Recenze (1 027)
Hongkongská policie (1976)
Skvělá komedie bratří Huiových, která svým humorem těží z dob grotesek i Růžového pantera. Podobně jako u francouzských Bažantů se film rozpadá spíše do (ne)navazujících scének, ale to naštěstí vliv na kvalitu nemá.
Cheung foh (1999)
Příběh z podsvětí reflektující jeho chladná pravidla. Film střídá poklidné části s napínavými sekvencemi, které jsou postavené na chytré kompozici záběrů i chirurgicky přesném střihu. Castingu nepřekvapivě kraluje Anthony Wong.
Takeshis' (2005)
Kitanův schizofrenní metafilm mě chvílemi neskutečně bavil, ale také trochu zklamal nevyužitým potenciálem, kterou toto pojetí nabízelo. Z komediálního Beata Takešiho se oproti lehce nedoceněnému Všichni to dělají stal sarkastický auteur bojující se syndromem vyhoření.
Tókjó no chorus (1931)
Už v němých snímcích prokazuje Ozu velký talent pro vedení herců, včetně těch dětských. Díky tomu se na film dívá dobře i ve chvíli, kdy servíruje melodramatické momenty s větším nadhledem než bylo tehdy zvykem. Přesto jsou právě dialogové scény a propojení audia s vizuální složkou tím, co ze slušného režiséra nakonec udělalo velikána a já to zde z pochopitelných důvodů nenalezl.
Parazit (2019)
Výborná satira, která osciluje mezi komedií a thrillerem. Plno symboliky i opravdu nepříjemných vzorců chování vyšší i nižší společenské vrstvy.
Wang ming yuan yang (1988)
Béčková zápletka ve značně stylizovaném pojetí, které využívá logických děr pro větší napětí i nápaditost scén. Závěrečný titulek pak je třeba brát jako úlitbu čínským cenzorům, pro které bylo toto nečernobílé vidění Hongkongu čekajícího na připojení k Číně, asi trochu silná káva.
Vřískot (2022)
Návrat do formy, kterou série neměla od druhého dílu. Skvělý casting, dotažená meta rovina s chytrými odkazy na předchozí Vřískoty i jiné horory.
Marusa no onna (1987)
Další z Itamiho společenských komedií, tentokrát si bereš na paškál (ne)placení daní. Humoru je tentokrát méně, ale bohatě to vynahrazuje thrillerově pojaté vyšetřování a skvělý casting.
Kung-fu mela (2004)
Shaolin fotbal je skvělá komedie, ale teprve Kung fu mela servíruje ten správný poměr mezi skvělými bitkami v perfektní choreografii, humorem za který by se nemuseli stydět bratři Zuckerové a trochou té romantiky k tomu. Nečekané odkazy na Gaunery a Osvícení mě dostaly do kolen.