zdenny

Já jsem v tom teda žádné biochemicko-technologické vizionářství neviděl. Snad jen hlavu v líhu, která mluvila.

Dnes je mezi mladými lidmi taková debilní móda sledovat na „Youtube“ videa, jak jiní lidé hrají počítačové hry, většinou akčňárny z pohledu první osoby. A je to velice oblíbený fenomén. Z toho zřejmě pramení červené hodnocení této hovadiny.

Rozhodně, zásadně a kategoricky nesouhlasím se silně levicovým nádechem obsahujícím rovnostářskou akcentaci, která zřejmě má být nosnou ideologií tohoto snímku. Lidé prostě nejsou stejní a nemají ani startovací čáru na stejné úrovni. Až se s tím levičáci naučí žít a přijmou to jako fakt, pak teprve bude na světě pokoj. Snad nemusím vyjmenovávat diametrální rozdílnosti všech zúčastněných adolescentů.

Na filmy s Adamem Sandlerem se obvykle, nebo spíš vždy, těším. I když vím, že někdy jsou za čtyři a někdy jen za dvě hvězdy. Vždy se ale dodívám do konce, protože i přes ony dvě hvězdy je to pořád celkem příjemná oddechovka.

Tato série se mi líbila víc než série první. Zřejmě proto, že zde nebylo „namontováno“ moc nábožensko-okultních věcí. A je to v mém případě ku podivu, neboť já mám nábožensko-okultní filmy rád. Spíš jde o to, že v původním „Labyrintu“ to těmito úkazy bylo až příliš přebuřené. Co ale musím vytknout oběma sériím – v roli šéfa kriminalistického oddělení mi moc neseděl Mirek Donutil. Je to sice můj oblíbenec, ale bohužel pro mne není schopen představit se ve vážné policejní roli. Vždy, když promluvil, jsem v celém jeho výrazu podvědomě hledal něco úsměvného. A to není dobře. Do této role by mi víc seděl Alexej Pyško – šéf policejního oddělení ze seriálu „Rapl“. To byl fakt policajt. Co se samotného „Labyrintu 2“ týče, je vystavěn podobně jako švédský kriminální seriál „Most“ – hodně postav, které postupem seriálu odpadávají , protože si to své odbyly v předchozích dílech a pro další vývoj seriálu nebyly už důležité. V „Labyrintu“ si ale myslím, že zde hraje hodně postav, se kterými musí divák dlouhodobě počítat.

Nechtěl bych být v kůži člověka pocházejícího z civilizovaného „Západu“, který uniká před politickými fanatiky kdesi v prdeli světa, kde prostě nenalezne dovolání a kde ví, že když se na chvíli zastaví, prostě jej ta necivilizovaná hovada popraví, ženu stokrát znásilní a dítě…

Tim Burton a zklamání? Nepředstavitelné. A přece… Co do výtvarné stránky opět nadprůměrné. Ale… Svou charakteristikou mi film silně připomínal „Huga a jeho velký objev“. Prostě nezařaditelné. A už vůbec ne rodinný film. To by se na to totiž musela (se zaujetím) dívat celá rodina. Jedna z mých dvou dcer se zvedla již v úvodu, ta druhá vydržela jen proto, že jsme to s manželkou pustili a prostě u toho dělala úkoly. S manželkou jsme postupem času střídavě klimbali. Takže asi tolik o nezáživnosti filmu, který chtěl ukázat velké nebezpečí pro svět, přičemž ukázal jen pár volů bez očí a s pahýly místo rukou a nohou. Ani S. Lee Jackson neměl šanci to zachránit. Film neměl náboj ani napětí, jen pořád kecy o tom, jak je třeba zachránit svět, tvořit a uzavírat časové smyčky atd. atd. Snad to celé měl být apel na to, aby se již nikdy nezopakovala světová válka. Ale proč potom takový film a proč s tak sterilním obsahem? Nejvíc mě dostala ta parta „divných“ dětí. Fakt exoti. Možná by se hodily do případného propagandistického filmu ministryně školství Valachové o školské inkluzi. Nejlepší byla ta holka s ocelovými botami – lehčí než vzduch. No fakt síla.Jako dítěti nebo náctiletému by se mi to zřejmě líbilo. Jako člověk po čtyřicítce v tom vidím „X-meny“ pro děti. Prostě každý má nějakou speciální vlastnost a to nám v zásadě naplní pokladnu. Už moc nevadí, že zde není atmosféra nebo děj. Je vymyšlen jen jakýsi stupidní příběh o vzniku velkého nebezpečí. To jako aby byly děti v napětí. Ale jinak a celkově je to plytké a vyčpělé.

Možná jde někdy natočit seriál i bez všech těch náboženských, symbolických a okultních kudrlinek. Další text v komentáři ke druhé sérii.

Tato série se mi líbila víc než série první. Zřejmě proto, že zde nebylo „namontováno“ moc nábožensko-okultních věcí. A je to v mém případě ku podivu, neboť já mám nábožensko-okultní filmy rád. Spíš jde o to, že v původním „Labyrintu“ to těmito úkazy bylo až příliš přebuřené. Co ale musím vytknout oběma sériím – v roli šéfa kriminalistického oddělení mi moc neseděl Mirek Donutil. Je to sice můj oblíbenec, ale bohužel pro mne není schopen představit se ve vážné policejní roli. Vždy, když promluvil, jsem v celém jeho výrazu podvědomě hledal něco úsměvného. A to není dobře. Do této role by mi víc seděl Alexej Pyško – šéf policejního oddělení ze seriálu „Rapl“. To byl fakt policajt. Co se samotného „Labyrintu 2“ týče, je vystavěn podobně jako švédský kriminální seriál „Most“ – hodně postav, které postupem seriálu odpadávají , protože si to své odbyly v předchozích dílech a pro další vývoj seriálu nebyly už důležité. V „Labyrintu“ si ale myslím, že zde hraje hodně postav, se kterými musí divák dlouhodobě počítat.

Název nejlépe vystihuje celý tento ponurý příběh o jedné devastující tragédii. A protože je snímek ukrajinský, možná proto lépe vystihuje a vykresluje tehdejší dobu i dobu pozdější. Americký snímek by zřejmě byl plný efektů a výbuchů, kdežto tento je prostý, člověčí a …neskutečně tragický.