zdenny

Nechtěl bych být v kůži člověka pocházejícího z civilizovaného „Západu“, který uniká před politickými fanatiky kdesi v prdeli světa, kde prostě nenalezne dovolání a kde ví, že když se na chvíli zastaví, prostě jej ta necivilizovaná hovada popraví, ženu stokrát znásilní a dítě…

Tim Burton a zklamání? Nepředstavitelné. A přece… Co do výtvarné stránky opět nadprůměrné. Ale… Svou charakteristikou mi film silně připomínal „Huga a jeho velký objev“. Prostě nezařaditelné. A už vůbec ne rodinný film. To by se na to totiž musela (se zaujetím) dívat celá rodina. Jedna z mých dvou dcer se zvedla již v úvodu, ta druhá vydržela jen proto, že jsme to s manželkou pustili a prostě u toho dělala úkoly. S manželkou jsme postupem času střídavě klimbali. Takže asi tolik o nezáživnosti filmu, který chtěl ukázat velké nebezpečí pro svět, přičemž ukázal jen pár volů bez očí a s pahýly místo rukou a nohou. Ani S. Lee Jackson neměl šanci to zachránit. Film neměl náboj ani napětí, jen pořád kecy o tom, jak je třeba zachránit svět, tvořit a uzavírat časové smyčky atd. atd. Snad to celé měl být apel na to, aby se již nikdy nezopakovala světová válka. Ale proč potom takový film a proč s tak sterilním obsahem? Nejvíc mě dostala ta parta „divných“ dětí. Fakt exoti. Možná by se hodily do případného propagandistického filmu ministryně školství Valachové o školské inkluzi. Nejlepší byla ta holka s ocelovými botami – lehčí než vzduch. No fakt síla.Jako dítěti nebo náctiletému by se mi to zřejmě líbilo. Jako člověk po čtyřicítce v tom vidím „X-meny“ pro děti. Prostě každý má nějakou speciální vlastnost a to nám v zásadě naplní pokladnu. Už moc nevadí, že zde není atmosféra nebo děj. Je vymyšlen jen jakýsi stupidní příběh o vzniku velkého nebezpečí. To jako aby byly děti v napětí. Ale jinak a celkově je to plytké a vyčpělé.

Možná jde někdy natočit seriál i bez všech těch náboženských, symbolických a okultních kudrlinek. Další text v komentáři ke druhé sérii.

Tato série se mi líbila víc než série první. Zřejmě proto, že zde nebylo „namontováno“ moc nábožensko-okultních věcí. A je to v mém případě ku podivu, neboť já mám nábožensko-okultní filmy rád. Spíš jde o to, že v původním „Labyrintu“ to těmito úkazy bylo až příliš přebuřené. Co ale musím vytknout oběma sériím – v roli šéfa kriminalistického oddělení mi moc neseděl Mirek Donutil. Je to sice můj oblíbenec, ale bohužel pro mne není schopen představit se ve vážné policejní roli. Vždy, když promluvil, jsem v celém jeho výrazu podvědomě hledal něco úsměvného. A to není dobře. Do této role by mi víc seděl Alexej Pyško – šéf policejního oddělení ze seriálu „Rapl“. To byl fakt policajt. Co se samotného „Labyrintu 2“ týče, je vystavěn podobně jako švédský kriminální seriál „Most“ – hodně postav, které postupem seriálu odpadávají , protože si to své odbyly v předchozích dílech a pro další vývoj seriálu nebyly už důležité. V „Labyrintu“ si ale myslím, že zde hraje hodně postav, se kterými musí divák dlouhodobě počítat.

Název nejlépe vystihuje celý tento ponurý příběh o jedné devastující tragédii. A protože je snímek ukrajinský, možná proto lépe vystihuje a vykresluje tehdejší dobu i dobu pozdější. Americký snímek by zřejmě byl plný efektů a výbuchů, kdežto tento je prostý, člověčí a …neskutečně tragický.

Komunisti byli kurvy a proto od nich nemůžeme čekat nic jiného než kurvárny. Proto je k údivu, kolik lidí se takto (hranicí státu před oficiální hranicí státu) nechalo napálit. Samozřejmě se umím vcítit do beznadějné situace utíkajících. Tak mi tady hraj celý film na piano a já tě pak zastřelím i s tvou ženou. No kurvy. Ti by si s dnešníma muslimskýma imigrantama uměli poradit. Jenže oni vlastně zabíjeli lidi svého státu – tedy emigranty.

Pro mne velice sympatický seriál. Baví mě takové ty retro záležitosti: Přesně u takovéhoto typu seriálu člověk zavzpomíná a zasměje se. Ne že by ta doba byla legrační, ale ti lidé, co v té době žili a vyrůstali, si můžou dovolit jistý nadhled. V seriálu bylo přesně ukázáno, jací lidé byli v socialismu protěžováni a jak si tito lidé žili – „jsou bohatí, protože chtějí, abychom se všichni měli stejně“. Taktéž bylo přesně poukázáno na tehdejší měřítko, podle něhož byl lepší člověk a lepší odborník ten, který byl komunista a pokud bylo těch komunistů více, tak z nich ten nejzapálenější – „musíme nasadit straníka, aby byla zajištěna nestrannost“. Dobře byli vyobrazeni prominenti a jejich prominentní parchanti, kteří si dělali téměř, co chtěli, protože jim to vysoké postavení v podniku (ruku v ruce se stranickou příslušností) prostě dovolovalo. Co se týče kriminalistické stránky seriálu, není to můj žánr, takže mi nevadí její (ne)ryzost. V seriálu jde především o to, aby měli především mladí lidé představu, jak to v naší zemi ještě celkem nedávno fungovalo. Říz tomu všemu dodával Ivan Trojan, který ztělesňoval člověka uvědomujícího si deficit socialistického zřízení, který ale taktéž uměl využívat jeho slabin a současně vypadat jako ten, který tu hru hraje naprosto dobrovolně. Jako letitý příslušník ozbrojeného sboru musím říct, že se nedivím ještě starším příslušníkům, že pějí ódy na „starý režim“, protože samozřejmě chápu, že se jim stýská po době, kdy byli na společenském žebříčku poměrně vysoko. Seriál taktéž ukazuje, co všechno si policisté v oné době mohli dovolit. A po tom se jim samozřejmě stýská také.

VIDĚNO V KINĚ. Vedlejší příběh byl daleko silnější než ten hlavní, skutečný. Zřejmě to byl záměr – vykreslit bolest ze ztráty milované ženy a nenarozeného dítěte. SPOILER: Přirovnat tuto ztrátu k brutálnímu znásilnění s následným zabitím manželky i dcery je dost přehnané a tak trochu na psychiatra. KONEC SPOILERU. Každopádně ten vedlejší příběh mne dost zasáhnul. Jen představa, že by se něco podobného stalo mně a mé rodině, je minimálně mrazící. A nejhorší je ta bezmoc. A co je opravdu totální hnus, tak skutečnost, že to ti idioti udělali jen tak pro radost. Co si na těch stupidních vandrácích člověk vezme? Jediná možnost by byla, kdyby měl u sebe napadený otec střelnou zbraň. V takovém případě by ji ale musel použít, nevyhnutelně. Jenže si umím představit následný soudní proces. Ti tři by byli vlastně chudáci, co mu jen chtěli pomoct při výměně píchlé pneumatiky, zatímco on by byl uvězněn za trojnásobnou vraždu. Jenže realita je taková, že tato zvířata by dotírala tak dlouho, dokud by nedosáhli svého. Chyba otce byla, že po únosu své ženy a dcery nesejmul toho jednoho zmrda, co s ním zůstal v autě a poté měl jet na policii. Malá šance tam byla. Fakt hnus. Jinak následné chování otce po oné tragédii bylo velice reálné.

Mišmaš s vysokým hodnocením. Ústřední dvojice mi byla nesympatická a byla mi jedno.

Vynikající a lákavé obsazení, pro mě ale bohužel už ne tak vynikající film. I když se vedle hlavního příběhu rozvíjí i příběh jiný (a neříkám že nezajímavý), po nějakém čase mám z toho celého jen matné vzpomínky. Např. takové „Město šílenců“ je určitě o level výš.