RomanHyde

Krásná studie zpracování si rodinného traumatu. K čemu slouží naše masky a role, které přijímáme a hrajeme. Jak to vypadá, když se jich zbavíme :)

Po dlouhé době jsem narazil na film, který mě posadil na zadek a druhý den večer si zážitek zopakoval. MLÁDÍ je film o stáří, kráse ženského těla, tvůrčí osamělosti a přesahu lidské existence, který někdo v životě objeví a někdo ne.. Špičkoví herci, krása švýcarských Alp, dialogy jdoucí až na dřeň a perfektní muzika! Mládí řadím mezi ty nejlepší snímky, a komu se líbí Kieslowskeho Tři barvy, Dvojí život Veroniky, neměl by váhat!

Film byl bohužel zaměřen převážně na průběh cesty do zajetí a samotné zajetí Louise. Mnohem zajímavější by bylo sledovat to co se dělo poté až do jeho smrti (2014), tedy následné poválečné cesty do Japonska, kde se Louis snažil setkat se svými trýzniteli za účelem odpuštění, účasti na olympiádě v Japonsku atd.. Takhle se film smrskl pouze na sledování průběhů trápení a týraní Louise, což už po dvou hodinách vcelku nudilo a mne osobně až znechutilo. Ano Louis si prošel velkým utrpením, pointou příběhu však je zcela něco jiného, a to bylo ve filmu sdělenou v závěru pouze titulky. Jaká škoda. Tento silný lidský příběh měl veliký potenciál, ovšem hollywoodská produkce vsází na zcela něco jiného a své diváky vychovává tak, že lidský příběh je zajímavý pouze když je rámován násilím a tvrdou akcí.

Všimli jste si, že v poslední době (myslím posledních 15-20 let) přibývá filmů s touto a podobnou tématikou věnujících se kvantové fyzice, vědomí, mozku a existenčním otázkám? Je to otázkou morfogenetického pole. Co to je? Je to neměřitelný stav stupně vědomí, kdy v jistou dobu dosáhne vědomí určité skupiny organismu té úrovně, že se jim "zobrazí" něco, co dříve neviděli, nepochopili by či by to minuli. A my lidé jsme v určitém počtu dosáhli určitého stupně morfogenetického pole, kdy začínáme přemýšlet a vnímat "nové věci". Jedni z těchto lidí jsou i filmoví tvůrci (Matrix, Počátek), kteří nám divákům, kteří jsou na podobné úrovni vnímání a otevřenosti nabízejí tyto snímky a nám se líbí. (Těm co se nelíbí, či je označují jako hlouposti, ponechme více času - který v kvantové fyzice neexistuje - takže vlastně více prostoru :) ). Zbytek je již jen otázkou kvality ztvárnění. Lucy je klasiky bessonovská - film má spád, občas se hodně střílí, občas se jezdí hodně v autě a mezi tím se povídají zajímavé věci - či alespoň legračně odlehčuje konverzací hrdinů. Lucy je fajn a mě se líbila.

Viděl jsem režisérskou verzi obou dílů, tedy skoro celou, protože na poslední hodinu jsem byl velmi znechucen. Nebyl jsem ochoten dát tomuto "filmovému dílu" další hodinu mého života. Příjde mi to, jako naprosto zbytečný počin, který nemá čím oslovit, který nemá co předat. Ani jako drama, ani jako erotický film, ani jako porno. Nejsem puritán, ale raději se podívám na jakýkoliv film "brakaře" Tinta Brasse, jehož i nejslabší film je vedle Nymfomanky I i II velkofilmem.

Viděl jsem režisérskou verzi obou dílů, tedy skoro celou, protože na poslední hodinu jsem byl velmi znechucen. Nebyl jsem ochoten dát tomuto "filmovému dílu" další hodinu mého života. Příjde mi to, jako naprosto zbytečný počin, který nemá čím oslovit, který nemá co předat. Ani jako drama, ani jako erotický film, ani jako porno. Nejsem puritán, ale raději se podívám na jakýkoliv film "brakaře" Tinta Brasse, jehož i nejslabší film je vedle Nymfomanky I i II velkofilmem.

Nádherná filmařina, skvělí herci a poutavý námět. Hudba Ennia Morriconeho je v tomto filmu velmi "nenápadná", ale velmi dobře dokresluje příběh, který se vyvíjí velmi zajímavým směrem. Na mysl mi přišlo srovnání s Hrou osudu Woodyho Allena, kterou bych zařadil do té samé kategorie. Vynikající filmové řemeslo, nikoliv však intelektuální, které zaujme i díváka, který nemá chuť na umění. Takových filmů se širokým záběrem se netočí příliš. A to je potřeba ohodnotit.

Vynikající seriál. Kdybych před nedávnem neviděl Temný případ, na jehož díly jsem se těšil trošku více, dal bych i pět hvězd. :)

Jedno klišé vrstveno na druhé. Originalita téměř žádná. Už jsme viděli spoustu opic, žraloků, ptáků, pavouků.. vymknuvší se "kontrole". Člověk dostává "na prdel". Jediné co jednotlivé filmy odlišuje je kvalita trikových efektů (rozpočet), scénaristické kudrlinky a nebo originalita námětu. Originální bývají většinou ty prvotiny (tedy ty vousaté filmy). To se samozřejmě týká i opic. Nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení. Mnohdy mi připadá, že je přímo úměrné množství koly a popcornu spořádaného během projekce.

Místy se člověku udělá husí kůže, když vidí nabubřelého politika rozhodujícího o životech jiných, který není nepodobný většině těm, kteří o podobné posty usilují a svádějí bitvy o moc. Když ji však ztratí, co zbude?