Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (666)

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Opravdu povedený film. Můj druhý nejoblíbenější díl z celé série. Po prvním dílu samozřejmě. Dvojka také nebyla špatná. Trojka se čtyřkou se mi ale už tolik nelíbily. Trojka byla moc zamotaná, i když nejvíce souvisela s dvojkou a to jak postavami, tak příběhem. Pětka ovšem opravdu mile překvapila, ale já to tak trochu čekal. Scénář povedený, jako vždy lehce zamotaný, ale když se soustředíte, tak je to v pořádku. Kamera, střih, zvuk, kostýmy, masky a vizuální efekty jako vždy nádherné. Hudba už sice nebyla od Hanse, ale jeho motivy tam byly tak i tak, takže hudba byla excelentní a skvěle doplněná originálními motivy Geoffa Zanelliho. Johnny Depp jako vždy božský. Javier Brdem zase nej. záporák:-). On kladnou postavu nezahraje tak dobře jako zápornou, což je pravda. Geoffrey Rush jako Barbossa zase skvělý. Ostatní herci také dobří. Bloom a Knightleyová tam teď byli teda navíc, ale dobře. Nejlepší scéna je podle mě s přepadením banky. Scéna finální je zbytečně moc citová, ale jakmile se Johnny objevil na Černé perle už to zase jelo ve starých dobrých kolejích. Škoda, že Barbossa zemřel. U mě krásné čtyři hvězdičky.

plakát

Muž, který dopadl Eichmanna (1996) (TV film) 

Velice solidní historický film. Škoda jen, že to nebylo natočeno do celovečerního filmu. Robert Duvall se na roli Adolfa Eichmanna skvěle hodil a zahrál ho skvěle. Mosad je podle mě opravdu jedna z nejlepších tajných služeb v historii. Dobrý scénář i kamera. Ostatní herci také nebyli nijak špatní. Velmi rozmanitá hudba dodala filmu pěknou atmosféru. Kostýmy, masky i výprava pěkné. Nejlepší scéna je podle mě jak čekají na Eichmanna a on zrovna v ten den nepřijede autobusem a jeden z agentů řekne, "Asi mu to ujelo." Hlášky nebyly špatné a často pobavily a film se přitom neodtáhl od původního záměru. U mě za pěkné čtyři hvězdičky.

plakát

Putování tučňáků: Volání oceánu (2017) 

Oceňuji snahu zachytit velmi zajímavý život tučňáků. Film byl pro mě, ale nudný. Nudil jsem se od poloviny první hodiny filmu. Film není naučný typ, ale spíše nám chtěl autor ukázat jak těžký život tučňáci vedou, i když se nám to třeba nezdá. Musím pochválit velmi pěknou hudbu. Film, ale u mě selhal na jedné věci. Podle mě většina obrazu byla udělána vizuálně. Já se tedy nedivím, ale podle mě byli všichni ti tučňáci vizuální. Ale nemůžu říkat něco na sto procent, když se toho jen domnívám. Komentář četl Tomáš Hanák, který je velmi zkušený dabér a moderátor dokumentárních filmů, ale nicméně mi pro tento film nesedl. Líbil by se mi tam víc Pavel Rímský. U mě za tři pěkné hvězdičky.

plakát

Klient (2016) 

Výborný thriller. Klient Asghara Farhadiho byl prvním filmem íránské kinematografie, který jsem viděl a hned napoprvé jsem měl tu možnost vychutnat si ho v celé své kráse v kině na velkém plátně, kam Klient, přestože se jedná prakticky o komorní snímek, rozhodně patří. Farhadiho film se dá jen velmi těžce zařadit do určité žánrové skupiny. Na jednu stranu jeho děj, pomalé tempo, postavy (manželský herecký pár) a komorní stylizace zasazená do prostředí Teheránu, by mohli otevřít cestu označení jako "sociální drama." Farhadi však pracuje s mnohem vrstevnatější a podstatně rafinovanější zápletkou, přičemž na půdě prakticky jednoho bytu jedné manželské dvojice staví vedle sebe psychologický film (manželská krize), detektivku i mrazivý thriller. S proměnlivou atmosférou zachází režisér skvěle, stejně jako při vedení herců - Shahab Hosseini a Taraneh Alidoosti jsou výteční. Přesto, že se jedná o smyšlený příběh, Klient si zakládá na určité pravdivosti světa, ve kterém se odehrává, a do něhož nechává diváka velmi dobře nahlédnout. Myslím, že označení jako "film ze života" je poměrně trefné. I to může být důvodem toho, proč si Americká filmová akademie tento film vybrala jako vítěze Oscara v kategorie nejlepší zahraniční film. Klient je totiž filmem hovořícím ryze univerzálním jazykem a přesto neodvratně spojeným se zemí svého původu. Navíc v sobě schovává i otázky vztahové (celý příběh je v podstatě výpovědí o náhle narušeném vztahu dvou lidí, kteří se milují). Film, který má co říct, dokáže poutavě vyprávět a ještě mít prostor pro strhující okamžiky, si Oscara zaslouží. O Íránskou kinematografii se určitě budu v budoucnu více zajímat, a co se týče přímo Asghara Farhadiho, musím se někdy podívat i na jeho Rozchod Nadera a Simin. Jeden Oscar za nejlepší zahraniční film.

plakát

Zahradnictví: Rodinný přítel (2017) 

Zahradnictví: Rodinný přítel je pro mě skvělý film s poutavým příběhem a skvělými hereckými výkony. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský udělali moc dobře, že se rozhodli natočit tuto trilogii. Co nám chtěli autoři sdělit je jasné. Chtěli nám ukázat co Pelíškům předcházelo. Chtěli nám ukázat smysl v lásku a věrnost samotnou. Myslím, že se jim to podařilo skvěle:-). Opravdu jsem díky nízkému hodnocení zde na ČSFD čekal slabotu, ale vidím, že jsem se mýlil. A jak. Perfektní herecké výkony. Můj neoblíbený Ondřej Sokol se zde do role Jiřího opravdu překonal a ponořil se do ní. Aňa Geislerová jako Vilma byla výborná, ale typově bych tu roli dal spíše podobnější Kláře Melíškové. Ale zase by to pak ztratilo jakési kouzlo. Myslím, že kdyby pan Kodet viděl jako Jindřicha Martina Fingera asi by se obracel v hrobě, ale musím říct, že i ten byl vynikající. Dámy Melíšková, Míčová, Krobotová byli též skvělé. Nejlepší herecký výkon, ale jednoznačně předvedla Sabina Remundová jako sestra Mařčí. Té bych dal českého lva za ženský vedlejší výkon. Skvělá kamera. Nádherné záběry. Velice pěkná a působivá hudba Petra Ostrouchova a skvělé kostýmy, masky a scénografie. Je vidět, že Viktor Tauš do filmu investoval opravdu hodně. Nejlepší scény jsou podle mě během Vánoc a pohřební hostina. Celý pád filmu se změní jakmile se Jindřich vrátí. Jedna věc se mi přece jen trochu nelíbila a to špatné citové vykreslení některých postav. Třeba právě Vilma. Ale myslím, že v příštích dvou dílech to bude lepší. Moc se těším na Dezertéra i Nápadníka. U mě hezké čtyři hvězdičky. Myslím, že má film šanci na českých lvech.

plakát

Tmavomodrý svět (2001) 

Tmavomodrý svět není válečným filmem v pravém slova smyslu. Víc než akční podívanou je především láskyplnou poctou našim letcům v Anglii a neskonale nádherným vyprávěním o přátelství a lásce uprostřed druhé světové války. Zdeněk Svěrák je geniální, byť tentokrát může být z výsledného scénáře cítit trocha nejistoty, jež u jeho "běžné" tvorby obvykle nepociťujeme. S náročnou látkou se však popral skvěle! Ondřej Vetchý a Kryštof Hádek v hlavních rolích tvoří jádro celého příběhu, do nějž později vstoupí ještě Tara Fitzgerald a patřičně jej otočí naruby. V romantické lince vyprávění začíná skřípat, ale jakmile hrdinové opět nasednou do spitfireů a vzlétnou znovu k nebeským oblakům, pohybuje se Tmavomodrý svět na světové filmařské úrovni (+ excelentní kamera Vladimíra Smutného, střih Aloise Fišárka a výborná hudba Ondřeje Soukupa). 70%. Čtyři české lvy za nejlepší střih, kameru, hudbu a režii.

plakát

Velký útěk (1963) 

Jeden z nejlepších útěků historie (raději mám snad jen Motýlka a "Shawshank"). John Sturges využívá obdobný styl jako ve svých Sedmi statečných. I zde má mimořádně silné herecké obsazení, tentokrát v čele s neohroženým Stevem McQueenem. James Garner, Charles Bronson, Richard Attenborough, Donald Pleasence, James Donald, Gordon Jackson a vynikající James Coburn, ti všichni ve Velkém útěku excelují. Výtečná kamera a nádherná hudba mistra Elmera Bernsteina. Nechybí ani skvělý humor a stejně jako v Sedmi statečných ani emočně silný závěr. Sturges si vybral náročné téma, ale popasoval se s ním možná lépe než čekal. Prostě legendární válečné drama, plné naděje na útěk a svobodu. McQueen na motorce a Coburn v kavárně jsou pro mě symboly Velkého útěku. U mě to nejlepší hodnocení.

plakát

Obecná škola (1991) 

"Skupina A... k zemi!" Vrchol vypravěčské bravury Svěráka staršího a filmařského umu Jana Svěráka a kameramana F. A. Brabce. Je to poetické, něžné, vtipné a osobně bych Oscara raději udělil Obecné škole nežli slavnějšímu Koljovi (leč není o mnoho slabší). Igor Hnízdo byl Třískovou životní rolí. V Obecné škole je vše, co na tradici české kinematografie miluji. A vždycky si ji znovu rád pustím.

plakát

Řidič slečny Daisy (1989) 

Naprosto úchvatný film. Skvělý scénář, výborní herci, krásná hudba. Je to film o životě a o vskutku poutavém přátelství mezi dvěma stárnoucími lidmi. Morgan Freeman si lepší start své hvězdné kariéry nemohl přát a za mě měl Oscara brát už za tenhle film. Jeho Hoke Colburn, věčný optimista s úsměvem na tváři a nadhledem pro každou situaci, je jedním z mých nejoblíbenějších hrdinů. Jessica Tandy na druhé straně představuje ráznou slečnu Daisy, zprvu zatrpklou starou dámu s vytříbeným vkusem i ostrým slovníkem, která se ovšem s příchodem svého nového řidiče postupně proměňuje v sympatickou společnici. S Freemanem tvoří jedinečnou dvojku a jejich vzájemné "pošťuchování" je vděčným pepřem celého příběhu. Podstatou je jejich společný výkon, tudíž nelze říct, zda je lepší on či ona. Jako celek je Řidič slečny Daisy spíše malý, komorní snímek. O to větší radost mám pokaždé, když na něj náhodou narazím v televizi a musím ho zkrátka vždycky dokoukat až do konce. Na rozdíl od jiných filmů se nesnaží ohánět rasovou tematikou ani přílišnou korektností. Jednoduše vypráví (navíc s humorem) svůj příběh a funguje to! Všechno pak spojuje skutečně nádherná hudba Hanse Zimmera (jeden z jeho prvních filmů). Je tu plno památných scén (učení abecedy, přejezd z Georgie do Alabamy), ale finální scéna je tak neskonale milým a dojemným zakončením letitého přátelství mezi Freemanem a Tandyovou, že mě s každým dalším zhlédnutím dostává víc a víc. U mě to nejlepší hodnocení. Čtyři Oscary za nejlepší masky (báječná proměna herců), adaptovaný scénář, hlavní herečku a film. Ještě jednou to zopakuji: Moc hezký film, který si vždycky rád pustím.

plakát

48 hodin v Paříži (1988) 

Temný krimi thriller z pera tvůrců Čínské čtvrti. Mé vůbec první setkání s Romanem Polanskim a také můj první film Harrisona Forda mimo sérii s Indiana Jonesem. Ford je skvělý, Emmanuelle Seigner nebezpečně svůdná, zápletka mrazivá, atmosféra dostatečně pochmurná, hudba Ennia Morriconeho jako vždy fantastická. Kdo říká, že jde o průměrný thriller, mýlí se. 48 hodin v Paříži je dle mě klasika žánru. Polanského režie je excelentní! A tanec Walkera (Ford) s Michelle (Seigner)... to už je pro mě jen závěrečné stvrzení toho, abych dal Frantic plný počet. Chytrý, osobitý, geniální film.