Recenze (894)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/836/164836066_4691fa.jpg)
Chlast (2020)
Shakespeare se pletl, je něco úžasného v státě dánském. Platí to o Mikkelsenovi, film samotný místo země Vikingů odkazuje na největšího Čecha a chlast samotný, protože prvek očekávání je zákonitě střídán prvkem zklamání.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/067/67685_2db7e6.jpg)
Libanon (2009)
Jakmile čtyřem v tanku chybí Šarik, jde zákonitě vše do slunečnic.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/128/160128070_e3a5c1.jpg)
Klub vyvolených (2002)
Před tabulí bude vždy džungle, i kdyby se stokrát tvářila jako francouzská zahrada. A jak je známo, džungloví predátoři nemění své skvrny, jakkoli jim jejich úsilí přináší jen slabou a neduživou kořist místo ušlechtilého dvanácteráka Klinea. Snad i platí, že charakter člověka je jeho osudem. Bezcharakterní člověk vlastní osud nemá, jen jeho stín dopadá na osudy těch druhých.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/599/158599633_a54f54.jpg)
Čest a sláva (1968)
"Jste ovce a svět patří řezníkům!" Soukromá hodina filosofie, v níž se korálky cynismu, pragmatismu a zpozdilých ideálů spojí ve šperk drsné a neopracované, ale nevídané krásy. I s korunovačním klenotem po dvě desetiletí v trezoru je zřejmé, že český herecký trůn náleží R. Hrušínskému jednou a provždy.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/421/162421759_154c00.jpg)
Doznání (1970)
Psovi psí smrt. A podvraťákovi doživotí... Příběh soudruha, kterého požvýkal a vyplivl jeho vlastní Moloch, aby mohl pokračovat v jeho dalším uctívání, tentokrát z bezpečné vzdálenosti, kupodivu neztratil na působivosti ani po půl století od vzniku a třicet let poté, co čas železnou oponou trhnul, stejně jako se náboženství sice vytratilo z komunistické ideologie, ale v její každodenní realitě v podobě kréda, veřejného vyznávání hříchů a flagelanství vystrkovalo hlavu zas a znovu. A inkvizice nelenila. Co udrželo víru Londona a jemu podobných? Upřímnost? Hloupost? Neschopnost uznat chybu? Nevím. Někdo bude přísahat na světlo na konci tunelu, i kdyby na cestě k němu byly vytrhané veškeré pražce...
Srdce temnoty (2013) (divadelní záznam)
Šílenství, v kterém není metoda.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/842/159842977_6c6d86.jpg)
Agatha Christie's Poirot - Zlo pod sluncem (2001) (epizoda)
Pokud bychom srovnávali H. Poirota s jeho bájným jmenovcem, byl by tento případ ekvivalentem čištění Augiášových chlévů. Žel Diovi ani čerstvý mořský příliv nevymyl ze všech spár hnůj vynucovaného humoru a Peter Ustinov tentokrát vítězí ve své verzi nejen ve váhové kategorii. Málokteré klišé mi tak naleptává žaludeční sliznici jako když po vyřešení zapeklité situace stojí hrdinové v hloučku a sborem se hihňají nějaké kravině. Výkonnost šedých buněk pak poněkud zpochybňuje fakt, že si u takové scény pokaždé vzpomenu na tezi doktora Vlacha o hysterickém smíchu...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/456/164456351_1a2c88.jpg)
Kopfplatzen (2019)
Max Riemelt podává svého pedofila natolik přesvědčivě, že až obsluze v knajpě sdělí, že tentokrát se spokojí s jedním prckem, může nastat problém. Bohužel příběh neuhne z předem vyjetých kolejí až do tristní konečné stanice a scény s vlkem svou do hlavy mlátící průhlednou metaforičností způsobí divákovi objevení vlka na úplně jiném místě, než je měsíčním svitem zalitá paseka...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/026/164026119_7a4558.png)
Pod vodou (2020)
Nevesely truchlivy jsou ty vodní kraje. Taky bych byla, točit se o mně tohle.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/842/159842983_b2f016.jpg)
Agatha Christie's Poirot - Rodinné sídlo (2006) (epizoda)
Jak už tomu tak bývá, tragédie nenastává v okamžiku úmrtí v rodině, ale čtením závěti. Šedé buňky mohou v poklidu spát, postačí dostatečně vyvinutý čich. V rutinní pohřební hostinu podává jediný zákusek jen začínající Fassy, který tu hraje černou ovci famílie, což se pozná podle toho, že zívá v divadle a kouří cigáro ve špičce.