de-andre

Matka parodií z dílny tria ZAZ. Kde jsou ty časy?!

Filmy z prostředí sportů, zejména těch bojových (a tím nemyslím snímky s JCVD) a natočených v posledních letech, jsou vděčné téma, zdá se. U tohoto jsem byl mile překvapen dosavadním hodnocením, avšak na plný počet u mne nedosáhl. Za plusovou hodnotím zejména roli otce, píseň od The National, postupné odkrývání charakterů a rodinných vztahů a závěr, který je i přes svou kýčovitost působivý. Naopak mne v některých záběrech zklamala kamera a zrychlený sled soubojů v poslední části. Snímek každopádně za zhlédnutí stojí. Bráchové navždy!

Terrence Malick si natočil svoji poetickou Oddyseu. Vyprávění poměrně prostého příběhu, skrývající však spoustu prostoru pro přemýšlení, doplněné o plno malebných, melancholických obrázků s výjevy odkazující se na vznik života. Pro mne je tento film až příliš abstraktní, ale dokázal mne zaujmout a po většinu času mne bavil. Skýtá také mnoho otazníků, proto si ho jistě pustím ještě jednou.

Tenhle film bych měl správně ohodnotit o stupeň horší známkou, avšak najdu zde i pár světlých momentů, díky kterým dávám výsledné tři hvězdičky (slabší). Pár úsměvných momentů bohužel nezachrání trapný humor protkávající celý snímek. Klasický příběh s výměnou těl nepřináší mnoho originálního, herecké výkony (zejména ústřední pánská dvojice) mne též nepřesvědčily, Ryana jsem v Jasonovi, a naopak, neviděl. K pozitivnímu řadím krom pár trefných poznámek malebné životy hrdinů, jež dokáže Hollywood vyprodukovat (mám pro ně zřejmě slabost). A pro příště by mohli tvůrci u odvážnějších dámských scén použít originály, když už tedy chtějí něco ukazovat.

Nevím, co vedlo tvůrce k natočení takovéhoto filmu, když je jich stovky, ale musím přiznat, že si vedli vcelku obstojně. Dobré obsazení, dobová hudební výběrovka, několik úsměvných momentů i nějaká ta životní moudrost/pravda. Snímek mi asi neutkví v paměti, ale ztráta času to též nebyla.

Pár momentů bylo až moc hollywoodských, nic to nemění na tom, že je to příjemný film do propršených dní. Je tu i několik krásných momentů (za mě, malá Molly o učitelce: "She´s cute.") Slabší čtyři.

Hodnotím stejně jako první díl. Z mého pohledu se jedná téměř o to samé, jen v jiných kulisách. I ten scénář je předvídatelný a probuzení v hotelu naznačuje, kam se ústřední trojce bude vracet. Co to ale mění na tom, že je to stále zábavné a Zachovo suché komentáře mne téměř vždy dostanou (i když cesta k jeho humoru nebyla tak jednoznačná). Tysenovo cameo možná mohli tvůrci nahradit jinou známou personou, jak jsem však napsal, jde o přepsanou jedničku, takže i herce bylo vhodné zachovat.

Hodnocení vysoké, propagace ne až tak velká, Ryan Gosling v hlavní roli a tajemný, přesto sympatický plakát pro mne znamenali, že jsem se na film nesmírně těšil. A podzimní překvapení mě nakonec i mile potěšilo. Netušil jsem, o čem to bude, ale úvodní sekvence slibovala hodně. Následná pasáž pak sice zvolní, aby však elegantně připravila půdu pro závěr, jehož tajemnost byla předeslána a společně s trochou podivna mi připomíná čtvrtstoletí staré slashery, či podobné béčkové filmy. Celkově snímek obstojně navozuje atmosféru osmdesátkového filmu, nejen díky grafice a zpracování, ale především díky hudebnímu doprovodu.

Na film jsem se tak těšil, až mne zklamal. Možná, když by vyšel podle původních plánů před 1-2 roky, bylo by to lepší. Skeptický jsem začínal být už po shlédnutí traileru a nedávném přečtení prvního dílu trilogie. Z toho jsem mimochodem ve snímku moc nezahlédl. Ač graficky Nebel ujde, příběh byl pro mne zcela prázdný. Neviděl jsem v něm žádný humor, romantiku, dramatičnosti také nepříliš. Budu si muset přečíst zbylá pokračování, a i přesto, že v nich neočekávám velký potenciál, troufám si říci, že přeci jen mohl jít snímek jiným směrem. Pokud je toto to nejlepší, co jsme schopni představit světu, pak nám příliš šancí nedávám.

Upřímně, film hodnotím zlatým středem; něco se mi zdá brilantní (hudební doprovod), něco však zcela nechápu a jsem zmatený. Nedokážu se vcítit do hlavní postavy a jeho postupy a změny postojů (zejména ke dvěma osudovým ženám) mi k jeho charakteru nesedí. Škoda, že jsem neměl možnost snímek zachytit dříve, za mne Taxikáře jako nadčasového označit nemůžu.