ví, tím lépe. Herci si film očividně užili a hrají přesvědčivě, kamera je absolutně výborná a kvalitní, realistický a nekompromisní vizuál doplňuje špičková hudba Göranssona, který poprvé v Nolanovce nahradil Hanse Zimmera a vůbec se nemusí stydět. Ačkoliv je to film dobrý, tak po zhlédnutí jsem měl rozpačité pocity. Na jednu stranu člověk chápe konečnou pointu a složí si základní skládačku dokupy, na druhou stranu pořád nechápe většinu minoritních detailů a rozhodnutí hlavních postav. Nikdo se na nic neptá, všichni všemu rozumí (snad až na diváka, který první hodinu vyloženě trpí v nevědomosti a až ve druhé chápe), dialogy jsou osekané jen na nutné minimum, což je obrovská škoda, protože filmu chybí výraznější vykreslení postav, ale chápu, že narvat to do filmové stopáže by jinak nešlo. Za mě je to za poslední dobu nejoriginálnější film s lákavým tématem a typickým Nolanovým rukopisem a za odvahu pustit se do něčeho tak velkého si zaslouží obdiv, ale možná je to až moc velké sousto a není to tak hluboký zážitek, právě kvůli tomu, že diváka na začátku hodí do moře informací bez uvedení, které by drasticky potřeboval. Opatrnější čtyři hvězdy, ale pořád je to masterpiece, o kterém se bude hodně mluvit. (pozn.rozpočet je 205 milionů dolarů, pro srovnání Interstellar 165 milionů dolarů)

Nejočekávanější zombie horor za poslední roky a ve výsledku se z něj vyklubal slabší podprůměr, který je dost povrchní a nemá čím zaujmout. Čtyři roky po událostech prvního dílu jsou žoldáci posláni do zamořeného města pro dodávku s penězi, které tam zůstaly při útěku, jenže vyzvednutí se zkomplikuje a banda narazí na opuštěné lidi, kteří za tu dobu zešíleli. Akce je průměrná, oproti jedničce neodpustitelně chybí hlavní charakter, kterému by divák fandil, na horor je zde málo gore (čti málo = vůbec), chybí tady ty správné “guilty pleasure” vraždy, ke kterým bych se rád vracel, a téměř všechny efekty jsou hodně okatě počítačově nasmímané a nepůsobí to zrovna nejlíp. Z herců se oproti jedničce všichni vytratili, absence Dong-seok Ma se na kvalitě filmu hodně podepsala a obecně shrnuto - Peninsula nemá s Train to Busan nic společného a jen těží z kvalitního jména, které první díl zanechal. Obrovská škoda a promrhaný potenciál, poslední půlhodinu jsem už celkem dost trpěl...

Další wannabe áčková akčňárna, která si podráží vlastní nohy zas a znova stupidním scénářem. Akce má slušně krvavý gore a vymazlený vizuál, který je sice efektivní, ale bohužel je až moc efektivní, a tudíž nerealistický a dost umělý. Scénář klasicky hloupý jako každý druhý jemu podobný film, přemrštěná rasová, politická, náboženská a sexuální korektnost z filmu doslova tryská a cpát podobné “trendy hity dnešního světa” do kinematografie je už přes čáru. Do toho přidat věčně nasraný výraz nesympatické Theron a hrstku vedlejších, doplňkových herců jen tak na okrasu a vznikne nám krásný omyl, který by v prvé řadě nemusel vůbec vzniknout a nikomu by nechyběl. Nejlepší na celém filmu je snad Dudley Dursey, nad jehož přítomností se fanoušci HP můžou alespoň pobavit a současně se podivit, jak je oproti HP sérii (konečně) pohublý. Haha.

Ze začátku náběh na vtipnou agentskou komedii s dětmi jako hlavními postavami, ale postupem času se to na tak dlouhé stopáži táhne, film diváka místy nudí a absence humoru je tady hodně zásadní. Občas má film světlejší chvilky, ale naprostou většinu délky je to směs sentimentálních klišé a jako výsledek by film prospěl 10letým na Disney Channelu na deštivé odpoledne, jinak je to zbytečná a neoriginální záležitost, které se raději vyhnout.

Host se může zařadit do lehkého nadprůměru stylu found footage, od kterého jsem marně čekal podobný hit jako nedávný Unfriended Dark Web, ale na to, jaké je to béčko s nízkým rozpočtem, je film poměrně strhující a nečekaně kvalitní. Prvních 20 minut je to klasický rozjezd, kdy 5 ubulených pipin vyvolává duchy, ale postupem času se přitvrdí a v závěrečných 10 minutách to jede na plný plyn, duchové se vyřádí na každé ze zúčastněných a dojde i na trochu krve. Současně film nabízí asi 3 srdce zastavující lekačky, které jsou u found footage vždycky nepředvídatelné kvůli kvalitě obrazu, no tady to platí dvojnásob. Jak už jsem zmínil, právě na to, jak low budget film to je, je to prostě skvělé a proto jdu s hodnocením o hvězdu nahoru, protože FF je málo a tenhle 50 minutový, mrazivý, intenzivní horor si své fanoušky určitě najde.

Dlouho očekávaná slibovaná pecka z Netflixu (díky bohu za něj, v kinech se už měsíc nic nehraje a bez Netflixu bychom tady umřeli nudou) je tady a ve výsledku je to spíše jen lepší průměr, ale určitě to není takový průser, jak zdejší “odborníci” tvrdí. Hlavní herecké trio je pohodářské a hezky k sobě pasujou, tempo je svižné a nenudí ani chvíli, akce je dostatek a občas je i hezčí gore. Kamera je místy trochu zmatečná, ale žádná tragédie. Bonusové body si film připisuje zejména za originální nápad, protože pilulky, které dávají random superschopnosti jsme na plátně ještě neviděli. Je to hodně kreativní téma, na kterém se mohli filmaři vyřádit a spojení “fantazii se meze nekladou” zde platí dvojnásob, viděli jsme nejrůznější schopnosti od kamufláže, ledu, ohně, tlakových vln, drápů v ruce, ohebnosti kloubů (zejména hodně povedené) a dalších, ale pořád se nemůžu ubránit dojmu, že by to šlo podat ještě o něco lépe a více si s filmem vyhrát. V jedné větě je to taková průměrná akčňárna bez zvratů, hlubších chvilek a překvapení, která nevybočuje z klasické šablony, ale zaujme hlavně tématem a určitě stojí za zkouknutí.

Kdy první série byla výborná, atmosferická a šokující, druhá už o něco horší a rozvíjející události z první série, tak třetí série jen tápe na místě, vycucává si z prstu nezajímavé, nesmyslné a přemrštěné scénáře. Nic nedává smysl a právě z toho tvůrci těží - mohou si vymyslet doslova cokoliv a nikdo se nad tím nepozastaví, protože v té kombinaci nelogických prvků už nikdo smysl hledat nebude. Za mě někonečná nuda a utrpení a výsměch první řadě.

Kvalitně zpracovaná akční žánrovka s klasickým tématem ruská KGB x americká CIA, na které nejvíc oceňuji zajímavé retrospektivní vyprávění, které zpětně odhaluje “jak to vlastně bylo” a oněch tajemství a zvratů je ve výsledku celkem dost. Sympatické herecké obsazení, zábavná akce, i když místy přitažená za vlasy (jedna žena vymlátí bar plný bodyguardů...) a přiměřená stopáž, která nestíhá nudit. Ve výsledku vyváženě akční, atmosferická i vztahová podívaná, která do zajetého nápadu špionů nevnáší nic nového, ale svým stylem dostatečně zaujme a myslím, že stěžovat si vyloženě nikdo nebude.

Nutno říct, že Uncut Gems je film pro vytříbenou skupinu diváků a velkou většinu neuspokojí. Netradiční scénář, který vlastně popisuje život obyčejného nespolehlivého obchodníka, který je patologickým lhářem, sázkařem a má dluhy, kde jen může. K tomu nezvyklá hudba jak ze starých videoher, která po většinu stopáže hraje v pozadí - ze začátku otravná, ale když si na ni člověk zvykne, stane se důležitým prvkem celkového dojmu z filmu. Adam Sandler je výborný a dokazuje, že to není jen líný herec béčkových komedií, ale má daleko větší talent, protože si film krade celý pro sebe a když se odteď řekne jeho jméno, nevybaví se mi Sandler ze starých Machrů (2010), ale vybaví se mi Sandler z Uncut Gems, který působí jako úplně jiný člověk. Vizuál je stylový, halucinogenní a nevšední, děj postupně graduje a nutí diváka prožívat všechny problémy s postavou, což se málokterému filmu povede. Završení celé jízdy je šokující, mrazivý, pro hlavní postavu možná i vysvobozující konec a výsledek bez debaty zanechá v divákovi stopu na dlouhou dobu. S tímhle si Safdiovi hodně vyhráli a ocenění filmu náleží zcela oprávněně.