Cinematrix

Jsem vděčný Netflixu, že točí takovéto filmy. Bál jsem se, že Charlize Theron zde bude mít jen druhořadou roli a v titulcích je jen na upoutání pozornosti, jak se tomu poslední dobou v nízkorozpočtových filmech se slavnými jmény děje.Tu potřebuje na složenku uhrančivý Nicolas Cage, tu stále neporazitelný Steven Seagal, zmačkaný Van Damme, filozofující Stallone či sarkastický děda Willis atd... Nebylo tomu tak. Film měl celkem dobrou kameru, dostatečně fundované dialogy i spád na to, aby to diváka, který si chce odpočinout u akčního fantasy, zbytečně nezatěžovalo a opravdu mu to ten odpočinek dopřálo. Navíc se mi tam ke konci párkrát chtělo i uronit slzu, což bych u tohohle typu filmu nečekal. Ale jak říkám, jsem vděčný Netflixu a hrozně mu fandim. A pokud se to někomu nelíbilo, rozhodně mu nebránim v tom, aby si založil spořicí účet, dodělal si FAMU, pokud ho nemá, a pak se předvedl a já mu budu hrozně fandit.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z mála amerických filmů, kde v dialozích nezazní slovo hovno, může to někomu připadat jazykově chudší. Taky tam neni žádná akce a ani jednou jsem se nezasmál. Takže na tohle všechno si dejte pozor! A když už si na to ten pozor dáte, uvidíte moc hezký a dojemý film.

Na objektivní komentář Avengers: Endgame je potřeba se alespoň trochu pohybovat ve vodách Marvelu. Někdo tu píše, že se to snaží být za každou cenu zábavné, což je pravda jen z poloviny, protože humor tu samozřejmě byl, ale samotný film měl téměř tři hodiny, a to nelze bez úhony ustát bez špetky toho humoru, který o to víc evokuje dramatické části. Co se týče samotné akce, bylo jí o něco méně, než v Infinity war, ale to bylo jedině dobře, protože nakonec bychom se dostali do takového stádia, že se bude na plátně každej s každym řezat helma nehelma a nemusíme chodit do kina, nýbrž spíš k psychiatrovi, kterej bude řešit naše trauma z války, která se nazývá kino. Už takhle mi stačí, že jsem zralej na léčení z pár zfilmovanejch rodinejch dramat od Viewegha, kde mi naopak humor dost chyběl.

Tak s timhle filmem se tvůrci vůbec nesrali. Žádné seznamování s rodinou, žádný pád letada, nikdo nám necpe vzdělání hlavního hrdiny, aby si divák řekl, že je to inženýr, takže bude mít nějaké zvláštní schopnosti, jako třeba vypočítat mez pevnosti na střih uprostřed závějí atd... Celé je to o tom, že blíže neidentifikovatelný hrdina za sebou táhne na saních polomrtvou asiatku, protože kdyby to neudělal, pronásledovalo by ho jeho vlastní svědomí. Ono to nemá ani konec, ale kdo by o něj stál, když to nemá ani začátek. Je to všechno o průběhu, který mne několikrát dohnal k slzám. A to nejsem plačtivej typ.

Nabízí se srovnání s filmem John Wick, ale Mads Mikkelsen nám dopřává o 100% víc vousů, o 75% víc brutality, o 50% víc humoru, ale abych jen nevychvaloval, Keanu má zase víc o jedno oko. V celkovém srovnání u mne Polar vede o prsa, protože příběh si scénárista vyloženě vycucal z prstu.

Vigo Mortensen v zapraném spartakiádním nátělníku, z kterého mu lezou špeky do všech světových stran by rozhodně nemohl být předlohou pro sochu discobola, ale o to víc byl v tomto filmu sošnou předlohou Ameriky, která je plná předsudků a falešné nadřazenosti a vy mu budete fandit, protože naprosto skvěle hraje to, že si na nic nehraje. Toho černocha, co hrál na klavír jsem vůbec neznal, protože na ten klavír hrál tak rychle, že jsem si z toho nezapamatoval jediný akord a jediný, co jsem si z toho zapamatoval, bylo to, že byl černej a namyšlenější, než většina bílejch a pak se hrozně divil, že mu všichni chtěj dát přes držku. Naštěstí mu na jeho cestě za slávou kryl záda zapranej Vigo a ten černoch za to na oplátku ochutnal kuřecí křidýlka z KFC, do čehož se mu zprvu vůbec nechtělo a byla to od něj samozřejmě obrovská oběť. Konec byl sice trošku černobílej, ale od filmu o přátelství rychlého černocha a pomalého bělocha bych ani jiný neočekával, takže 100% spokojenost.

Podle zdejších komentářů jsem čekal nedotknutelné, ale ve výsledku jsem dostal něco úplně jiného. Když jsem byl v kině na Nedotknutelných, utkvěla mi v hlavě spousta kvalitního humoru, který odlehčuje lidské neštěstí a uspokojený kvalitním filmem jsem si pak zašel na pivo, jak je mým dobrým zvykem. Po shlédnutí "Spolu to dáme" jsem si žádné pivo nedal, ale pouze jsem vrátil prázdné láhve a popřemýšlel o tom, že bych si možná místo chlastu mohl konečně doděla vysokou školu a trošku víc volat mámě...

Úchvatná prostoduchost v řemeslně perfektním audiovizuálnim hávu.

Ethan Hawke nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, ale v Maudie nějakým zázrakem vyskočil ze škatulky svých několika prkenných úsměvů a zdatně sekundoval skolióze s krátkou nohou v podobě Sally Hawkins. Očekával jsem spíše pomalé tempo, ale film měl kupodiu velice svižný děj a několik hodně silných momentů, podbarvených decentní, nevtíravou hudbou. Zkrátka taková pohádka pro dospělé, kdy si starý, nerudný mládenec najme extrémně hnusnou uklízečku, za kterou nakonec uklízí sám, protože v ní objeví skrytou krásu a spoustu dalších hodnot a moje přítelkyně u toho na konci bulí. K romantickým filmům si většinou dávám pivo, abych je přežil, i u tohohle jsem si pivo dal, ale poprvé se mi stalo, že mi zteplalo, protože jsem na to fakt zíral s otevřenou pusou. Moc hezký film.

Podobně, jako Matthew McConaughey, se i Vince Vaughn poslední dobou zdařile vymaňuje z rolí laciných komiků, což je dobře, protože na to má, což bylo vidět už v Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny. Můj oblíbený uživatel Verbal sice napsal, že se to místy vleče jako kemr po skle, ale podle mne ten kemr stékal hodně rychle. Ono záleží na tom, jakou má ten kemr váhu a tenhle byl hodně těžkej. Don Johnson zde ztvárnil naprosto přesvědčivě ředitele věznice, který není klasickým béčkovým záporákem, ale přesně tím drsným zmrdem, kterého si ti ještě větší zmrdi zasloužej, takže ho chápete. Vince Vaughn sice takovým zmrdem zpočátku nebyl, ale kdo to má zjišťovat? Holt, když se kácí les, tak lítaj třísky. Za mě jednoznačně 5 hvězd!