RathuVSoak

Velice zajímavá zkušenost. Parádní atmosféra ale hudební podkres ve vyhrocených scénách...se mi vlastně líbil, ale nejsem si jist jestli zda se do nich hodil tak jak si tvůrci mysleli. Siceže většina postav je dost odbytá, hlavní představitelka je velice sympatická. Zároveň bych se rád vyjádřil k plot twist části ve finále, která mi přišla víc komická než šokující. Čili k zahození to uričtě není..ale hodnocení přes sedmdesát je možná trochu nadhodnocující.

Dost průměrný katastrofický film. Scénář je dost jednoduchý a povrchní, spoléhající na klišé z daleko lepších filmů. Nejsem zcela znechucen, vhodné na odpočinkové shlédnutí, kdy chcete vypnout mozek. Upřímně jsem se před shlédnutím děsil jakou úroveň budou mít efekty. které jsou v takových filmech nezbytností, ale tím jsem byl mile překvapen.

Skandinávské filmy, jsou téměř vždy zárukou kvality. Thale je avšak právě to "téměř". Film se snaží udržet mysteriózní atmosféru, která ale postupem času bledne a nudí.

Nebylo to špatný. Vlastně vůbec ne špatný. Dobrá zápletka, pěkná atmosféra, ale snad se to dalo vyšťavit víc.

Velmi kvalitně zpracovaný film dostatečně znepokojující, aby vybudil mé zvrácené divácké smysli a zároveň ne natolik, aby se v očích průměrných diváků zcela nehnusil. Zajímavě vyvážený a přesto silně působící psychologický příběh.

Vždy je zajímavé vidět herce jehož doménou jsem především komedie ve snímku plném temna a tísně. A Jim Carrey se s tím popral skvěle. Zmatený příběh kopírující zmatek a chaos v mysli hlavního hrdiny zahalený v post-noir kabátu na mne působil stimulujícím dojmem až k novelistickému rozuzlení. Ač působí hutně v průběhu celého dění, film se nesnaží nikam spěchat a nezapůsobí li na diváka od počátku, pravděpodobně pak bude budit dojem uloudané slátaniny. Mne však jako milovníka mysteriózních příběhů, které odhalují indicie velice skoupě a nutí tak divákovi natahovat mozkové závity 23 uchvátil.

Musím říct, že Vyměřený čas ve mne zanechal lepší dojem. Pravda - grafické ztvárnění SYSTÉMU bylo vydařené a námět podsouvá člověku příležitosti k zamyšlení (obzvlášť v dnešních dobách), chybělo mi však podrobnější vyobrazení fungovaní tamějšího světa jako celku, jeho stinné i světlé stránky, jako tomu bylo ve Vyměřeném čase. Subjektivní emoční prožitek hlavního hrdiny mi k tomu moc nestačil. Zároveň se zde vyskytovaly scény, které děj natahovaly namísto, aby ho zhušťovali a loudavě plynoucím hudebním podkresem se tyto scény natahovaly dvojnásob (ale připouštím, že někdo si je vychutnávat může). Na mne bohužel nezapůsobily. Místo toho aby mne do děje více vtáhly nebo díky nim děj odsýpal, jsem se cítil čím dál víc unavenější. Daleko lépe bych si to dokázal představit jako cyberpunk noir. Náležitosti těchto stylů by příběhu dle mého dodaly šťávu.

Dávám tři hvězdy, i když pomyslně je to tak tři a půl. Je sice fakt, že Truh or dare je v mnoha ohledech špatný film. Co je takový nejvíc bijící do očí je ta moderna a technologie, co se do postpubertálních snímků vecpává, nicméně pokud v blízké budoucnosti filmaři budou chtít dodržet jakousi uvěřitelnost prostředí děje, budou muset obsáhnout i ty a využívat je i v atmosférických situacích. Zatím to teda ve filmech nikdy nevypadá nic moc, ale dřív nebo později bude nutnost umět s tím pracovat. No a druhá část mého sdělení, které se snaží Truth or dare malinko zastat je to, že v době kdy se točí padesáté pokračování na třikrát rebootovanou serii cojávimčeho tu před vámi stojí něco co tu defakto nebylo. Ano je to spíš béčko své éry a ano, je natočený jakoby podle šablony a může se podobat spoustě filmům s podobnou zápletkou atd atd. ale to samé se dá říct o slasher hororech sedmdesátých a osmdesátých let. Čili zakončím to asi takhle, co není dost dobré dnes, může být zítra klenot, určitě to není případ Truth or dare, ale po dlouhé době nemám chuť film po shlédnutí hned zprudit.

Úvodní scény ve mne - jako velmi často - vzbuzovali naději, aby postupem času zvadla kytka bez vody. Mezi scénami napodobující Barkerovký naturalismus (nebo spíš nenapodobující?) tvoří pojivo vcelku otřepaná zápletka policejního vyšetřování. Místo noirové atmosféry čpí nudnou povrchností, co je ale asi největším zločinem proti Hellraiser sérii je zpodobnění samotného Pinheada ochuzený o své typické anti-charisma a nesmrtelné hlášky. Co se týče předzávěrečného odhalení, jsou tyto techniky zvratů už notně zvětralé, siceže v minulosti fungovali dokonale. Co se týče posledních okamžiků, musím přiznat, že v závěru, ačkoliv byl notně zbrklý, jsem citíl o něco méně nas*anosti než během zbytku filmu a nevadilo mi ani tak ta biblická příměs, která bývá u filmů víc ku škodě než k nápaditosti. I přesto - sečteno podtrženo - je Judgement pro mě velké zklamání a tvůrci by se měli zamyslet, zda by Lament Configuration neměli otevřít oni sami.

Zvláštní film, zvláštní atmosféra, zvláštní postavy, zvláštní konec. Vcelku jednoduchá zápletka a přece je celý film tak nějak pojmově těžce uchopitelný.