Necrotongue

Jsem na sebe hrdý. Nenechal jsem se předchozím kvalitním dílem zmást a očekával jsem nutný propad kvality, jen mě trochu překvapilo, jak byl hluboký. Čtrnáctá epizoda se vrátila k několik sezón trvající sázce o facku, kterýžto příběh mě vždycky bavil, aby ji přetavila v totální srágol. Tak tady mě fakt nebavil ani obsah, ani forma. / Poučení: Před hospodskou rvačkou absolvuj roční stáž v Šanghaji.

Ha! Tvůrci mě už podruhé v průběhu deváté sezóny šokovali tím, že když se proberou z té katatonie, v níž se po většinu času zřejmě nacházejí, jsou stále ještě schopni dát dohromady díl, který není úplně stupidní a u něhož se můžu i zasmát. Třináctá epizoda taková byla, jen mi v jejím závěru chybělo ujištění, že v průběhu natáčení nedošla úhony žádná láhev whisky McKenna. / Poučení: Neboj se postavit za svůj názor, nikdo jiný to neudělá.

Dnes jsem si dopřál reprízu snímku, který jsem viděl už před lety, kdy byl můj svět ještě v pořádku, a ujistil jsem se v názoru, že v sobě Terry Gilliam toho výtvarníka prostě nezapře. Přiznám se, že se mi do tohoto filmového návratu příliš nechtělo, protože jsem si pamatoval, že jsem z příběhu nebyl úplně moudrý, ale ukázalo se, že jsem do něj jen potřeboval dozrát jako kvalitní alkohol. Dnes mě nic nevykolejilo, nezmátlo ani neotrávilo, takže jsem si tuto exPythonovu divokou, fantastickou hru mohl naplno užít, aniž by mě rušila spousta nezodpovězených otázek. Kdyby nebylo nasazení čtyř hereckých představitelů Tonyho holou nutností a posledním zoufalým tahem, byl by to skvělý nápad, který do této šílenosti parádně seděl. A mě osobně se velice zamlouvala volba Toma Waitse do role pana Nicka. Byla to podivnost, o tom žádná, ale pokud znáte tvorbu Terryho Gilliama, víte, že to mohlo být mnohem bizarnější. Mně po letech nezbylo, než přidat na hodnocení. / Poučení: Hazard s Ďáblem vřele nedoporučuji.

Z tohoto dílu mám smíšené pocity. Děj dvanácté epizody byl jednoznačně k věci, takže v tomto ohledu bych si stěžovat nemohl, ale s humorem už to tak slavné nebylo. Úplně jsem cítil, že by se toho z této zápletky dalo vytřískat mnohem víc, kdyby se tvůrci až příliš nevěnovali malému monstru a kdyby velký romantický moment nebyl úplně mimo základní logiku. Nemluvím o tom nápadu, ten byl dobrý, jde mi o umístění. / Poučení: Pokud tě bere Laser Tag, nezapomeň na brusle.

Šmarjá, který vypatlanec přišel s takovým nápadem? Jak já nesnáším veršované pohyblivé obrázky... Tvůrci v jedenácté epizodě udělali všechno pro to, abych dílu nepřiklepl jakékoli slušné hodnocení. Kromě toho, že zběsile shakespearovali, zapomněli použít kvalitní humory i jakýkoli smysluplný příběh. Vata je v seriálech vždycky nežádoucí, ale veršovaná vata, to už považuji za zločin. / Poučení: Ber dítě na ohňostroj, ať má pořádné vzpomínky.

To byl zase jeden z těch mně nic neříkajících dílů. Desátá epizoda přišla se zápletkami, které byly stejně nevtipné jako zbytečné. Jediným pozitivem bylo nakonec jen to, že byla zakončena dlouhá cesta Daphne a Marshalla, která mě po většinu času morově štvala. Všechno ostatní zavánělo naprostou neschopností tvůrců přijít s něčím smysluplným. / Poučení: Uvízneš-li ve výtahu, neodmítej občerstvení.

Snímek disponuje kvalitním hereckým obsazením, zajímavým námětem, ještě zajímavějším provedením a scénářem, který tak trochu zápolí s logikou. Ale co, drobné nedostatky se nasčítaly a stály film jednu hvězdičku, takže už byl potrestán a nebudu se v tom dál šťourat. Když jsem viděl tuto záležitost před lety poprvé, byl jsem přesvědčen o tom, že jde o kritiku rasové segregace a rasismu jako takového. Ale, jak by řekl Roland, svět se hnul, a já jsem nabyl dojmu, že má tento snímek významnější přesah. Dnes už vnímám tu podvratnou barevnost v černobílém světě jako samostatné (a tedy nebezpečné) myšlení (i když to tak možná tvůrci nezamýšleli, co já vím). Tento film je dnes mnohem aktuálnější, než jak tomu bylo v době jeho vzniku. Svět stále více ovládají tupá stáda, takže se už zase zakazují knihy, filmy a seriály (a u nás málem i divadelní hra, že pane D.?) za nadšeného skandování davů (jen v nich místo bílé převládá černá), presumpce neviny se stává neznámým pojmem a vše směřuje více či méně nápadně k diktatuře. Teď se dopustím přiznání. Nemám rád Ukrajince, nikdy jsem je rád neměl a ani je mít rád nebudu, protože jejich předkové svého času masakrovali s nadšením a kreativitou všechno neukrajinské (včetně volyňských Čechů), k čemuž se dnešní Ukrajinci hrdě přihlásili tím, že si z příslušníků Ukrajinské povstalecké armády udělali národní hrdiny. A přesto jim dnes držím palce, protože se Rusové chovají jako Japonci těsně před oficiálním vstupem do druhé světové války- taky zprvu zabrali "jen" Mandžusko, Koreu a část Číny. Ale proč tohle vůbec píšu? Protože jsem zjistil, že když budu kritizovat naši převelice schopnou vládu (viz. burza) nebo dokonce premiéra, dopustím se podpory Ruské federace. No, to je skvělé, totalita se vrací, jen mě místo kontrarevolucionáře a přisluhovače západu prohlásí rusofilem. A o tom pro mě tento film je. O zvůli. / Poučení: Chceš dobře zapadnout? Kolébej se a buč v souladu s ostatními.

Asi bych byl za jiných okolností rád, že tvůrci seriálu podávají stabilní výkony, jen kdyby nebyly stabilně tak slabé. Na deváté epizodě mě bavily (a ocenil jsem je hvězdičkou) jen jednotlivé Barneyho výzvy, a byly to právě ony, které mi zabránily v odpadování, k němuž mě vší mocí tlačil tragický romantik Ted a jeho dokola omílaný vztah nevztah. / Poučení: Chceš sbalit holku? Ještě si to rozmysli, jinak se budeš po zbytek života obávat, že tě obviní ze znásilnění.

Já jsem fakt nepoučitelný. Zatímco jsem v reálném životě zatvrzelým realistou, u filmů a seriálů se často chovám tak, jakoby existovala naděje. Kolik už mi tento seriál přinesl zklamání, pak mi stačí jeden vydařený díl, a já už zas doufám, že budou i další. Jak říkám, nepoučitelný. Osmá epizoda měla ve zkratce málo humoru a hodně Clinta. Hvězdičkou jsem musel ocenit Robin za otvírák na vajíčka a jejich předmíchávání. / Poučení: Neber do auta potulné šumaře.

Předchozí díl mě dostal téměř do euforie nad tím, že jsem se konečně dobře bavil, a abych to tak neprožíval, propleskli mě tvůrci nablblým dějem sedmé epizody. Historky jednotlivých postav byly venkoncem všechny o ničem až na jednu výjimku. To, co tvůrci vymysleli pro Robin, to byl čistý srágol. Úlet, který byl pro mě definitivním důkazem toho, že scénáristé konzumují příliš mnoho sendvičů. / Poučení: Máš v pokoji ducha? Skřípni recepčního. Ale fest.