Necrotongue

Asi bych byl za jiných okolností rád, že tvůrci seriálu podávají stabilní výkony, jen kdyby nebyly stabilně tak slabé. Na deváté epizodě mě bavily (a ocenil jsem je hvězdičkou) jen jednotlivé Barneyho výzvy, a byly to právě ony, které mi zabránily v odpadování, k němuž mě vší mocí tlačil tragický romantik Ted a jeho dokola omílaný vztah nevztah. / Poučení: Chceš sbalit holku? Ještě si to rozmysli, jinak se budeš po zbytek života obávat, že tě obviní ze znásilnění.

Já jsem fakt nepoučitelný. Zatímco jsem v reálném životě zatvrzelým realistou, u filmů a seriálů se často chovám tak, jakoby existovala naděje. Kolik už mi tento seriál přinesl zklamání, pak mi stačí jeden vydařený díl, a já už zas doufám, že budou i další. Jak říkám, nepoučitelný. Osmá epizoda měla ve zkratce málo humoru a hodně Clinta. Hvězdičkou jsem musel ocenit Robin za otvírák na vajíčka a jejich předmíchávání. / Poučení: Neber do auta potulné šumaře.

Předchozí díl mě dostal téměř do euforie nad tím, že jsem se konečně dobře bavil, a abych to tak neprožíval, propleskli mě tvůrci nablblým dějem sedmé epizody. Historky jednotlivých postav byly venkoncem všechny o ničem až na jednu výjimku. To, co tvůrci vymysleli pro Robin, to byl čistý srágol. Úlet, který byl pro mě definitivním důkazem toho, že scénáristé konzumují příliš mnoho sendvičů. / Poučení: Máš v pokoji ducha? Skřípni recepčního. Ale fest.

Kdyby mi někdo včera řekl, že ohodnotím díl deváté sezóny čtyřmi hvězdičkami, navrhl bych mu střídavě teplou a studenou a hlasitě, upřímně a dlouho bych se smál. No, a teď uvažuji o tom, jestli bych si ty skotské střiky neměl dopřát sám. Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale šestá epizoda mě fakt bavila, mohl jsem se dokonce naplno zasmát a opravdu jsem si ji užil. Kněz i rytíř byli dokonalí. / Poučení: Svatba v kostele? Vaše volba...

Poprvé a snad ne naposled jsem v deváté sezóně viděl díl, u něhož jsem se celkem pobavil. Děj páté epizody se nemotal v kruhu kolem zamindrákovaného Teda a místo toho přinesl vydařenou zápletku se svatebními dary a nezklamala mě ani hazardní hra o nečekaně vysoké částky. Jen ten Marshallův road trip je pořád stejně o ničem. / Poučení: Pokud dáváš někomu dar, nech do něj vyleptat své jméno. 3*+

Další díl, a přitom vypadal téměř stejně jako ten předchozí. Čtvrtá epizoda přišla skoro s totožnými negativy, jakými disponovala ta minulá. Píšu skoro, protože robo Marshall mě docela bavil, ale čím byl on lepší, tím příšernější bylo zase malé monstrum, takže se to zase nepěkně vyrovnalo. Co mi ale stabilně kazí jakýkoli zážitek, to je postava Teda. Myslím, že na něj chytám alergii. / Poučení: Pij Fridex, nezamrzneš.

Amy Schumer je fajn komička, film Trainwreck (2015) mě bavil, a tak jsem si myslel, že u mě zaboduje i její další snímek. No, slušně jsem si naběhl. U mnohých komedií mi jednoduchý scénář nevadí, pokud ho tvůrci vyváží dostatečnou porcí kvalitního humoru, jenže tahle záležitost pro mě byla na pohled i na poslech příliš slabá, a tomu, co tady vydávali za humor, jsem se tedy příliš nesmál. A to je podle mého názoru u komedií zásadní problém. Nebýt Barb a zkušeného průvodce džunglí, byl bych asi naštvaný. Tyto dvě okrajové postavy pro mě zařídily za celou dobu jediné zapamatovatelné momenty, které bych mohl nazvat zábavnými, a tak je ta pěticípá celá jejich. / Poučení: Nikdy nenaštvi Barb.

Závěrečný díl trilogie popisující život, dobrodružství a sexuální výkonnost poručíka Franka Drebina se mi sice nejevil jako nejlepší z celé trojice, ale to, co jsem viděl, pořád s přehledem stačilo na silné čtyřhvězdí. I v tomto případě mě několikrát napadlo, že už jsou některé humory za zenitem a vyznívají poněkud trapně, ale naprostá většina jich na mě stále s přehledem fungovala. Od tohoto druhu komedií / parodií jsem opravdu nikdy nečekal ten pravý, hodnotný (ne-li přímo umělecký) zážitek a tvůrci si naštěstí na nic takového ani nehráli, takže jsem i potřetí dostal přesně to, co jsem očekával. Nenáročnou, a přesto zábavnou záležitost, u níž se ode mě očekává jen to, že se hodím do pohody a budu se bavit, což se projeví přetrvávajícím přiblblým úsměvem. A tady můžu hrdě ohlásit, že jsem svou část do puntíku splnil, čímž je vlastně jasné, že mají splněno i tvůrci, a tak nastala oboustranná spokojenost. / "Franku, proč nechceš dítě?" "Copak jsem nechtěl adoptovat tu osmnáctiletou Korejku?" / Poučení: Partnerský život není bez překážek. Zavděčit se svému protějšku, může být někdy poměrně těžké.

A už přišel návrat do standardní beznaděje. Kromě celkem vtipných odkazů na zombie filmy (a to jsou proti mě nemrtví ještě hbiťouši), jsem si ve třetí epizodě mnoho humorných momentů neužil. Dějovou linii dua Marshall / Daphne považuji za naprosto zbytečnou (kvóty?) a Tedův výraz tragického romantika ve mně probouzí touhu ubližovat. Všechno definitivně pohřbil proslov malého monstra. / Poučení: Zombíci se drží pravidla: "Spěchej pomalu", a často se jim to vyplácí.

Tento díl na mě zapůsobil téměř identicky jako jeho předchůdce. Ani ve druhé epizodě deváté sezóny mi tvůrci nepřipravili požadovanou dávku humoru, zato začali hrát na vážnou strunu, aniž bych chápal, co je k tomu vedlo. Vždyť to přece měl být sitcom, ne? Já si tedy pamatuju, že to tak na začátku opravdu bylo. Teď se mi ale zdá, že se do romantické roviny stále více tlačí drama. / Poučení: Každému by se někdy hodil vlastní Linus.