Recenze (1 534)
8 MM (1999)
Andrew Kevin Walker musí být zajímavý magor. Rád bych si s ním popovídal, určitě bychom si rozuměli. :-) Napoprvé, kdy jsem byl naprosto znechucen a v šoku, jasné kilo. Na druhý pokus už je to slabší. Závěr není tak šokující jako v Se7en, ale to ho nesnižuje zas tak nízko - oproti Sedmičce. Jeden z nejlepších a nejúchylnějších thrillerů 90. let, a ty jsou vlastně jen 2: Seven a právě 8MM.
Bezstarostná jízda (1969)
Otec všech road movie. Kultovní záležitost.
Pošťák vždy zvoní dvakrát (1981)
Docela jsem se divil, že tu lehkou pornoscénu o dobrovolném znásilnění nevystřihli.
Batman (1989)
Nato že Tim Burton nesnáší komiksy, se mu podařil vynikající kousek. Vytvořil jednu z nejzdařilejších komiksových adaptací. Bohužel dneska už film působí dost vyčpělým dojmem a vedle Nolanova Dark Knight vypadá jako pohádka pro děti.
Večernice (1996)
Koukám do programu a říkám si: Super, pokračování Ceny za něžnost a s Nicholsonem. Ale velký hovno, tedy ten film stojí akorát za to. A Jack? Sotva 5 min v závěru. To mi fakt nestačí.
Lepší už to nebude (1997)
Takovýhle romantický komedie by se měly točit. A ne hovadiny s krávou Julií Roberts a jejím trademarkovým úsměvem. Nebýt Jacka Nicholsona, stálo by to samozřejmě za hovno.
Přátelé (1994) (seriál)
Nejlepší sitcom všech dob. Otřepaná fráze, ale je to tak. Nenechám si ujít žádný díl - to by byl hřích. Stále si udržuje vysokou úroveň, na to že už je to 8. sezóna, klobouk dolů. Nejlepší jsou samozřejmě první 4 řady. A v posledních letech hostování hvězd stříbrného plátna - např.: Bruce Willis a nedávno Brad Pitt - ten byl dokonalej.
Beverly Hills 90210 (1990) (seriál)
Teď běží na Primě a já na to zírám spíš s úsměvem na rtech. "Co se stalo Brandone?" - "Rozvázala se mi tkanička, Steve." - "Chceš si o tom promluvit?" Typická stupidní hláška, z který vycházej všechny směšný dialogy. Ale nechci to tak úplně setřít, protože je to pořád sranda a nenervuje to - teda až na věčnou pannu Donnu v podání silikonové Tori Spelling. Nejnormálněji se chovající postavou je tady jen Dylan v podání Luka Perryho, a proto jsem mu vždycky nejvíc fandil.
Velmi nebezpečné známosti (1999)
Můj vůbec nejoblíbenější teenagerovský film. Rafinovaně a kultivovaně amorální romance působí jako paralela dnešního světa puberťáků - snobů. Ale skutečnost je asi jiná. K tomu sice trochu vypočítavý, ale kompaktní soundtrack - jeden z mých miláčků. To nejlepší z něho tvoří Placebo (Every you and every me), Skunk Anansie (Secretly), Blur, R.E.M. a vůbec nejlepší skladba na albu: Bitter sweet symphony od již The Verve - v čele s Richardem Ashcroftem.
Prci, prci, prcičky 2 (2001)
Milý pokračování. Sice jde už jen o pánskou jízdu, ale pořád jde o skvělou letní zábavu. Hlavně Stifler dostal víc prostoru, ale to nejlepší předvede až ve trojce.