Lukys

Znáte ten pocit, když řeknete vtip a nikdo se nesměje? No, tenhle špatný vtip trvá hodinu a půl.

Andy možná není žádný mistr filmař s ikonickým stylem vyprávění, ale jeho dobře napsané postavy a několik hodně silných momentů dokazují, že se na parametry snímku jedná o nadmíru slušný debut.

Nezastavující akční jízda jak z 90-tek. Sázka na akci tu vychází na jedničku s hvězdičkou, protože ta je tu, jak se říká, opravdu top. Ať už mluvíme o dynamické syrové bitce jeden na jednoho nebo tempo zvyšující honičce či pompézním a hlavně gradujícím finále. To vše navíc dovádí k dokonalosti pro někoho nenápadný, leč nepřehlédnutelný detail - realističnost. Díky té vypadá vše naprosto uvěřitelně, což pomáhá také hezkému vizuálu. A právě díky tomu všemu je nová cruiseovka téměř dokonalým filmem. Ovšem ne výjimečným. Na to až moc jako celek působí příliš chladně, než aby dokázal z diváka vyždímat silnější emoci, než napětí. Některé scény si přímo říkají o to, být dojemné až smutné, ale to zkrátka není hlavní prioritou filmu. Ale komu to vadí, když za pár minut Cruise nasedne do vrtulníku, že jo?

Naprosto generický, rutinní a hlavně nadbytečný pokus o návrat největšího lovce vesmíru, po kterém ho pěknou řádku let zase na velkém plátně neuvidíme. Řeknu vám proč. Black se tu snaží napodobit stylovost prvního filmu, což mu ani trochu nevychází, díky neustálému tlačení na pilu a neprofesionálnímu přístupu, jak k režírování, tak k samotné látce. Nebudu se tu zbytečně vypisovat o všech průměrnostech jako - nezajímavá parta hlavních postav, nepřehledná akce, zběsilý až neprofesionální střih, televizní vizuál, rutinně napsané dialogy, snaha vytvořit novou ikonickou hlášku každou další minutu nebo dokonce odkazování na perfektní jedničku, což jenom kazí dojem. To co tento kus dělá podprůměrným je práce se samotným predátorem a jak zachází s jeho odkazem a jaký po sobě zanechává. Rozvíjení mytologie je tu totálně mimo mísu, a třešničku na dortu tomu přidala poslední minutovka, po které jsem si před odchodem z kina dovolil lehké odplivnutí před velkým plátnem. A stálo to za to.

Mladý mistr filmař se vydal do hvězdných výšin, ovšem jestli se toto přirovnání týká místních kvalit, tím si stále nejsem jist. Audiovizuálně se jedná o nadprůměrný výsledek, který je nápaditý v ruční kameře a hlavně v Hurwitzově přenádherné hudbě s další ikonickou znělkou, se kterou se v průběhu filmu pracuje. Ovšem při sledování jsem se nedokázal zbavit pocitu, že se jeden z nejnadanějších tvůrců dneška drží zbytečně zpátky a nevytváří natolik výjimečné dílo, jako doposud. Příběh tu balancuje mezi dvěma hlavními linkami, které obě jedou pouze na půl plynu. Proto tu také dostatečně nefungují emoce ani návaznost s postavami, kvůli čemuž nakonec trpí gradující finále. Závěrem prohlašuji, že se sice jedná o mnohem rozporuplnější zážitek, než v jaký jsem doufal, ovšem i tak se jednou rád přesvědčím o opaku.

Spielberg překonal má očekávání i svojí přítomnou tvorbu, která mi začala naznačovat, že už začíná pomalu stárnout. Ale ne! On na to pořád má. Není to tak velká pecka, jakou by si to určitě zasloužilo být, ale co mi dokáže vykouzlit na tváři široký úsměv, pro to mám slabost. Spielbergovi se tu daří nastínit hravou a příjemnou atmosféru, která začne do filmu ihned perfetkně sedět a zároveň se dost blíží i té v knize. To samé se dá říct o postavách. Zvlášť u nich mě bavil i vztah mezi hlavními hrdiny a musím zmínit i hlavního záporáka, který by sice mohl být více charismatičtější, ale chápete jeho záměr, dostane dostatek prostoru, je skvěle zahraný a dokonce se ke konci dočká dost nečekaného kratičkého momentu, který mě emocionálně zasáhl jak zpracováním, tak i díky hudbě. A i pro tu se tu najde pár skvělých momentů, ať už se jedná o orchestr Alana Silvestra nebo vypalovačku z 80-tek, která vás donutí tančit a naladí vás na tu správnou notu. Z hlediska vyprávění se jedná o nadprůměrný výkon jak z hlediska filmování, kdy příběh nedrhne, baví absolutně každá scéna a daří se držet nastavené tempo až do konce, tak inspirace knihou, kdy se povedlo se ctí zadaptovat skoro až nezadaptovatelný román. Je vidět, že by se hodila nějaká ta hodinka navíc a že tak příběh púsobí trochu z rychlíku, ale je vidět, že do toho Spielberg znovu dal srdíčko, což jsem u The Post nějak nezaznamenal. Děkuju.

Řemeslně i herecky na amatérský snímek zvládnuté, leč uvnitř jednoduché až banální. Kdybych byl člověk se zlomeným srdcem a miskou čokoládové zmrzliny, litující se v posteli, bylo by to povzbuzující, ale takhle vážně ne.

Pomalý start střídající vypjaté finále. Co fungovalo minule, zabírá i tentokrát. Bezcitná surovost, autentičnost, syrovost, hutná akce, to vše zabírá na jedničku. Jediné co filmu podráží nohy je hůře uchopený košatější příběh, kterému schází ucelená semknutější zápletka, což minule nahrávalo i větší atmosféře. Ovšem to bez větších ztrát vynahrazuje dějová linka Benicia Del Tora, který je tu naprosto boží a jeho osud nabere nečekaný spád. Zkrátka a jasně....vydržte tu půl hodinku a už to bude jenom lepší.

Yeaaah, back to the 70s! Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít u nových Star Wars kdy pocit, že koukám na něco ze staré dobré trilogie. Ale povedlo se. Je tu zábavná nabitá zápletka, spousta sympatických a silných postav po charakterové stránce, mezi kterými probíhají chytlavé dialogy, správně ulítlý a hravý soundtrack, oldschoolová atmosféra, pestré lokace, nějaké ty praktické efekty ala ručně vyrobené a hrané loutky a dokonce i ten Han Solo je kluk šikovná, jak před kamerou, tak za kamerou. K dokonalosti sice stále kus chybí, ale jsem přesvědčen, že Disney už lepší Star Wars nikdy nenatočí.

Hezký prostředníček generickému Marvelu. Odvážný kus světové kinematografie, který posouvá hranice vizuálu zase okus dál a prokazuje komiksům velkou úctu, kdy z jejich stránek vytváří umělecká díla. Všechno ostatní dělá snímek ve všech směrech dobře, ať už to jsou skvěle a s citem napsané postavy nebo chytlavá zápletka. Komiksárna všech komiksáren.