Foltest

Nikdo je velmi povedeným akčním snímkem, jehož hlavní osa pro mě nespočívala ani tak v ději, jako spíš v cestě protagonisty za konečným sebevykoupením. Mužská krize středního věku je téma hodné zpracování. Bojová scéna v autobuse je svou syrovostí takřka legendární. Zároveň musím pochválit vynikající soundtrack, který snímku dodává to pravé grády. Několikrát jsem se i zasmál; tenhle trochu drsný, černý humor mám rád. V závěrečných protagonistových promluvách lze navíc najít i jistý morální přesah, což je super. Kratší stopáž je tak akorát a film obsahuje vše podstatné. Nikdo je tak definitivně snímek, jenž stojí za zhlédnutí.

John Wick 2 kráčí v úspěšných šlépějích 1. dílu. To, co dělal dobře originál, napodobuje i sequel velice úspěšně. Divák tak opět dostává přímočarou, v jádru prostou, avšak nadmíru fungující akci, která nabízí perfektně vystylizované bojové sekvence a zároveň smysl dávající příběh, v němž je emocí tak akorát, a v němž John Wick stále zůstal tím neskutečně "hustým" tvrďákem se svým nablýskaným bourákem, kterým by každý chlap chtěl být. Stopáž ubíhá rychle a než se nadějete, film je u konce; ještě že je těch dílů k nasycení dostatek. John Wick je jednoduše obdivuhodný charakter a tento sequel je definitivně snímkem, jenž stojí za zhlédnutí.

John Wick je svým pojetím až retro přímočarý film, což je ale přesně to, co dnešním kinematografii chybí. Poměrně krátká stopáž je pro odvyprávění příběhu přesně tak akorát a ten si udržuje koherenci. Obecně v přímém minimalismu tkví pro mě hlavní síla snímku; postav, akce, emocí, dialogů, v Johnu Wickovi je toho všeho prostě přesně tak akorát. Akce je samozřejmě skvělá a moc se mi líbila také dostatečně vysvětlená motivace protagonisty pro jeho odysseu; bez ní by to nefungovalo. John Wick je obecně sám o sobě skvělý charakter, jenž nikdy nemluví přespříliš a který by rozhodně mohl být pro každého vzorem; pravý chlap. John Wick je rozhodně snímek, který stojí za zhlédnutí.

Povídka o policajtovi je velmi dobrý kriminální thriller klasického střihu; dnes už se takových moc netočí. Právě to asi na filmu i nejvíc kvituji, tu přímočarost a vlastně jednoduchost děje, nikdo moc nepřehrává, všichni mají studené, chladné pohledy a dlouze, tvrdě se po sobě dívají. Závěr v hostinci je pak skutečně velmi dobře natočen, kdy napětí se dá takřka krájet. Film se prostě takřka pefektně drží svého žánru, neodchyluje se a podává tak divákovi ucelený, koherentní zážitek. Zvlášť bych chtěl také vypíchnout alespoň pro mě mimořádně přitažlivou atmosféru Franice konce 40. let, která už je dnes bohužel nenávratně pryč; o to více je dobré si ji v takovýchto klasických snímcích připomínat. Stopáž je tak akorát; pravé umění je dokázat sdělit myšlenku filmem, který nemá rozsah přestřelený, což Povídka o policajtovi splňuje skvěle. Povídka o policajtovi je proto pro mě rozhodně mimořádné drsňácké kriminální drama, které stojí za zhlédnutí.

Na sever Severozápadní linkou je snímkem, který mě bohužel příliš nezaujal. O hvězdu navíc jsem dal především díky jeho stáří, protože uznávám, že za 60 let se kinematografické prostředky i divácké chutě prostě proměnit musejí; přesto ale znám i filmy, které za tak dlouhou dobu nezestárly; o tomto to bohužel neplatí. Pochválit snad musím jen plynulý děj, který poměrně dává smysl a drží si koherenci, což je nutno ocenit vždy. Jinak ale spousta dialogů se dnes jeví až tak divadelní, že to prostě nepůsobí dobře. Stejně tak někdy chování postav působí až neskutečně naivně a hloupoučce a snímku by slušela trochu temnější nota, čímž ale opět navazuji na dnešní trendy, které by asi nebylo od filmů z 50. let spravedlivé žádat. Ve spoustě pasáží mě proto snímek jednoduše nebavil a ani se mi nepodařilo na žádné z postav najít toho moc inspirativního, co by mě s ní třeba aspoň trochu sblížilo. Na sever Severozápadní linkou tak podle mě patří k filmům, které si lze s klidným svědomím nechat ujít.

Babylon je naprosto neskutečný, nepopsatelný film. Chazelle dlouhou stopáž plně ospravedlňuje sletem až éterických, precizně postavených monstrscén, které navíc gradují famózní hudbou, kterou považuji za obrovský klad celého snímku. Děj zaměřující se na 3 protagonisty klape přesně tak, jak má. Závěrečné pasáže vyhasínajího hvězdného herce v podání Brada Pitta mě skutečně dojaly, což se mi příliš často nestává. Stejně tak velmi dobře funguje i linka ambiciózního mexického producenta, který se jakožto muž skutečně pro všechno dere nahoru po hollywoodském žebříku; jeho romance se ztrápenou herečkou dává smysl, je uvěřitelná a její konec opět diváka citelně zasahuje. Vyzdvihnout musím i celé pojetí dějového oblouku o přechodu z němého na hraný film, které baví a zároveň poučuje, což je vždy dobrá kombinace. Závěrečné titulky společně s pulzováním soundtracku a mnoha vynikajícími, až hloubavými dialogy v průběhu celého snímku ve mně zanechaly skutečně mnoho myšlenek, a Babylon tak rozhodně hodnotím jako takřka perfektní film, který stojí za zhlédnutí.

Traffic - Nadvláda gangů je vynikající filmový počin, který diváka zcela pohltí. 3 dějové linie netrhají pozornost a naopak fungují velmi dobře. Rád bych vypíchl i dobrou stylizaci žlutého Mexika a modrého Washingtonu. Snímek předává velmi silné poučení, co se týče drog. To je především zdůrazněno v příběhu drogově závislé dcery; ten se mi asi nakonec líbil i nejvíce. Manželka drogového bosse zase hezky ukazuje jak snadno se změní spořádaný občan v zločince. Obecně je to definitivně snímek k zamyšlení, který na mě mocně zapůsobil. Na závěr bych chtěl vypíchnout velmi dobrou scénu, kdy se předávkuje kamarád dcery vládního zmocněnce a najednou se ukáže pokrytectví všech těch hippiesáckých řečí, které znudění snobi vedli. Vždyť jeho otec je přeci na Barbadosu; tady umřít nemůže. Traffic - Nadvláda gangů je rozhodně film, který doporučuji ke zhlédnutí.

Blade Runner 2049 dělá čest svému předchůdci. Je to vynikající, atmosférický, neo-noirový snímek, který diváka pohltí a i přes svou rozmáchlou stopáž až do konce nepustí. Kyberpunk je vyobrazen skvěle; tíživá vize technokratické společnosti je všeobjímající. Snímku navíc nechybí po vzoru 1. dílu detektivní pátrání, které hrdinu zavede do všech koutů jeho světa. Velmi se mi líbila perfektně cynická antagonistka, asistentka korporátníka, jejíž postava byla velmi dobře napsána. Obecně film dává mnoho důvodů k zamyšlení, ať už se jedná o vztah technologií a intimity nebo obecně otázka replikantů lidštějších než lidé, které se věnoval už 1. díl. Závěr samotný je pak dechberoucí. Kyberpunkové postavy jsou skvěle vyvedeny ad absurdum a diváka skutečně baví poznávat blade runnerovu společnost. Snímek tak rozhodně doporučuji.

Na Duchovi se mi nejvíce líbily komediální momenty, které vznikaly při interakcích mezi Carlem a kartářkou. Snímek však funguje také dobře jako romantika, přestože některé pasáže na mě byly až příliš zdouhavé. Spokojený jsem také s vydařeným zpracováním konceptu nebe a pekla, což může sloužit jako inspirace i v běžném životě. Kriminální stránka snímku byla slabší, antagonistu šlo snadno odhadnout již při jeho 1. vystoupení na scéně. Pro mě si tak Duch zaslouží 3 hvězdy především pro svou komediální stránku a dobře zpracované ústřední téma, a tedy stojí za zhlédnutí.

1. série fungovala jako velmi zajímavě pojatá kriminálka, které by ale slušelo se trochu více držet svého žánru. Případy v ní obsažené byly zajímavé, vždy se ale značně lišilo tematické projevení jednotlivých dílů, což mi v tomto konkrétním případě nesedělo. Nejsem si úplně jsitý, jestli se divák stylu nepřejí; ještěže má sezóna jen 3 díly. MYslím, že i 2. série si šanci zaslouží.