Ramanam

Parádní úlet a šílenost! Jedna bláznivá scéna střídá druhou, a to za účasti předních indických hereckých hvězd. Po této stránce jsem si to vskutku moc užil. Je tu však řada podmínek, které je nutno splnit, aby se stejný prožitek dostavil i u vás. Musíte mít rádi indický způsob praštěného humoru, nesmíte nic z viděného brát vážně a moc nad tím přemýšlet. Je to komedie, a tak ji musíte i brát. Jednoduše si sednout, nefilozofovat a vše si řádně a náležitě užít. Na odreagování od problémů života a zlepšení nálady ideální a plně funkční, navíc s mnohými narážkami na jiné indické filmy. Což je velmi častý jev, a o to vtipnější, žel jen pro ty, kteří mají již něco nasledováno. Měl jsem však pocit, že právě díky množství vtipných zápletek se trochu zapomnělo na propracovanější a „věrohodnější“ děj, který na mě takto působil odbytým a poslepovaným dojmem. Vzhledem k žánrovému zařazení snímku jsem samozřejmě ani neočekával nějaké drama a přílišnou hloubku, ale musím přiznat, že právě díky absenci něčeho navíc se hodnocení celku nemohlo ubírat o něco výše. Hudebně dobrý průměr. V nejvýraznější písni se nám představí S. Sinha, klasicky parádní a roztančený zážitek. V tomto případě nedávám tři hvězdy (silné) za nudný průměr, ba naopak za nenáročnou, ale potěšující komedii, která funguje, avšak nepřekračuje své vystavěné mantinely. Škoda, ale svůj účel splnila - pobavila.

Takhle by to vážně nešlo! Dle vcelku dobrého hodnocení a ohlasů jsem se těšil na řádnou jízdu. Netušil jsem však, že se poslední hodina stane nefalšovaným utrpením. Přitom začátek nebyl vůbec špatný. Skvělý padouch jako ze starých bondovek a připomínající též záporáka z Mr. India. Píseň střídala píseň a zvláště ta, v niž je popisována situace a poměry v Indii, byla neuvěřitelně upřímná a sociálně kritická. Většinou se setkávám s tím, že je vše v Indii krásné a super, takže jsem byl příjemně šokován. Jako celek byla první část zajímavá, nevšední a prostě jiná, než na co jsem zvyklý, což je jenom dobře. Pasáž s tím „nejslabší, máte padáka!“ a kostřičkami pobavila. Musím říci, že bylo velmi dobře našlápnuto. Když poté přišla studená sprcha a nějaký brutální výbuch v hlavách tvůrců. Totálně ujeté, jakoby z té nejbrakovější knihovny, splácané dětskou lopatičkou na pískovišti bořící hranice soudnosti. Byla nám bez uzardění předložena zkáza a zoufalství jako regulérní děj. S.R.K. jako „hasič“, „parašutista“ a zachránce celé Indie..., tak to na mě bylo už moc. Asi jsem se měl bavit, inu pravý opak. Hudebně jiné, než jsem čekal a bez vyložených hitů, avšak zajímavé sdělením. Když filmu konečně! odzvonilo, tak jsem byl totálně otrávený a znechucený. Na indické filmy mám zcela jiné měřítko hodnocení, protože si v nich vždy najdu něco, co mi nedokáže nabídnout žádná jiná světová kinematografie. Proto až na vyjimky nedávám méně než jsou dvě hvězdy a přesně takové hodnocení přiděluji nyní. Kdyby tuto šílenost natočili západním způsobem v USA byl bych nemilosrdný. První třetina za čtyři hvězdy, druhá za tři a poslední jasný odpad!.

Govinda jako muž pocházející z rodiny stižené tragickými událostmi, po nichž je zavlečen intrikami svých blízkých do boje o život svůj i své vyvolené a očištění jejího jména. Byla totiž díky lsti donucena se přiznat k zabití jeho bratra. Situace není rozhodně jednoduchá a policie je milencům již v patách, zatímco praví viníci posedlí penězi jeho rodiny a neštítící se ničeho se ze „stínu“ beze strachu baví, jak jim jejich zosnované plány vycházejí. Odhalit pravdu nebude vůbec jednoduché. Podaří se hlavnímu hrdinovi dosáhnout spravedlnosti dříve, než bude pozdě?..... Vcelku průměrný film v jehož první třetině se rozvíjí nevýrazná komediálně-romantická linka seznámení ústřední dvojice, která byla lehce otravná. Stále mi není Govinda v těchto polohách po chuti. Přijde mi jako lehce buranský vesnický tatík, nikoliv jako romantický hrdina. Dále se předešlý mdlý děj utne a začíná drama, no až takové ne. Na samém konci najdeme i očekávanou akční pasáž. Jak se vše zvážní, tak i Govinda přestává být otravný, což se mi opravdu ulevilo, a vše bylo mnohem lepší. Příběh nedostatky nešetřil a ani závratnými hereckými výkony. Tvůrci si klasicky s ničím příliš hlavu nelámali. Já osobně jsem vůči tomuto již docela imunní, takže je beru na milost. M. Koirala se mi líbila ze všech nejvíce, ale její postava nebyla příliš barvitá a rozvinutá. J. Lever herecky zcela klasický, stejně jako jeho výstupy. Někdy je pro mě vtipný, ale spíše je ho vždy až moc a vítězí trapnost. Místo odlehčení to výsledku ubírá. Inu, každý se smějeme něčemu jinému. Hudební stránka lehce nadprůměrná s několika zajímavými písněmi. S. Dutt a S.R.K. se ve snímku opravdu jen mihnou v závěru, ale nic převratného nečekejte. Řeknou pár slov a mizí v dáli. Nemohu říci, že jsem se i přes těch pár podivností nudil, i když začátek byl všelijaký. Kde nic nenadchne, a ani nepotěší, je místo pro průměrné tři hvězdy. Určené hlavně fanouškům indických filmů let devadesátých.

Vskutku nádherný film! Už dlouho jsem neviděl tak skvěle natočený neobyčejně „obyčejný“ vnitřně silný příběh, na kterém bylo jasně ukázáno, že byl dělán od srdce. Většina nadějných snímků na svém začátku „vystřílí“ svůj tvůrčí střelný prach, a pak již žijí jen ze své podstaty, či jim dech dojde nadobro. V tomto případě se to nejsilnější a nejlepší nachází v druhé části, kde vše dokonale graduje. První je rovněž parádní, ale co přišlo poté, mě totálně semlelo, že jsem seděl jako přikovaný a hltal každou vteřinu. Postavy skvostně napsané i zahrané. Herecké výkony neměly chyb. Výborná podkresová hudba přicházela přesně v ty správné chvíle a dodávala již tak nabité emoční sféře vyšší rozměr. Díky všem nadstandardním věcem, které se zde sešly v nevídané kvalitě a množství, se tento skoro tříhodinový film bez hluchých míst stal jednou velkou oslavou skutečného lidství, lásky a přátelství. Písně samotné nebyly tolik výrazné, ale zapadly do příběhu výtečně a splnily přesně to co měly. Od začátku jsem měl připravené čtyři hvězdy a myslel jsem, že mě již nic nepřekvapí. Poté jsem přemýšlel jestli přeci jen nedám o hvězdu vyšší hodnocení a k závěru už nebylo nutno nad ničím přemýšlet. Pět hvězd jako malovaných. Snímek je moderní a velmi současný, což mi ne vždy vyhovuje. Zde nebylo pro obavy místo a hlásím nalezení pokladu, který si i při své délce nejen udržel svoji kvalitu, ale ještě ji stupňoval. Čekal jsem, že to bude dobré, ale rozhodně jsem nečekal, že až tolik. Velká spokojenost!

Dobře obsazená komedie s akčními prvky, potýkající se s nevyrovnaností a dávkováním svého humoru. Nápad se mi líbil a celý nosný příběh rovněž (i když bez těch odboček se tam ve skutečnosti vlastně nic moc neděje), ale problémy a trápení přicházely v momentech, kdy se humor stával již značně vyčpělým, opakujícím se a až hloupoučkým, což předchozí naopak výborné vtípky shodilo. Celek byl tak nezvratně roztříštěn. Po dobrém vtipu přišel špatný, a tak stále dokola. Například jsem se moc zasmál, když Abhishek hrál „slaďouška“ (vžít do těchto rolí mu jde vskutku výtečně) a ukazoval, jak umí tančit. Naopak to neustálé prohazování „matek“ a „bratrů“ počalo již značně otravovat, stejně tak i neustálé osvětlování nových lží, do kterých se skupina okolo hlavního hrdiny stále hlouběji zamotávala. Co bylo vtipné jednou, být už podesáté nemusí. Sám bych mnohé nápady rád viděl rozvinutější a jiné zase úplně vynechané. Po herecké stránce nemám nikomu co vytknout. A. Bachchan a A. Devgan jsou esa z oboru a ostatní je příjemně doplňovali. Jen P. Desai se mi zdála být trochu bez výrazu. Hudebně příjemné, a to i svým zpracováním. V úvodní písni se navíc představí i herecká legenda a otec Abhisheka v jedné osobě - Amitabh Bachchan. Pro dobré znalce angličtiny je připraveno velké množství slovních hříček. Celou dobu mezi sebou sváděly souboj o nadvádu čtyři a tři hvězdy dle právě viděného. Nakonec se však pomyslná ručička přeci jen přiklonila na tři silné hvězdy. Nehnat se do krajností by dozajista přineslo lepší výsledek.

Uff, tak to mi dalo pěkně zabrat. Kareena Kapoor v roli herečky, které nevycházelo totálně nic. Ani v její kariéře a ani v jejím soukromém životě. Nutno poznamenat, že si za většinu mohla sama svým chováním a nedostatečným využíváním mozkové kapacity. Ono sledovat dvě a půl hodiny zoufalou a nervově nevyrovnanou postavu, která stále jen brečí, pije a je zhroucená, není úplně to pravé ořechové. Jako sonda do filmařského a hereckého světa to na první pohled vypadalo dozajista zajímavě, ovšem ve výsledném vedení příběhu (dostatečně nepropracovaný, který nudil) a uchopení postav (převládaly nevýrazné a nesympatické, bohužel včetně hlavní hrdinky) se to sladit nepovedlo. S takovým materiálem se nedá vystavět nic zářného, zajímavého, natož nezapomenutelného. Tak jsem snímek jen sledoval, s nikým se neztotožnil, nikomu nefandil... Pouze ta stará herečka zastupující rozum, zkušenosti, poctivost a pokoru, jasně vyčnívala nade všemi. Hudebně rovněž příliš neoslovující. Vzhledem k obsazení jsem měl očekávní rozhodně větší, takže zklamání muselo nutně přijít. I závěr sám mohl být silnější. Měl jsem i v hlavě dva scénáře připravené, ovšem zvolená výsledná tečka ani nepřekvapila, natož aby nadchla. Opět škoda a nevyužitá šance na lepší dojem a přidání emočního rozměru. Jasné a citelně protrpěné tři hvězdy. Zaobíral jsem se i s myšlenkou na pouhé dvě, ale herecky nebylo co vytknout. Jinak žádná sláva.

Pro starší filmy mám slabost kvůli atmosféře té doby, hercům a písním. Je ale zcela logické, že vše, co se tenkráte natočilo není ověnčeno gloriolou vyjimečnosti. A to je přesně případ tohoto pohodového, leč zcela průměrného snímku. Obsazení nemělo chybu a já si tak mohl vychutnat o dvacet let mladšího A. Devgana, S. A. Khana a M. Koiralu, zcela poprávu patřící do hvězdného nebe indické herecké školy. Problém sám spočíval v příběhu, jenž byl podivně poslepován a kupředu se posouval jen za pomoci dosti podivných zvratů. Tvůrci si nedělali hlavu s logikou a vše si pěkně ohnuli a přizpůsobili k obrazu svému a někde před nás novou scénu, či informaci hodili prostě jen tak a poraďte si s tím, jak je vám libo. Ale budiž, nic tak hrozného to nebylo, ale i já, jakožto na tomto poli nenáročný divák, jsem se začal ošívat. Ono všeho moc škodí. Rovněž i těch zázračných útěků bylo až příliš. Akční scény jsou takové, jaké jsou a vůbec je neřeším. Kdo podobné srovnává s tím na co je zvyklý třeba z USA, tak srovnává úplně jiný svět a možnosti. Hudebně klasicky devadesátkově příjemné pohlazení. Sice hitovka hitovku nestřídala, ale s celkem a klasickým vizuálním provedením jsem určitě spokojený. Jen škoda té zápletky a mnohdy hluchého děje, jinak bych hodnotil lépe, ale takto musím po právu přidělit pouhé tři hvězdy. Potencinál přítomen, leč neproměněn.

Stará dobrá klasika, na kterou jsem se moc těšil a nejsem rozhodně zklamán. Musím však uznat, že děj byl místy až zbytečně rozvleklý a nevýrazný. Nenudil jsem se, ale přece jen to mohlo mít určitě lepší a nápaditější spád vzhledem k zajímavé akčně-romantické náplni. Prostředí bývalé portugalské kolonie Goa a křesťanského vlivu působilo velmi osvěžujícím dojmem a celý příběh tím rozhodně obohacovalo. Motorkářskou módu mám v oblibě, takže i po této stránce jsem si přišel na své. SRK to náramně seklo, role pro něj jak dělaná. Jeho postava mě však přiliš neuchvátila a měl jsem k ní celkový odstup. Říkám si však, jaká je škoda, že se v současné době vydal trochu jiným směrem, neb mi tato jeho herecká stránka moc chybí. A. R. B. jako vždy překrásná, ale musím dodat, že to „hraní“ na „tvrďačku“ se k ní vůbec nehodí, naopak na poli čisté romantiky je excelentní. Ch. Singh mě příliš nenadchl, nemůžu za to, ale jeho výkon byl fádní, což není nic proti ničemu, ale... Kdyby měl tutu roli někdo výraznější a charizmatičtější, asi bych se vůbec nezlobil. Hudba rozhodně nezklamala. Nadprůměr se střídal s průměrem, ale je zde přítomen jeden klenot s názvem Hum To Dil Se Haare, který jasně převyšuje svoji kvalitou vše ostatní. Znám ho již řadu let a těšil jsem se, až ho uvidím v kontextu. Samotný závěr je na jednu stranu až k neuvěření, ale na druhou jsem musel ocenit vnitřní sílu hlavního hrdiny pro čin, který rozhodně potřeboval hodně odvahy, sebezapření ega a touhy po spravedlnosti. Ve skutečném světě..., no nevím, ale jinak až (nad)lidské a překračující obyčejné chápání většiny, což příběhu přidalo velké plus. I přes své menší a větší mušky jsem dostal solidní film ze staré školy, kterou tolik miluji, takže není co řešit a nad čím dumat. Čtyři hvězdy potvrzeny s dovětkem, že se stačí jen bavit a užít si to. Kdo stále hledá důvody, proč na něco nadávat, tak ani nemůže mít šťastný, spokojený a veselý život.

Příběh o tom, jak i jedna nevyřčená věta může ohrozit šťastný život. Byl jednou jeden muž (Uday Chopra) a jedna žena (Tulip Joshi), které pojilo pouto věrného přátelství již od útlého dětství. Poté je na čas osud rozdělil. Když mladík zjistil, že se jeho životní přítelkyně hodlá vdát za lékaře z Ameriky (Jimmy Sheirgill), tak si konečně přizná za přispění své spolubydlící a kamarádky (Bipasha Basu), že dívku vlastně celý život miluje. Rozhodne se svatby zúčastnit, ale nikoliv jen jako pasivní host, ale jako někdo, kdo se bude snažit svatbu překazit. Začíná tak boj mezi zamilovanými soky o srdce jedné ženy, ke které oba vzplanuli láskou..... Další zástupce z tvorby tradičního Bollywoodu a všeho, co k němu neodmyslitelně patří. Nádherná podívaná! Navíc vše stojí na hercích, kteří se neřadí mezi naprostou špičku indického filmového nebe. Uday Chopra patří mezi mé velké oblíbence pro své osobité charisma a získal si mě na plné čáře již v legendární sérii Dhoom a v úchvatném filmu Mohabbatein. Bohužel již nehraje a nic nenasvědčuje tomu, že by se vrátil, tak mi nezbývá nic jiného než vzpomínat. Jeho herečtí kolegové se mi rovněž líbili a vytvořili spolu dohromady moc příjemný filmový zážitek. Na co musím hlavně upozornit je hudba. Naprosto excelentní! Co píseň, to chytlavá hitovka. V takové míře a kvalitě, kterou disponuje jen opravdu hrstka snímků. Nádherně vyvážené s výtečným provedením. Všechna čest a smekám! Můžeme sice vést debaty na téma živelnosti příběhu, akčnějšího spádu a o nějaké nečekané bombě, která šokuje, ale není někdy ta přímočarost a pohoda lepší, než šílené zvraty a tlačení na pilu? Takovéto příběhy prostě zbožňuji a v indickém hávu vše prosté získává unikátní punc a třpytivou korunu. Ale pouze pro vyvolené, kteří to dokáží opravdu pochopit a procítit. Mušky samozřejmě přiznávám, ale to nic nemění na mém pětibodovém ohodnocení. Mé osobní díky patří Andree 1717 za titulky, ale hlavně za její nelehký boj a tvrdou práci při překládání indických filmů, které nejsou v našich končinách (zatím) příliš v diváckém zájmu. O to více má její práce (a lidí podobného smýšlení) cenu, jakožto tahounů naší malé komunity. Za což vám všem patří mé velké DÍKY!!!

Jedna klasika z nejklasičtějších. Devadesátá léta a Bollywood. Co více říci? Lidem, kteří se o indickou kinematografii zajímají už nemusíte říkat vůbec nic, oni prostě vědí. Zde jsem opravdu doma a každý takový film je pro mě až svátost. Aamir Khan a Karisma Kapoor opět nezklamali a sledovat jejich výkony je prostě pastva pro oči. Příběh sám až tak růžový není. V první části se předhání indické srandičky s romantickým namlouváním ústředního páru o svoji dominantní úlohu v příběhu. Navíc nejsme ochuzeni ani o řádnou indickou rvačku. V druhé části jde už více o drama a intriky, ve kterých hraje prim rozdílnost již manželského páru ve společenském postavení a prchlivost hlavního hrdiny. Oba se sice milují, ale okolí jim klidný spánek rozhodně dopřát nechce, takže budou muset o své štěstí zabojovat. Hudba výborná a opět obsahuje dnes již legendární skladby. Tenkráte byli opravdu výborní skladatelé a zpěváci. Neříkám, že tomu tak dnes již není, ale v těch starších skladbách cítím vnitřní sílu, přirozenost a poctivost. Nemohu si pomoci, ale to již v součastnosti není tak často. Nyní v nich cítím více západních vlivů, umělosti a tím pádem jasné vytrácení vlastní identity. Jen můj názor, který si snad mohu dovolit. Co se týče hodnocení, tak jsem byl velmi dlouho na vážkách. Po zvážení všech faktů jsem musel ubrat na výsledné silné čtyři hvězdy. Příběh sám se mi až tolik pod kůži nedostal. Chybělo mi tam něco, co by mě odrovnalo a též jsem postrádal onu tajemnou vnitřní hnací sílu, jenž by prostupovala a prosvětlovala postavy i příběh samotný. Chování hlavního hrdiny v druhé části na tom mělo dozajista lví podíl. Jinak bezesporu moc příjemný filmový zážitek a necelé tři hodiny utekly vskutku jako voda.