Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marigold
    ***

    Černej anděl v buržoazním sídle. V Americe africké chůvy učí děti měšťánků emocionální úplnosti, v Británii jemenský šejk káže deprimovaným hrdinům o smyslu života a ve Francii senegalský čahoun vrací kvadruplegickému milionáři chuť do všeho tím, že selanku pracháčů mění na soft verzi pařížského předměstí (přitom se ale samozřejmě sám asimiluje krásou "vysokého umění"). Jestli tohle není midcultový tyglík se všemi ingrediencemi, jsem já beznohý satyr. S oběma zmíněnými filmy pojí Nedotknutelné to, že jsou od pasu dolů mrtví (včetně srdce a koulí), ale přeci jen jim to dost dobře pálí na to, aby se jich člověk nemohl urážlivě dotýkat. Je to veselé, výhřevné, někdy dokonce lehce za hranou politické korektnosti, ale je to, jako by řekl gruzínský knírač, nekonfliktní a obalené v hedvábí. Francouzi tyhle multi-kulti okrasy dělat umějí, a mocně aplaudované dílo dvojice režisérů má tu krásnou vlastnost, že aspoň nepodsouvá žádné kliškovité stereotypy sociální a politické (přinejmenším filantropický pracháč nezachraňuje socku z ghetta), byť té podlézavosti prostřednímu vkusu je tam na můj vkus moc - nakonec je to tak vlastně něco mezi pohádkou a komedií. Vysoké hodnocení na rozdíl od tupoučkého hovínka jménem Černobílý svět chápu... ale na mě prostě podobné emocionální kalkulačky nefungují. P.S. Komisař Cluzet je skvělý...(28.5.2012)

  • Tosim
    ****

    Uhlazená směs všech známých klišé, která se líbí většině a o které příliš nepřemýšlíte při sledování, po skončení snímku se vám tento ovšem velice rychle vykouří z hlavy. Jak se snažím nové tendence na CSFD alespoň respektovat, tak vysoké umístění v žebříčku nejlepších fimů je dost mimózní i na mě. 70%.(4.6.2015)

  • Amarcord_1
    ***

    60% - Příjemný a laskavý film s výbornými hereckými výkony. Ale... Kolik jsem ale už takových filmů viděl? Tenhle navíc přichází s minimem nápadů, které by z něj učinily něco víc, než jen mix dobře fungujících klišé z filmů jako Řidič slečny Daisy, Bucket List, Řek Zorba a vůbec všech filmů o dobrých lidech z nižších vrstev, které těm bohatším přiblíží život a postaví je "nohama na zem". K tomu se mi nelíbila hudba, střih a celková narativní stavba, kde není jediná dějová linie vedlejších postav logicky uchopitelná. Sympatická recyklace emotivních dojáků minulosti s trochou dobrého ofensivního humoru a mezi řádky matně čitelného poselství o legalizaci trávy ;o) Zdejší vysoké hodnocení nemohu podpořit.(30.5.2013)

  • Rob Roy
    ****

    Francouzská senzace roku 2011, která v návštěvnosti převálcovala všechny hollywoodské blockbustery posledních let (včetně Avatara). Přesný casting - hlavně Omar Sy je neodolatelná trefa do černého a to doslova :) - archetypální vděčná premisa, svižné tempo a humor bez servítek, všechno na svém místě a dobře dávkované, navíc okořeněné několika světoznámými songy. Jako velké plus beru vyhnutí se nánosu patosu v závěru(21.2.2012)

  • Sarkastic
    ****

    Při sledování filmu jsem si mnohokrát vzpomněl na podobný snímek Uvnitř tančím. Zvláštní však je, že zatímco u britského filmu se podstatně víc tlačilo na pilu a obvinění z citového vydírání mohlo být nasnadě, přesvědčil mě asi víc než jeho francouzský následovník. Asi proto, že Intouchables pracoval víc s humorem a celkově byl takový víc bezstarostnější, pohodovější a...méně úderný. Ve výsledku si možná najde i více fanoušků, ale jeho aroma ve mně nezůstane tak dlouho jako u výše zmiňovaného anglického produktu a nejspíš na něj i časem zapomenu. Tímto srovnávacím úvodem však nechci říct, že by Nedotknutelní byli nějak slabším filmem, to určitě ne. Je to po všech stránkách kvalitní dílo. Příběh není vůbec hloupý, v tech. kategoriích nenajdete slabšího místa (ach, ta hudba!), dýchá na vás příjemná a hřejivá atmosféra, funguje zde humor, ale snímek jasně stojí na úvodní dvojici, jejichž společná chemie (přestože tenhle aspekt zohledňuju spíše u milostných párů) funguje velmi dobře, a tak nějak přirozeně. Jako hlavní nedostatek filmu však vidím jeho celkovou nereálnost. Přestože se tvůrci dušují, že se inspirovali skutečným příběhem, nevěřím jim to. Při sledování filmu mi to ani moc nevadilo, ale v závěrečném hodnocení na to přece jenom přihlédnu. Nebudu sice zbytečně pálit tak ostrými náboji jako třeba Tetsuo a jeho sociální utopie, přesto 1* dolů půjde, nic ve zlém.(30.5.2012)

  • - Ve filmu jezdí ve skutečnosti dva vozy Maserati Quattroporte. Prvním je nejnovější model Quattroporte GTS S se 441 koni po faceliftu, druhým pak model Quattroporte před faceliftem se 400 koní, používaný pouze pro honičky. Nejpatrnějšími rozdíly jsou odlišná koncová světla, zkosené svislé pruhy u novějšího modelu a jiné koncovky výfuku, které má nový model dva větší a oválné, zatímco starší čtyři kulaté. (eGy)

  • - Keď sú Philippe (François Cluzet) a Driss (Omar Sy) nad ránom v reštaurácii, požiada Philippe o pohár vody, pretože je smädný. Počas toho, ako mu Driss dáva napiť, môžeme na stole zbadať jeden prázdny pohár, pri ktorom sa v nasledujúcom zábere objaví ďalší, tentokrát plný pohár, no ten následne zmizne. (Johnny.ARN)

  • - Inspirací pro film byla autobiografie, která byla sepsána na základě osudu někdejšího obchodníka se šampaňským Philippa Pozzo di Borgo. V roce 1993 si při paraglidingu poranil páteř, díky čemuž mu ochrnuly horní i dolní končetiny. V roce 1996 mu na rakovinu zemřela manželka. O schopnostech jeho 21letého pečovatele Selloua, krátce před přijetím propuštěného z vězení, pochybovali mnozí, ale právě on pomohl Philippu z depresí. Na společné cestě v Maroku dokonce oba našli své budoucí manželky, založili rodiny a zůstali přáteli. Jedinou nepravdou oproti reálným postavám je, že skutečný pečovatel Phillipa nebyl černoch. (Sufferer)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace