J*A*S*M

Místní žánrové zařazení budí očekávání trochu jiného zážitku - výsledný film není ani moc akční, ani moc komedie, takže pozor. Mne ale příjemně překvapil. Originální nápad, hezky vymyšlený scénář, mega charismatické postavy (Glen Powell má opravdu pěkně rozjetou kariéru). Divácky velmi přístupný snímek, a přesto jsou z něj z každého políčka cítit Linklaterovy indie kořeny. PS: Shodou okolností jsem Hit Mana viděl ve stejný den jako české Manžele Stodolovi, a byl z toho tedy neplánovaně dramaturgicky velmi smysluplný dvojprogram :D

Olympijská úroveň v disciplíně "vyvolávání pocitu hlubokého niterního neklidu". Dlouho jsem neviděl něco tak mnohdy krásného, přitom odpudivého a zneklidňujícího. A omlouvám se A24, že jsem ji neprávem podezíral, že vyprodukuje přímočarej válečnej blockbuster. Je to samozřejmě zase autorskej film jak řemen, přesně jak to máme rádi.

Zpočátku značně pozvolná, trpělivého diváka vyžadující žánrovka oplývající velmi sympaticky zlověstnou atmosférou, se lehce před půlkou promění ve sled autenticky děsivých scén. Úplně jsem si lebedil. Pak ale vyvrcholí jedna dějová linie a příběh se stočí trochu jinam, a člověk si najednou uvědomí, že sleduje něco ambicióznějšího a rozmáchlejšího, než si zprvu myslel. A v ten moment zalituje, že to sleduje s nepříliš kvalitními anglickými titulky, protože se v tom trochu ztratí :D Tak radím aktuálně počkat na lepší jazykovou podporu, určitě si to pak dám znova, abych dochytil pár detailů. I tak mám ale podezření, že od The Wailing tu lepší východní horor tohoto ražení nebyl.