Jirkacek

Tohle si zaslouží dlouhý potlesk!!!!! A tak tleskám, co mi síly stačí…Můj obdiv patří španělským filmařům a to ne poprvé, jelikož se mi už líbilo několik snímků od tvůrců z Pyrenejského poloostrova (Sirotčinec a další), ale zatím tím největším dílem ze Španělska je pro mne Papírový dům. Hned první díl, kdy banda hodných zlodějů elegantně vtrhla do státní tiskárny cenin, kde se usídlila a začala si tisknout vlastní peníze jako o závod, mne překvapila. A přitom tisku si hlava gangu jménem Profesor pohrávala s policií, což mne bavila asi nejvíce ze všech dějových linií. Fandil jsem těm zlodějíčkům, aby svůj boj vyhráli a nenáviděl jsem ty toporné policajty a státní úředníky, kteří jim ve zbohatnutí chtěli zabránit. Bylo mi líto těch, kteří se úprku z tiskárny nedožili a jelikož si tvůrci neodpustili i několik bombastických překvapení, byl jsem z prvních řad nadšen. A pak přišla druhá loupež, tentokrát o hodně složitější a doslova těžší, neboť bylo potřeba roztavit 90 tun zlata a granulky dostat ven z banky, na druhé straně je dát zase dohromady a pak ještě někam odvézt a to vše před zraky policie, demonstrantů před bankou a kamerami světových televizních společností, lačnících po senzaci. Opět nechybělo šibalské vyjednávání mezi Profesorem a zástupcem policie, který byl opravdu hodně nesympatický. A k tomu všemu tu byla všemi mastmi mazaná rusovláska, ochotná hrát i se špinavými kartami. Ta mi tedy hodně lezla krkem, dokud…Opět překvapení. Tom a Jerry ve španělské verzi však tentokrát nedopadla úplně dobře a tak mi z oka ukápla i nějaká ta slzička. A když skončila pátá řada, toužil jsem instinktivně po dalších dobrodružstvích Profesora a jeho pomocníků a přátel v několika osobách. A tak volám jako hrom, ať je takových loupeží milión….Suma sumárum, jelikož nemohu dát tomuto seriálu milion hvězd, získal ode mne Papírový dům pět papírových hvězd *****.

Před 48 měsíci jsem si přečetl knihu (jako první od Patrika Hartla) a v lednu 2022 jsem shlédl i film Prvok, Šampón, Tečka a Karel, který si spisovatel sám režíroval a navíc si k němu napsal i scénář..!!! Smekám klobouček za takovou tvůrčí činnost a nechápu, kde na to pan Hartl bere energii. Vzhledem k tomu, že mne kniha bavila, tak jsem se na film velice těšil a sotva se objevil na NETFLIXU, ihned jsme se na něj doma podívali a to i s manželkou, která pro mne Patrika Hartla objevila. Na začátku jsme si znovu po letech připomněli postavy čtyř stárnoucích kamarádů ve středním věku Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla, kteří si chtě nechtě museli na třídním srazu přiznat, že nežijí vlastní životy tak, jak by chtěli. Prvok (Martin Pechlát) byl sice v osobním životě úspěšný a s manželkou Lubicou (Zuzana Norisová) očekávali příchod na svět již čtvrtého potomka, v pracovním životě se mu ale nedařilo a potýkal se s finančními problémy. Šampón (David Švehlík) byl známý a oblíbený režisér nekonečných seriálů a reklam, měl velký úspěch u žen, nicméně s žádnou nevydržel v dlouhodobém vztahu. Tečka (Hynek Čermák) se právě vrátil z vojenské mise v Afghánistánu a začal učit na vojenské škole. Bydlel v bytě se svou matkou (Daniela Kolářová), která ho neustále nutila najít si ženu, což se mu kvůli jeho neohrabanosti nedařilo. Karel (Martin Hofmann) byl milionář, který vedl úspěšnou IT firmu, jeho manželka Klára (Jana Kolesárová) ovšem byla nešťastná z toho, že se téměř nevídali a nedařilo se jim mít dítě. A tahle čtveřice se zničehonic rozhodla, že změní své životy a že musí něco podniknout, aby se z nich nestali usedlí dědci, řečeno jejich sprostou mluvou – sráči. Vytyčí si první úkol, jímž bylo strávit jednu minutu na veřejnosti mezi lidmi zcela nahý bez oblečení, který se jim podařilo za cenu různých ztrát. Prvok ztratil jisté místo učitele na základní škole, když se svlékl před ředitelkou (Petra Hřebíčková), Šampon zase pohoršil matku (Kristýna Boková) svého nechtěného syna, Karel díky nahotě neprodal Američanům svou firmu a Tečka se zase svlékl uprostřed bojového cvičení, čímž udivil své podřízené. Již u druhého úkolu se začnala jednota kamarádské party rozpadat, když Šampon nedokázal říkat jeden nic jiného než pravdu. Naopak Karel spřed televizními kamerami přiznal, že jeho firma kvůli vyšším ziskům záměrně mate spotřebitele a prodává nekvalitní výrobky, leč toto doznání pro něj bylo zřejmě zcela nevýznamné, neboť snímku ani nestálo za to zmínit se v příběhu o tom, jestli mělo na úspěšnost či popularitu jeho firmy nějaký efekt. Tečka sklidil posměch kolegů u policie a také rozhořčení maminky, když se ptala, co celý den dělal. Odpověď totiž byla, že ráno onanoval, aby odevzdal vzorek spermatu. Dopoledne pak jako zoufalec civěl na prsa studentkám u boxovacích pytlů. Odpoledne se styděl na urologii, protože při poslední návštěvě uroložku neúspěšně pozval na rande hned potom, co mu strčila prst do zadku. Pro mne to byl asi nejvtipnější moment filmu, nicméně jinak jsem se moc nezasmál, stejně jako při čtení knihy. Pro mne to byl spíše smutný úděl dlouho ženatých mužů nebo naopak těch, kteří si z nějakého důvodu dosud žádnou nenašli. Otázka tedy je, co je lepší ? Těžko říct, zda vyšumělý nebo žádný vztah. A když už Šampon věděl co a jak, dopadlo to s ním, tak jak to dopadlo. Z dalšího děje bych ještě vypíchnul scénky s Prvokem, při kterých zpíval v transvestit kapele. Jinak mne ještě překvapila velká účast slavných českých herců v malinkých rolích. Nicméně film to byl k zamyšlení a nikoliv jako komedie, což mne velmi zklamalo a tomu odpovídá i mé hodnocení. Suma sumárum, český film Prvok, Šampón, Tečka a Karel ode mne získal tři šamponové hvězdy ***.

Snímek Mrazivá past z roku 2021 mi doporučil kolega v práci a protože se mi představitel hlavní role Liam Neeson líbil už v několika dalších filmech, bez váhání jsme si jej doma pustili na obrazovce naší korejské televize. Příběh začal výbuchem v dole v americkém státě Manitoba, který pod zemí uvěznil 26 horníků. Poté jsme se seznámili s dvojicí bratrů jménem Mike McCann (Liam Nelson) a druhým byl Gurty (Marcus Thomas), válečný veterán v Iráku trpící posttraumatickou stresovou poruchou a afázií. Oba pracovali pro přepravní společnost, dokud Mike nepraštil jiného řidiče kamionu za to, že Gurtyho označil za „retarda“, a oba byli vyhozeni. Záhy se Mike doslechl o náklaďácích jezdících po ledové silnici po zamrzlém jezeře a jelikož zrovna sháněli řidiče, přihlásili se. Bylo totiž potřeba do dolu dopravit vrtné zařízení pro záchranu horníků a vše dostal na starost Jim Goldenrod (Laurence Fishburne), který si najal McCanna a Gurtyho spolu s mladou Indiánkou Tantoo (Amber Midthunder). Všichni se vydali na nebezpečnou cestu a s nimi svůj život riskoval pojišťovací agent Varnay (Benjamin Walker), zodpovědný za hodnocení pojistných rizik společnosti Katka, která byla vlastníkem dolu. Osedlali tři trucky, přičemž každý vezl totožné vrtací vybavení, takže stačilo, aby do cíle dojel jen jeden z nich. Vítěz měl dostat odměnu 200 000 dolarů, popřípadě měly být peníze rozděleny mezi přeživší. Mezitím horníci komunikovali s vedoucími pracovníky Katky a generální ředitel Sickle (Matt McCoy) všechny informoval, že plánují osvobodit muže odstřelením tunelu. Během cesty se Goldenrodovi zadřel motor a při pokusu o opravu se led pod jeho přívěsem prolomil a tak se utopil i s vozem. Můj tip vyšel, neboť jsem si myslel, že pokud někdo zemře, bude to právě on. Zbývající dva náklaďáky museli ihned po nehodě uprchnout před rychle se blížící tlakovou vlnou a praskajícím ledem. I když se jim povedlo se zachránit, oba vozy se přitom převrátily na bok. Vzápětí Varnay přesvědčil Mikea, aby obvinil Tantoo ze sabotáže Goldenrodova vozu, nicméně dívka se bránila tím, že se mezi horníky nachází její bratr Cody (Martin Sensmeier) a tak neměla zájem nic poškozovat. Jenže během výslechu vytáhla pistoli, ale Gurty ji odzbrojil a svázal. Poté, co muži náklaďáky postavili pomocí lan na kola, Varnay zamkl Mikea a Gurtyho v zadní části jejich návěsu a tak nám bylo rázem jasné, kdo bude ve filmu ten zlý. Následně Varnay dívku vzal k sobě do kabiny, praštil ji, takže upadla do bezvědomí a vzápětí umístil pod Mikeův náklaďák dynamit a odjel pryč. Jenže bratrům se podařilo z pasti dostat a odhodit dynamit do bezpečné vzdálenosti něž stačil vybuchnout, což Varnay zpovzdálí sledoval a věřil, že Mike a Gurty jsou mrtví. Pak nastala situace, kdy museli bratři vytáhnout zapadlý vůz z ledu a přitom se málem Gurty utopil. Poté se Varnay setkal se Sicklem a řekl mu, že Mike a Gurty zemřeli. Sickle nařídil Varnaymu, aby se zbavil Tantoo a posledního nákladu tak, že to bude vypadat jako nehoda. Varnay se připravoval zabít Tantoo, ale byl kousnut Gurtyho krysou Skeeter, což umožnilo indiánce muže vyhodit z kabiny a ujet pryč po horské cestě. Vzápětí přijeli Mike a Gurty a zabili několik pomocníků na skútrech a pak odjeli za indiánskou dívkou. Jenže té došla nafta a tak ji Varnay dohnal, naštěstí v té chvíli přijel Mike a narazil svou soupravou do Varnayova náklaďáku, čímž ho srazil ze v džípu skály. Varnay ale přežil a s pomocí dynamitu odpálil lavinu, které měla naše hrdiny smést do údolí. Mike a Gurty unikli, ale Tantoo byla zasažena sněhem a zraněn větví. Muži tedy odpojili její přívěs a znovu vyrazili posledním truckem do tábora za horníky. Jenže je nezmar Varnay znovu pronásledoval a narážel do nich samotným truckem a tak jsem byl zvědavý, jak to všechno dopadne. Cítil jsem v kostech, že podplacený agent pojišťovny zemře bídnou smrtí, otázka ale byla jakým způsobem a koho si vezme do hrobu sebou. A jelikož horníkům po 30 hodinách docházel pod zemí vzduch a zbývala jim jen půlhodinka života, nebylo jisté, že Mike anebo Indiánka dojedou do pár kilometrů vzdáleného tábora včas. Do konce filmu zbývalo nějakých 20 minut a já byl napnutý jako lano na starém mostě. Vlastně celý film se něco dělo a já se vůbec nenudil, takže jsem v duchu žehnal kolegovi, že mi poradil kvalitní snímek na zimní lednový večer. Proto jsem se divil, že zde na ČSFD neměl nijak dobré hodnocení, ale to se stalo v poslední době nějak zvykem, že to co líbí mně, většina odsuzuje jako brak. Já filmy beru jako oddych a únik před realitou z tohoto totálně zkaženého světa a v tom mi Mrazivá past dokonale pomohla. I když se mi ta zima z filmu jaksi vkrádala do obýváku, takže jsem se musel zachumlat pod deku. Brrrr. Suma sumárum, snímek Mrazivá past ode mne získal pět mrazivých hvězd *****.

Britský film Zkouška z roku 2009 mne zaujal svým námětem ve formě únikové hry a tím, že se nemělo jednat vyloženě o horor. To se také stalo, neboť prozradím, že ve filmu nikdo očividně nezemřel a to mi bylo opravdu sympatické. Ale teď už k samotnému ději, který se odehrával ve Velké Británii někdy v budoucnosti. Na začátku jsme se seznámili s osmi kandidáty na místo v novém zaměstnání, přičemž byli všichni uvedeni do jedné místnosti s osmi stoly a na kažém z nich ležel jeden papír s nápisem kandidát a číslem od jedné do osmi. Vzápětí přišel zástupce společnosti (Colin Salmon), který jim začal vysvětlovat podmínky zkoušky, která měl trvat 80 minut a skládala se pouze z jedné otázky na kterou měla být jen jedna odpověď. Pro soutěž platila tři pravidla: Uchazeči nesměli mluvit s ním ani s ozbrojenou stráží u dveří (Chris Carey), nesměli zničit úmyslně či neúmyslně papír a nesměli opustit místnost. Za jakékoliv porušení měli bát budou diskvalifikováni a nakonec se přednášející zeptal, jestli mají nějaké otázky a pak odešel. Jenže když uchazeči papír otočili, byly všechny prázdné. Během několika minut byla čínská kandidátka (Gemma Chan) diskvalifikována za to, že na svůj papír něco napsala. Po jejím vyloučení si sedm zbývajících kandidátů uvědomilo, že je dovoleno spolu mluvit a spolupracovat. Jeden kandidát s přezdívkou Bílý (Luke Mably), přiřadil každému kandidátovi přezdívky podle barvy vlasů a pleti: Černý (Chuk Osuji), Blondýna (Nathalie Cox), Hnědý (Jimi Mistry), Bruneta (Pollyanna Macintosh), Tmavá (Adar Beck) a Hluchý (John Lloyd Fillingham), který nemluvil nebo nereagoval na skupinu. Následně kandidáti bezvýsledně hledali různá světla, tělesné tekutiny a hasicí přístroje ve snaze odhalit skrytý text na svých papírech. Spekulovali o účelu zkoušky a povaze společnosti, jejíž identita byla zahalena tajemstvím. Tmavá prohlašovala, že generální ředitel je vysoce tajnůstkářský a několik let od vypuknutí smrtelné pandemie ho nikdo neviděl . Postupně se ukázalo, že společnost vyvinula zázračný lék určený k léčbě onemocnění, které v důsledku virové pandemie sužovalo velkou část populace. Následně nastal chaos a Bílý převezal kontrolu nad skupinou a donutil k vlastnímu vyřazení Brunetu a Hluchého kvůli zničeným papírům. Bílý se také začal posmívat ostatním a říkal, že otázku pochopil, ale neřekne jim to. V reakci na to Černý udeřil Bílého pěstí do obličeje a ten upadl do bezvědomí a ostatní ho přivázali k židli. Když Bílý omdlel, prosil o své léky, neboť on sám měl virus, ale někteří z nich mu nevěřili. Hnědý poté obrátil svou pozornost na Tmavou, která věděla až moc věcí o vnitřním fungování společnosti a nakonec ji mučil, takže nakonec prozradila, že pro společnost pracuje. Bílý pak dostal křeče, takže byl skutečně nemocný a proto začala Tmavá prosit o pomoc a byla diskvalifikována. Následně Blondýnka podala Bílému lék, který mu předtím Hnědý ukradl a když se uzdravil, byl opět osvobozen za podmínky, že prozradí jaká to je otázka. Bílý všem řekl, že rozhodně společnost bude stát jen o toho posledního, který zůstane v místnosti a vzal dozorci pistoli. Film začal pádit zběsilým tempem ke svému konci, který však už prozrazovat nebudu. Uplynulo 96 minut a já si musel přiznat, že mne docela bavil, zejména v první půlhodině, kdy skupina zkoumala světla a zkoušela vodu na papírech. Pak vše sklouzlo k průměrnému psychologickému ději a teprve ke konci po tasení pistole začalo být vše zase zajímavé. A závěr mne docela šokoval, i když jsem vítěze, který byl opravdu jen jeden, tipoval správně. A když k tomu přidám informaci, že opravdu ve filmu nikdo nezemřel, i když to tak vypadalo, tak vše získalo ještě tajemnější odlesk. Dokonce se možná na film ještě někdy podívám. A ještě jedna zajímavost – jak mohli v roce 2009 při jeho natočení vědět, že přijde nějaká pandemie ? Suma sumárum, britský film Zkouška ode mne získal čtyři vyzkoušené hvězdy ****.

K tomu, abych se podíval na snímek Prázdniny v Provence z roku 2016 jsem využil nabídku společnosti NETFLIX a tak se jednoho večera tato česká komedie z francouzského prostředí objevila na obrazovce naší korejské televize. Na začátku jsme se seznámili se třemi členy populární hudební skupiny Pangejt, jimž byli Matěj Novotný (Vojta Kotek), David Merta (Jakub Prachař) a Filip Stárka (Kryštof Hádek). Mladící se rozhodli utéct před svou přísnou manažerkou Klárou (Eva Leimbergerová) do prosluněné francouzské Provence, kde žila Matějova teta Agáta (Jana Krausová) se svou dcerou Sofií (Denisa Pfauserová). Žila tu jako vdova už dlouhá léta a mladíci se jí očividně líbili. Hudebníci měli v plánu v Provence trochu relaxovat, zkoušet a napsat nové písničky. Během pobytu se teta i Sofie seznámili s jejich povahami – Matěj byl neúnavný flamendr, David ukřičený narcis a Filip nesmělý stydlín. Teta jim dohodila práci u dalšího z Čechů žijících v Provence, obchodníka s vínem Dražinského (Igor Bareš). Ten je požádal, aby mu pomohli připravit balíky s vínem do Česka, a kluci se tak blíže seznámili se Sofií a po oplzlých narážkách s překvapením zjistí, že se naučila mluvit česky. Aby s ní mohli zůstat v Dražinského domě, požádali ho o další práci. Dražinský jim uložil úklid bazénu a za pár dnů je Dražinský pozval jako kapelu na svatbu svých známých. Zde se setkali s dalšími Čechy, manželi Kovandovými (Chantal Poullain a Jan Novotný), jejich dcerou Editou (Anna Stropnická) a synem Františkem (Jaromír Nosek). Přijali od Kovandových pozvání na oběd a domluvili se s Editou a Sofií na večerní návštěvě diskotéky. Do klubu však kluci nebyli vpuštěni, protože neměli vhodné oblečení a tak uspořádají vlastní večírek na pláži, kde narazili na opilou Kláru. Dopravili ji ke Kovandovým, kde se Klára probrala a vzpomínala, jak narazila na (Františka, se kterým se děsivě opila. Klára klukům vynadala za to, že zmizeli a nic jí neřekli, ale posléze se usmířili. Pak Filip u moře utěšoval smutnou Sofii, která se až teď dozvěděla, že její otec nebyl jejím pravým otcem, což jí přiznala matka Agáta. Dvojice se spontánně políbila a pomilovala, mezitím se Matěj sblíží s Editou. Všichni se sešli na oslavě Agátiných narozenin a František až příliš pozdě zjistil, že matka udělala jednohubky z jeho „upraveného“ másla a tak se téměř všichni sjeli. Filip se kvůli Sofii pohádal a popral s Davidem, který pak kamarády osočil, že bez něj jsou nuly. Kapela asi skončila a ráno po rozloučení s Agátou odjeli, ale to už se blížil závěr 85 minutového filmu a jelikož jsem se nudil od začátku do konce, byl jsem rád, že nebyl delší. Chyběla mi nějaká inteligentní špetka humoru, také děj byl absolutně nezajímavý, i když byl herecky slušně obsazený. Když se tak nad tím zamyslím, ve filmu se vlastně pořád chlastalo víno, kouřilo a braly drogy, přičemž jediným zpestřením byl nějaký ten sex na záchodě nebo na pláži. Zkrátka to byl po všech stránkách špatný film a velmi jsem litoval, že jsem u něj ztratil hodinu a půl svého života. Suma sumárum, rádoby komedie Prázdniny v Provence ode mne nezískala ani jednu hvězdu a tak jsem ji vhodil do česko-francouzského odpadu.

K tomu, abych se podíval na snímek Tátova Volha z roku 2018 jsem využil nabídku společnosti NETFLIX a tak se jednoho večera tato česká a poněkud hořká komedie objevila na obrazovce naší korejské televize. Na začátku jsme se seznámili s kostýmní výtvarnicí Evou (Eliška Balzerová), která nečekaně ovdověla, přičemž její bývalý manžel Ludvík se jí ani nestačil svěřit s tím, že kromě jejich dcery Terezy (Tatiana Vilhelmová), měl ještě stejně starého nemanželského syna Tomáše. Tento fakt naznačovala pečlivě ukrytá a náhodně objevená dětská kresba. Eva byla rozhodnutá nečekané odhalení velkoryse ignorovat, ale Tereza, které se vlastní život sypal pod rukama, se k přízraku nevlastního bratra upnula. S vlastním manželem Petrem (Martin Myšička) totiž děti neměla a když onemocněla rakovinou, přestali si rozumět, i když se o ni vzorně staral. A tak se společně s matkou vydali Ludvíkovým veteránem Volha GAZ 21 po stopách jeho bývalých milenek a přátel, čímž  konečně začala nejzajímavější část filmu. Žánr road movie jsem měl totiž vždy rád a tak jsem se těšil, jak děj bude dále pokračovat. První známou byla Kamila (Vilma Cibulková), která žila v obří vile s nejmodernějšími vymoženostmi, ale žádné děti neměla. Další známá Vlasta (Eva Holubová) sice dítě měla, ale byla to dcera a tak holky musely jet dál. U následující známé Hany Zelenkové (Hana Maciuchová) našli jejího syna Tomáše, přičemž ona sama žila v domově důchodců. Zajeli za ní a při nenápadném vyzvídání je Hana ujistila, že sice s Ludvíkem někam zašli, ale nikdy spolu nic neměli, takže její Tomáš nebyl jeho syn. Po této návštěvě volal Terezce její lékař kvůli výsledkům testů, které měly napovědět, zda bude mít naději žít dál, nebo ne. S rakovinou to dopadlo dobře, zato stařičký vůz vypověděl službu a musel pro ně přijet Tereziin manžel. Při té příležitosti mu oznámila, že plánuje rozvod, což pro něj jako vzorného partnera bylo velké překvapení. Následoval odjezd k dalším známým Jindrovi a Anně (Boleslav Polívka, Emília Vášáryová), aby o tajemství zjistily víc. Stránoucí Jindra však byl zcela mimo reálné dění a jen občas měl světlé chvilky. A ta naštěstí přišla právě včas, jelikož si Jindra dobře pamatoval, že Ludvík syna měl, a dal také k dobru další informace, které byly velmi zajímavé. A tak se objevily dopisy, které Tomáš Ludvíkovi psal. Ty pomáhal číst Petr, protože byly špatně čitelné. Jenže tu byla drobnost, která Tereze nějak neseděla a na tu se musela zeptat matky. Fakta, která jí matka sdělila, postavily věc do zcela jiného světla, což už však prozrazovat nebudu. Bylo to trochu překvapení i pro mne, ale to už se blížil závěr 90 minutového filmu a jelikož jsem se nudil jen na začátku děje, byl jsem s jeho dosavadním průběhem docela spokojen. Nechyběla špetka humoru, hojně zastoupeného formou ironie, ale to mi vlastně nevadilo. Také děj byl zajímavý, hlavní herecká dvojice Eliška Balzerová a Tatiana Vilhelmová mi byla velmi sympatická, protože obě herečky jsem měl vždy rád. A Eva Holubová na plátně nestrávila moc času, takže u mě dobrý. Zkrátka to nebyl vůbec špatný film a dokonale zapadl do televizního programu u nás doma. Suma sumárum, hořká komedie Tátova Volha ode mne získala tři hvězdy na Volze ***.

Jako malý kluk jsem četl mnoho dobrodružných knih a mezi nimi bylo i několik od Jacka Londona. Už si to po těch letech nepamatuji, ale Volání divočiny jsem asi četl také, čert ví. Hned jak jsem viděl, že vznikla další verze filmu podle této knihy (a že jich už bylo), rozhodl jsem se na tu z roku 2020 podívat. Motivací byl i fakt, že se v něm objevil můj oblíbený herec Harrison Ford a tak se jednoho večera Volání divočiny objevilo na obrazovce naší korejské televize. Na začátku příběhu z konce 19. století jsme se seznámili s velkým salašnickým psem jménem Buck, který žil spokojeně se svým pánem soudcem Millerem (Bradley Whitford) v Santa Claře v Kalifornii. Jedné noci byla ale Buck unesen a poslán nákladní lodi do Yukonu na severozápadě Kanady. Během plavby ho jeden člen posádky učil poslušnosti dřevenou holí a po příjezdu do zamrzlého kraje Buck poprvé viděl sníh. Následně došlo k prvnímu setkání psa a muže jménem John Thornton (Harrison Ford) a vzápětí byl prodán Perraultovi (Omar Sy) a jeho asistentce Francoise (Cara Gee). Ti ho využili do svého psího spřežení, jímž doručovali poštu do 800 kilometrů vzdáleného Dawson City. Buck byl představen ostatním psům, včetně zlého vůdce smečky, huskyho jménem Spitz. Během jejich cest si Buck získal loajalitu a důvěru Perraulta, Francoise a dalších saňových psů poté, co se na cestě osvědčil a dokonce zachránil Francoise život, čímž si znepřátelil Spitze. Buck začal prožívat duchovní vize předků černého vlka, který se stal jeho průvodcem na jejich cestách. Jedné noci Spitz zaútočil na Bucka, aby potvrdil svou dominanci a nejprve se zdálo, že Spitz vyhraje. Jenže zbytek smečky Bucka povzbudil a ten svého nepřítele přemohl a tak husky odešel do divočiny a už se nikdy neviděli. Ráno musel Perrault neochotně nechat Bucka vést smečku, což se jim vyplatilo, neboť náš chlupatý hrdina všem zachránil život před lavinou a také v pořádku a včas dorazili do města s poštou včas. Tam se opět setkal s Thorntonem, jenž zde bydlel a dokonce od něj pes převzal dopis, který napsal své bývalé ženě, ve kterém vyjadřoval své pocity ohledně jejich mrtvého syna. Když se o pár týdnů do Dawsonu opět Perrault se psy vrátil, dostal on sám vzkaz od pošty, že jejich služby nahradil telegraf a tak musel prodat spřežení. Zanedlouho je koupil Hal (Dan Stevens), podlý a nezkušený hledač zlata, který se během jarního tání vydal za zlatem. Svým jednáním úplně psy vyčerpal a když se spřežení zastavilo, chtěl záporný člověk Bucka zastřelit, ale najednou se zde objevil Thornton a zachránil Bucka, zatímco Hal donutil ostatní sáňkářské psy překročit jezero. Pod Thorntonovou péčí se Buck uzdravil a později byl v salónu Thornton napaden Halem, který mu vyčítalí, že se psům podařilo utéct. Buck ve výčepu na Hala zaútočil a ten byl následně vyhozen. Další den se zničehonic Thorton rozhodl vydat se do neznámých krajů a během putování narazili na opuštěný srub u řeky, který obýval asi nějaký hledač zlata. Rozhodli se tam usadit a opravdu v řece bylo docela dost třpytících se valounů. Ubíhal den za dnem, oba se velmi sblížili, nicméně Buck začal pociťovat své přirozené touhy a když se jednoho dne setkal s bílou vlčicí, odbíhal čím dal častěji do lesa za jejich smečkou. Na scéně se objevil znovu Hal, který v Dawsonu našel ležet mapu, podle které vyrazil Thorton do divočiny a vydal se za nimi, aby se pomstil. To se již blížil konec dojemného filmu a jak to dopadlo, to už prozrazovat nebudu. Přiznám se ovšem, že jsem musel zatlačit slzu, tak mne děj dostal a to i přes několik vtipných situací, při kterých jsem se zasmál. Nevadilo mi ani velké množství počítačových triků a animací, kterými byl film doslova přesycen. I ten chytrý pejsek byl vyroben počítačem, stejně jako kdysi populární Polární expres. Díky finančně náročnému programování a také Covidu film skončil ve ztrátě. Já jsem však byl velice spokojen a patrně se někdy podívám na nějakou starší verzi tohoto filmu, abych je porovnal. Suma sumárum, dojemný snímek Volání divočiny ode mne získal pět divokých hvězd *****.

Snímek Smrtonosná past 3 z roku 1995 jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít poté, co jsem předtím byl nadšený z prvních dvou dílů. Jako mladíka mne fascinoval akční žánr a neohrožení hrdinové, kteří tváří v tvář přesile dokázali vyhrávat jeden souboj za druhým a přežít několikrát vlastní smrt. Pravda je, že v tomto filmu hlavní hrdina přišel o několik kapek krve a rozhodně nepůsobil nijak suverénně, ale svůj boj dokázal také vyhrát téměř bez ztráty kytičky. Na druhé straně jsem neméně obdivoval dobře naplánovanou akci teroristů i ve třetím díle a to i přesto, že na rozdíl od svých kolegů z jedničky a dvojky dokázali počítat s jedním policistou. A dokonce jej do svých loupežných plánů aktivně zapojili, ale nepředbíhejme. Třetí díl začal výbuchem za bílého dne uprostřed New Yorku a vzápětí atentátník jménem Simon zavolal šéfovi policie Cobbovi (Larry Bryggman) a chtěl hrát hru „Simon říká“ s poručíkem Johnem McClanem (Bruce Willis). Walter se mu snažil vysvětlit, že McClane byl suspendován, ale když Simon pohrozil, že nechá vybuchnout další budovu, nechal Walter Johna najít. Prvním jeho úkolem bylo jít do černošské čtvrti s transparentem, že nenávidí černochy, kde si ho všiml černý prodavač Zeus (Samuel L. Jackson) a John mu při rozhovoru prozradil, proč se sem vydal. V ten moment si ho však všimla parta mladíků a vytáhli na něj zbraně. Zeus Johnovi pomohl a společně odjeli taxíkem na policejní stanici, kde se všichni snažili vypátrat Simonovu totožnost. Johnův kolega Weiss (Kevin Chamberlin) analyzoval Simonovu bombu, která byla velmi propracovaná a součástky na ni byly nedávno ukradeny z jednoho skladu. Podle množství, které zmizelo, bylo jasné, že Simon může sestrojit obrovské množství bomb, které lze navíc odpálit rádiem, vysílačkou nebo mobilem. Vzápětí Simon znovu zavolal a spojil se s Johnem. Věděl i o tom, že Johnovi pomohl Zeus, kterého zapojil do hry také. Za čtvrt hodiny museli být oba u stanice metra, kam jim zavolal do budky. Po vyřešení jeho hádanky je poslal na další místo, kam museli dorazit včas, jinak prý zločinec vyhodí do vzduchu vlak metra. John se snažil najít bombu v metru a Zeus jel na určené místo, kam měl Simon opět volat do telefonní budky. Simon to ale neuznal jako splnění úkolu, když přišel Zeus sám, jelikož John mezitím našel ve vlaku bombu, kterou vyhodil z okna a ta pak explodovala. Výbuch způsobil obrovské škody v metru i na povrchu, a protože se úkol téměř nedal splnit, Johna napadlo, že bomba měla vybuchnout právě tady, na Wall Street. Vzápětí se objevili se agenti FBI a několika dalších agentur, kteří si mysleli, že za útoky stojí Peter Simon Gruber (Jeremy Irons), bývalý důstojník německé armády, který byl zároveň bratrem Hanse Grubera, jehož John v prvním díle zabil v Los Angeles při útoku na budovu Nakatomi. Jeho pomocníky byli Targo (Nicholas Wyman), bývalý důstojník maďarské armády a jeho přítelkyně Katya (Sam Philips). Pak zavolal Simon a oznámil jim, že do jedné základní školy umístil jedenáct set kilo trhaviny, která má vybuchnout ve tři hodiny odpoledne. Nesměli se pokoušet bombu deaktivovat, neboť rozbušky prý fungují na frekvencích policie a FBI, takže nesměli používat ani vysílačky. John a Zeus měli zatím za úkol doběhnout do tři kilometry vzdáleného parku, kde měli být u telefonní budky. Mezitím se na Wall Street objevil Simon s náklaďáky a vydával se za zástupce úřadu hlavního inženýra. Tvrdil, že starostovi záleží na urychlené likvidaci škod. Se svými společníky se vydal do federální banky, kde byly uloženy rezervy zlata v hodnotě sto čtyřiceti miliard dolarů. Zabili stráže a dostali se k trezorům, do kterých najeli náklaďáky kráterem po výbuchu. John a Zeus našli podle instrukcí kufr s bombou a deaktivovali ji, Jenže místo odpovědi na otázku, ve které škole je bomba, dostali jen další úkol. Johnovi došlo, že na Wall Street, kde bomba vybuchla, není ani jedna škola, zato je tam spousta bank. Jenže už bylo pozdě, protože když John se svým černošským parťákem dorazili do banky, byly trezory prázdné. Zlato totiž odváželo několik desítek nákladních vozů na loď, což však došlo i našemu hrdinovi a pustil se za nimi. Tím se začala odvíjet závěrečná půlhodinka filmu, ve které se toho stalo opravdu dost a dost. Nechybělo ani velké překvapení, spousta napínavých akcí, vtipné dialogy a pár litrů krve na oblečení i těle našeho hlavního hrdiny Johna McClanea. Třetí díl tak dokonale navázal na ten první i druhý a opět mne bavil od začátku do konce. Přesto došlo k několika velkým změnám, protože se třetí díl neodvíjel o vánocích, ale v létě a nesetkali jsme se zde už s Johnovou manželkou Holly, se kterou se rozešli. Nicméně i třetí protivník našeho hrdiny byl na úrovni a Jeremy Irons se mi v této záporné roli hodně líbil. Doslova nadšený jsem byl ze scének v první polovině filmu, při kterých dvojice John a Zeus plnila náročné úkoly. Díky tomu dokonalý plán teroristů opět nevyšel a to je dobře. Režisér a scénárista dokázali namixovat od začátku úžasně napínavou podívanou s vtipnými dialogy a hláškami, že jsem se u tohoto akčního snímku dokonce také zasmál. Suma sumárum, akční americký snímek Smrtonosná past 3 ode mne získal zcela po právu pět Simonových hvězd *****.

V období vánočních svátků či přelomu roku jsme každoročně věnovali hodně času sledování pohádek, pro které právě nastala ta správná doba a tak se na obrazovce naší korejské televize proháněli čertiska, posedávali vodníci a tančili víly. Jednou z nich byla ta s poněkud podivným názvem Řachanda z roku 2016, takže jsme vůbec netušili, o čem bude tato pohádka pojednávat. Na začátku 104 minutové pohádky jsme se seznámili s dvojicí mladých zlodějíčků Matějem (Aleš Bílík) a Kubou (Vladimír Polívka), kteří žili v Růžovém království, kde se lidem moc dobře nedařilo. Zemi místo krále vládne vyslanec Theofil (Bolek Polívka), který se staral jen o svou kapsu a hromaděné bohatství. Jedné noci vlezl Kuba do Theofilovy spižírny, aby ukradl něco ke snědku, ale místo jídla tam objevil truhličku s jeho penězi. Kuba z ní ukradl zlaťák, při loupeži ale udělal hluk a byl odhalen. Oba mladíci byli chyceni velitelem stráže (Petr Čtvrtníček) a správcem hradu (Oldřich Kaiser) a skončili ve vězení. Nicméně se jim podařilo uprchnout a při útěku prchali stezkou do Liliového království, kde se nacházel tajemný Černý les, jehož se všichni báli. Žili v něm totiž prapodivní tvorové, kterým vládla víla Paní lesa (Vilma Cibulková). Ta, když zjistila, že dřevorubec Drvoštěp (David Novotný) pokácel pár stromů v jejich lese, vyslala ihned posla, aby našel čarovné bylinky s názvy blbohlídek a nešikus. Poté víla nasypala rostlinky do studánky, kam chodil pít dřevorubec a když se skutečně napil, začaly se dít věci. Drvoštěp se stal absolutně nešikovným a hloupým člověkem, jemuž nešlo vůbec nic od ruky. Když tedy naši dva hrdinové dorazili do Liliového království, brzy se seznámili s rozmazlenou a panovačnou princeznou Markétkou (Denisa Pfauserová), která ráda ubližovala lidem. Byl z ní nešťastný její otec král (Jan Hrušínský) i matka královna (Martina Bezoušková), ale také zaměstnanci zámku. Následně navštívila drvoštěpa víla, který se přiznal, že musel rubat v jejich lese na příkaz rozmazlené princezny a tak mu vládkyně lesa dala kouzelnou bylinku, která mu měla vrátit ztracené schopnosti. Měl jej dát do studánky a napít se, ale nikdo z nich netušil, že ze studánky mezitím nabrala vodu kořenářka (Věra Kubánková) a uvařila z ní lektvar proti nemocem, který později prodávala na trhu. Mezitím Matěj a Kuba přepadli rytíře a prince na koních, kteří jeli žádat o ruku princezny a ukradli jim šaty i oře. Pak odjeli do města, kde se za šlechtice vydávali a jelikož si princezna zatím nedokázala nápadníka vybrat, dostali o zlodějíčci šanci se o ni ucházet. Jenže osud tomu chtěl, že k tomu ani nedošlo a samotná Markétka odhalila jejich podvod a zavolala stáže. Mladíci tak znovu museli prchat a když se schovali v Černém lese, setkali se s tajemnými bytostmi. Paní lesa s nimi uzavřela obchod s tím, že jí musí přinést Markétku, což se také stalo. Následně bába kořenářka prodávala svůj lektvar na trhu a lidé jej hodně kupovali, takže tam panoval dokonalý zmatek. Když byla princezna přinesena do lesa, tak začala její převýchova. Zpočátku to samozřejmě bylo hodně těžké, ale časem se z ní stala normální holka. Po převýchově nastalo dojemné loučení lesních obyvatel s princeznou, protože se ona změnila, a oni si na ni zase zvykli a vlastně se skamarádili. Vrátila se tedy domů i s mladíky, kde se všichni setkali s vyslancem Theofilem, který pronásledoval Kubu i Matěje do sousedního království. Markétka rozdala přípravek který lidem vrátil co dříve uměli, nicméně její dva chráněnci byli i přes přímluvu zajati a skončili opět v lochu. Do konce pohádky zbývalo pouze pár minut a jak vše dopadlo, to se z mého komentáře už nedozvíte. Já měl po jejím skončení smíšené pocity, neboť mne pohádka moc nebavila a přišlo mi to celé jakési zmatené, jakoby režisérka a její štáb požili ony kouzelné bylinky také. Děj nebyl moc zábavný a hlavně scénky v lese byly nudné. Na druhou stranu musím ocenit filmové triky, kterých bylo dost a dost a také maskéři si určitě užili svoje. Ty zelené víly s luky a šípy byly fakt hodně zajímavé. Celkově mi o však přišlo průměrné a nedotažené, snad za to mohl špatný výběr herců. Vilma Cibulková jako paní lesa ? Hrůza. Bolek Polívka jako vyslanec ? Nic moc. Jeho syn v roli Kuby byl tak nešikovný a splašený, že mi to bylo protivné. Nejrozumnější byl asi Matěj, ale opět mi nebyl příliš sympatický herec Aleš Bilík. Jan Hrušínský by krále fakt hrál neměl, to bylo o přežití před obrazovkou. Denisa Pfauserová jako princezna také nebylo šťastné řešení a tak bych mohl pokračovat. Ale už dosti truchlení a jdeme hodnotit. Suma sumárum, pohádka Řachanda ode mne získala dvě lesní hvězdy **.

Snímek Smrtonosná past 2 z roku 1990 jsem poprvé viděl někdy v devadesátých letech a tehdy jsem z něj byl nadšen. Jako mladíka mne fascinoval akční žánr a neohrožení hrdinové, kteří tváří v tvář přesile dokázali vyhrávat jeden souboj za druhým a přežít několikrát vlastní smrt. Pravda je, že v tomto filmu hlavní hrdina přišel o několik kapek krve a rozhodně nepůsobil nijak suverénně, ale svůj boj dokázal také vyhrát téměř bez ztráty kytičky. Na druhé straně jsem neméně obdivoval dobře naplánovanou akci teroristů, jenže jejich plán nepočítal s jedním policistou. Režisér a scénárista dokázali namixovat od začátku úžasně napínavou podívanou s vtipnými dialogy a hláškami, že jsem se u tohoto akčního snímku dokonce také zasmál. Vše začalo příjezdem starého známého policisty jménem John McClane (Bruce Willis) na letiště ve Washingtonu, kde čekal až přiletí jeho žena Holly (Bonnie Bedelia). Ve stejnou dobu byl v jiné zemi za přísných bezpečnostních opatření do letadla naložen svržený diktátor generál Esperanza (Franco Nero), který měl být předán k soudu do USA. Nedaleko washingtonského letiště přijeli ke starému kostelu ozbrojení muži, zabili správce a vysílačkou dali někomu zprávu, že vše probíhá podle plánu. V letištní hale se pohyboval několik mužů jednajících podle stejného plánu a dvou z nich si všiml John a začal je sledovat až do zázemí pro personál. Když po nich chtěl doklady, došlo k přestřelce, při které John jednoho z mužů zabil. Když pronásledoval druhého, byl zatčen letištní policií a muž uprchl. Přidal se ke zbytku skupiny, kterou vedl plukovník Stuart (William Adler) a která si základnu vybudovala ve starém kostele. John šel za kapitánem letištní policie (Dennis Franz), aby pořádně místo činu vyšetřili, ale ten si byl jistý, že jen někdo kradl kufry, a případem se odmítal dál zabývat. John si provizorně sejmul otisky mrtvého muže a poslal je faxem Alu Powellovi (Reginald VelJohnson), aby mu je prověřil. Powell zjistil, že muž je podle záznamů mrtvý už dva roky a pravděpodobně se jedná o žoldáka. John předpokládal, že má něco společného s příletem Esperanzy, největšího drogového obchodníka. Venku se zatím strhla silná bouřka, hlavní letiště bylo uzavřeno a letadla čekala na přistání. Stuart se svými muži zřídili v kostele řídící letové centrum, odpojili celou řídící věž a zhasli všechny přistávací dráhy. Pak Stuart zavolal řídící věž a oznámil jim, že když nechají Esperanzovo letadlo přistát dle jeho pokynů a dají mu letadlo s plnou nádrží, odletí a vrátí jim řízení letiště. Technik Barnes (Art Švand) přišel na způsob, jak zprovoznit komunikaci na letišti z nového terminálu ve výstavbě a spolu se zásahovou jednotkou se tam vydal, ale i tam čekali teroristé a celou jednotku postříleli. Barnese zachránil John McClane, který se zde objevil. Uvědomil si, že vše byla jen návnada k odvedení pozornosti a k tomu, aby letiště obětovalo své nejlepší muže. Stuart zavolal velení řídící věže a oznámil jim, že svým pokusem o obnovení komunikace nedodrželi jeho podmínky a za trest nechal spadnout jedno letadlo tak, že mu překalibroval výšku a zmátl tak piloty. John se pokusil letadlo varovat světlicemi, ale marně. Mezitím vláda poslala na letiště speciální protiteroristickou jednotku vedenou majorem Grantem (John Amos). Barnes dostal nápad, že by mohli ke komunikaci s letadly využít navigačních majáků a teroristé to nezjistili. Opravdu se to povedlo a tak o situaci na letišti mohli informovat všechny piloty. Jenže v letadle, ve kterém byla McClaneova manželka seděl ambiciózní reportér Thornberg (William Atherton), který frekvenci odposlouchával a chtěl to pro sebe využít, zatímco se Esperanzovo letadlo přiblížilo k letišti. Když za dramatických okolností přistálo, začala se odvíjet závěrečná půlhodinka filmu, ve které se toho stalo opravdu dost a dost. Nechybělo ani velké překvapení, spousta napínavých akcí, vtipné dialogy a pár litrů krve na oblečení i těle našeho hlavního hrdiny Johna McClanea. Druhý díl tak dokonale navázal na ten první opět mne bavil od začátku do konce. Ve dvojce se objevilo i pár postav z jedničky, ale chyběla mi hodně sympatická záporná postava v podobě Alana Rickmana. Plukovník Start alias herec William Adler byl všechno, jen ne sympatický, ale co už. Dokonalý plán teroristů tak opět nevyšel a to je dobře. Suma sumárum, akční americký snímek Smrtonosná past 2 ode mne získal zcela po právu pět letištních hvězd *****.