Joe321

Lepší dialogy a jejich přednes než v Zeffirelliho verzi s Gibsonem, ale vůbec mi nesedí doba zasazení a čtyři hodiny v shakespearovském jazyku je hodně vyčerpávající dávka. Myslím, že kdyby se Branagh nerozhodl pro nejdelší verzi, byl by tohle jeho nejlepší Shakespear. Ale to zase může být tím, že Hamleta mám s Learem z toho co znám nejraději. Scény s mrtvým otcem jsou výborné. -"Remorseless, treacherous, lecherous, kindless villain! O, vengeance!"

Nejlepší satira, kterou jsem viděl za hodně dlouhou dobu. Až se člověk zamyslí, jestli to opravdu takhle nechodí. Ta představa, že všechna rozhodnutí dělají jen malí lidé za těmi velkými je až příliš reálná. Smál jsem se moc a moc hlavně díky Malcolmovi, ale i dalším dialogů. -"Twelve thousand troops. But that's not enough. That's the amount that are going to die. And at the end of a war you need some soldiers left, really, or else it looks like you've lost."

Lepší než The Fantastic Planet. Na takto rozmanitý svět člověk potřebuje hodně fantaskní představivost a Laloux jí má. Škoda, že jí nevyužil víckrát. Velmi mi připomíná různé světy vytvořené scifi spisovateli staré školy s takovou tou promyšleností do detailu (předlohu jsem na druhou stranu nečetl, takže netuším kolik si toho Laloux dotvořil sám).

Slušná zapadlá věc, která vyniká hlavně pomalým odkrýváním příběhu a celým jeho pozadí. Nápad tedy dobrý. Ani výprava nestojí za starou belu. Koenig a Campbell nenucení. Vidím v tom třeba dobrou příležitost na remake. -"Hey, we don't take no shit from a machine!"

Dalši relax s Chasem.

Skupina tkalců po staletí hledá pod lupou chyby tkalcovského stroje v plátně, převádí je do binárního kódu, ze kterého jim dalším převodem vyjde jméno náhodného člověka na odstřelení. Vskutku céčková záležitost. Kulky létají obloukem, to se dá zkousnout. Gil Grissom by se hodně navztekal. Skákání přes mosty, střílení z auta vzhůru nohama, i ta Lada ve 150 km/h, to se všechno dá. Ve sprintu přeskočit sto metrů mezi budovama, to se už nedá zkousnout. Vylézt z Pendolina po pádu do propasti, to se nedá. Jedna kulka obletí přesný kruh a zabije já nevim... osm lidí, to se taky nedá. Prostě to vypadá trapně (pokud to nedělá Chuck Norris nebo před patnácti lety Steven Seagal). Na druhou stranu je to moc pěkně technicky odpracované a McAvoy je sympaťák.

Naprosto geniální počin. -"Ask not what your rest home can do for you. Ask what you can do for your rest home." Hláškující stroj, mistr Campbell, jako Elvis společně s černým Kennedym v zápase na život a smrt proti duše vysávající mumii. Hlavně díky předešlému obsahu se mi do toho hrozně dlouho nechtělo, ale vylezla z toho nadmíru zajímavá věc s výtečnou hudbou (!) a vůbec celkově velmi stylizující sranda od začátku do konce a to i se slušně zapracovaným vážným prvkem. Bruce zvládá Elvise parádně, baby. -"There had been two presidential elections since I had a boner like that one."

Zhruba po deseti či více letech jsem teď koukal znova. Pamatoval jsem si akorát tu scénu s gumou, jak se mu utrhne stromek pod rukama. Překvapivě se mi to opět líbilo. Hrozně pohodová atmosféra s hudebníma hitovkama a ne až tak za vlasy přitaženým humorem ve stylu Chevy Chase. -"Taste death, live life."

Epická záležitost.

Purefoy, muž s ksichtem Hughe Jackmana a hlasem Gerarda Butlera, sedí dobře. První polovina je povedená, druhá už jen ničím zajímavé béčko. Každopádně vítám jakékoliv aspoň lehce nadprůměrné fantasy, proto slabé čtyři. Kvalitu to podle mě přesně sdílí s Daybreakers.