Oralfabet

Ach jo... Když se tady pročítám desítkami komentářů hlásajících, že tohle je oproti originálu aspoň "pořádná řežba" atd, je mi fakt trochu smutno. Dokonce i třeba takový POMO, od kterého bych čekal nějaký rozumný názor, je bohužel úplně vedle. Tenhle remake může dostat body maximálně za to, že je oproti původní verzi srozumitelněji vyprávěn, v originále přece jen bylo pár částí, co mě zmátly a tak... Jinak je to ale po všech stránkách horší a hloupější. Brolin je sice možná cool, ale Min-Sik Choi v originále předvedl takovou škálu emocí, že ho s přehledem strčí do kapsy. Elizabeth Olsen je sice pěkná a rovněž se asi nedá říct, že by hrála špatně, ale její sblížení s Brolinem působilo totálně nepřirozeně, nebyla tam prostě žádná chemie (navíc vynechání hypnotismu z toho dělá fakt nesmysl). Hodně scén převzatých přímo z originálu tady taky dojebali (Ukážou, jak dostává každej den něco jinýho k jídlu a pak si začne stěžovat na to, že dostává pořád jen knedlíky, wtf...) A ten záporák... Eeh... Prostě totálně zbytečný a trapný. 3/10

Po druhém shlédnutí už v Oldboyovi vidím fakt mistrovské dílo. Ta hudba, výkon Min-sik Choie, posledních cca 20 minut, které diváka totálně zdevastují... Asi dokážu pochopit, že to někomu nesedne, ale každý, kdo by chtěl tvrdit, že remake je lepší, ten by si měl ustříhnout jazyk. 10/10

Moje láska ke Kubrickovi rozhodně převládla nad mou nechutí k válečným filmům, ale dokonalý zážitek to stejně není. Jo a Vincent D'Onofrio mi tady připomínal Jacka Blacka v Nekonečném Příběhu 3. 8/10

Ani nevím tak úplně proč, ale fakt jsem si to užil. Prostě jsem měl pocit, jako bych tam byl s nima, chlastal a pálil jedno brko za druhým. Ne, že by mi ty postavy přišly nějak úžasné, prostě takoví obyčejní lidé, což se sem asi hodilo. 8/10

Vesměs nudná blbost s nesympatickým protagonistou, kterou zachraňuje pár skvělých momentů, konkrétně scéna s prvním nasazením brýlí, úplný závěr a především absolutně fenomenální bitka mezi Roddym Piperem a Keithem Davidem, která mě upřímně rozesmála (což možná neměla, ale to je úplně jedno). Carpenter prostě není až na pár výjimek pro mě. 5/10

V dnešní době plné filmů sázejících na zavedené značky, zoufale se pokoušejících o uspokojení každého potenciálního diváka, si film jako tento, který se zjevně pokouší o naprostý opak, zaslouží respekt. Jo, je to přehnaně dlouhý a do sebe zahleděný, a dá se na tom kritizovat všelicos, ale ambice a filmařský talent Asterovi nikdo upřít nemůže, a já jsem prostě rád za každou tříhodinovou filmovou onanii, která se mi svým nespoutaným šílenstvím zapíše do paměti. Je to film pro zvrhlíky, kteří považují zvěsti o hromadných odchodech z projekcí a verbálních projevech znechucení z řad obecenstva za nejlepší možnou reklamu. 9/10

Po druhém shlédnutí by PDL mohl být můj oblíbený Anderson. Nádherně atypická romantika s naprosto fenomenální hudbou a dokonalou vizuální stránkou. Jestli se tohle dá popsat jako romantická komedie, pak je to má oblíbená romantická komedie. Ale myslím, že nedá. Bylo by to žalostně nedostačující označení. "I have a love in my life, it makes me stronger than anything you can imagine. I would say that's that, matress man. 10/10

Zdejších 28% mě celkem překvapuje. Teda jako jo, je to absolutní pičovina, a dokážu si představit, že českej dabing musí být otřesnej, takže to až taková záhada není, ale stejně... Něco takhle bizarního a ujetýho se fakt jen tak nevidí, po vizuální a filmařské stránce je to vynalézavější, než většina současné filmové produkce, a i přes tuny trapnosti je to chvílema doopravdy vtipný, místy dokonce i celkem inteligentní. Kdybych to měl popsat jako kombinaci různých filmů, z nichž mi to většinu připomnělo jen jedním, specifickým, nepodstatným elementem, řekl bych, že je to taková kombinace Beetlejuice, Brazil, hraných Scoobydoo, Amerického vlkodlaka v Londýně a Eraserhead, nebo tak něco... Možná je to masterpiece. Giancarlo Esposito je tady diabolickej. 6/10

Moje vědomosti o Oppenheimerovi a vzniku atomové bomby byly před shlédnutím zcela minimální a film, který Nolan natočil není úplně běžnou biografií (což od něj asi nikdo ani nečekal), takže jsem se místy, obzvlášť ve třetím "výslechovém" dějství, trochu ztrácel. Ale zároveň má v sobě film díky Nolanově filmařskému mistrovství, dokonalé Göranssonově hudbě a Murphyho znepokojivě přesvědčivému výkonu od začátku natolik vtahující, pohlcující sílu, že jsem ani na chvíli neměl pocit, jako že má pozornost začíná opadat - ztrácel jsem se ve filmu, ale film neztrácel mě. Protože tohle je popravdě film, ve kterém bych se aspoň trochu ztrácet měl, jinak by to musela být ta nejzjednodušenější možná verze tohoto příběhu, a to nikdo nechce. Možná mě film dokonce přinutí si některé souvislosti do příště dohledat, abych z něj dostal ještě víc. Tenet měl taky něco do sebe, ale těší mě, že se tentokrát Nolan vydal úplně jiným směrem... I když trochu si s tím časem samozřejmě zase pohrát musel. Prozatím 9/10

Už mnohokrát jsem sem psal, že nemám rád westerny a zatím se to moc nezměnilo. Výjimku pro mě představuje jen pan Tarantino a pak i bratři Coenovi. Ohledně True Grit jsem byl lehce skeptický, asi hlavně proto, že jde o remake. Tohle ale bylo super, taková ukázka toho, jak zábavný a strhující western může být, když má trochu netradiční protagonistku. A pak ty bratry Coenovi. A věčně opilého Jeffa Bridgese nakopávajícího malé indiány. 9/10