Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (544)

plakát

Adele - recitál 2015 (2015) (koncert) 

Přestože preferuji malinko jinou hudbu, písně Adele si ujít nenechám. Fascinuje mne její projev, to, že většina písní je autorských i charakteristická barva jejího hlasu. Uvedený recitál je mix hudebních čísel, zajímavých rozhovorů s Grahamem Nortonem i některých předtočených záběrů (klip s dvojnicemi je zajímavý a to posledni "selfie" je také povedené). U Adele kromě nezpochybnitelných hudebních i autorských úspěchů mne nejvíce fascinuje to, že zůstává stále sama sebou a působí neuvěřitelně skromně a pokorně, což na výsluní této branže nebývá až tak obvyklé. Mateřství jí také určitě více než prospělo, takže rovněž věřím, že jí to všechno do budoucnosti vydrží, a že nás ještě v budoucnosti mnohokrát překvapí, i když si laťku nasadila neuvěřitelně vysoko.

plakát

Admirál (2015) 

Skvělý životopisný film o legendárním holandském admirálovi de Ruyterovi. Přiznám se, že jsem předtím o něm ani neslyšel, přece jenom holandská a nizozemská historie nebyla mým koníčkem a ve škole se pokud vím neučila, tak maximálně Komenský a Naarden, což zrovna holandská historie moc není. Nejsem ani velkým příznivcem historických bitev ve filmu a přesto mne tenhle film hodně moc zaujal. Admirál de Ruyter byl geniální stratég, člověk věrný pravdě a svým ideálům, skvělý i když zaneprázdněný otec rodiny. I vzhledem k nepříliš vysokému rozpočtu filmu, jsou námořní scény zfilmovány vynikajícím způsobem, nezapomíná se ani na jejich historické pozadí a strategie a samozřejmě i všemožné politické pletichy i "vytváření" davových psychóz (hned se mi při sledování vybavil i film "Kladivo na čarodějnice". Frank Lammers je ve své roli naprosto přesvědčivý, hudba přesně zdůrazňuje všechny podstatné události a divák se ani na chvíli nenudí. I když jsem těch nizozemských filmů až tolik neviděl, můžu čestně prohlásit, že tohle je nejlepší z nich :-)

plakát

...a jitra jsou zde tichá (2015) 

Docela povedený moderní remake původního (výborného) filmu režiséra Rostockého. Výborná kamera (s modernějšími technologiemi vynikne krása přírody i hlavních hrdinek :-) , zajímavá hudba a skvělý příběh podle skutečné události , ALE při srovnání s originálem (jak se velice často stává) bohužel prohrává dost silně na body. Příběh je poměrně přesně "okopírován", ale zajímavé je, že představitelky (moderních) hrdinek si už teď skoro nepamatuji, představitelky z originálu (především Irinu Ševčuk, Olgu Ostroumovou, ale i další tehdy neherečky přesně typově vybrané) mám i po letech stále před očima a nejenom z nostalgie, před pár lety jsem si originál "oprášil". Rostockého povedený nápad, že reálné scény budou černobílé (a speciálně u těch bojových scén jim to "slušelo" více), zatímco retrospektivy a závěrečný epilog budou v kontrastu barevné, což celkové vyznění originálu (podle mého laického názoru) ještě umocnilo. Každopádně na originál se určitě rád znovu podívám, u kopie (i když relativně povedené) si zdaleka nejsem jistý ...

plakát

...a jitra jsou zde tichá (1972) 

Tento vynikající válečný film s velice silným (pravdivým) příběhem natočený režisérem Stanislavem Rostockým ani trošku (po skoro padesáti letech) nezestárnul, ba právě naopak. Obzvláště při srovnání s moderním remakem (i když docela povedeným) vítězí vysoko na body. Výborná kamera i hudba, krásné přírodní záběry v kontrastu s drsnými bojovými scénami a strhující příběh s typově přesně vybranými představitelkami hlavních hrdinek (většina z nich byla před kamerou poprvé). Pouze Olga Ostroumová měla větší zkušenosti, Irina Ševčuk snad pouze z jednoho filmu, ale v budoucnosti své kvality (minimálně v "Bimovi") potvrdila. Každopádně všechny to "uhrály" na jedničku (včetně představitele staršiny) tak, že na jejich postavy jen tak hned nezapomenete. Zajímavý režisérův nápad, že reálné scény budou černobílé, retrospektivy hlavních hrdinek i závěrečný epilog, které byly barevně, odkrýváním osudů hlavních hrdinek jen umocnily celkové vyznění tohoto vysoce emotivního díla i účinek na diváka a myslím si, že velká většina diváků na tento film jen tak lehce nezapomene, což se myslím u novějšího zpracování (z roku 2015) tak přesvědčivě tvrdit nedá.

plakát

Alibi pro vraha (2003) (TV film) 

Hodně zajímavá detektivka anglické školy se zajímavým scénářem i hereckými výkony. Obzvláště Sophie Okonedo mne zaujala (neviděl jsem ji zdaleka poprvé).

plakát

Amadeus (1984) 

Asi jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) z životopisných a hudebních filmů všech dob natočený v roce 1984 Milošem Formanem se svými neméně dobrými českými spolupracovníky (Ondříček, Pištěk) a navíc filmovaný v Praze (holt valuty pro stranu byly valuty ...). Strhující příběh jednoho z největších hudebních velikánů všech dob, ve kterém má nádherná hudba významnou roli, zajímavě pojatý konflikt mezi Mozartem a Salierim, který rámuje celý děj i skvělé herecké výkony, obzvláště Tom Hulce a F. Murray Abraham jsou naprosto strhující a nezapomenutelní. Ve filmu zazněla věta "příliš mnoho not ..." resp. "příliš málo not". Co se týče filmových prostředků, těch je díky Miloši Formanovi "úplně přesně akorát" a to těch nejlepších a i díky tomu se tento filmový klenot nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie.

plakát

Americký sniper (2014) 

Jak to ten Clint dělá, v posledních letech točí velice silná témata, žánrově i dost odlišná, ale pokaždé je to ohromný a strhující zážitek. V tomto válečném příběhu podle skutečného příběhu a skutečného válečného hrdiny předvedl opět dokonalý "majstrštyk". Pod rouškou souboje dvou elitních ostřelovačů sestavil nenapodobitelný mix scén drsných, emočně vypjatých i hluboce lidských. Příběh hlavního hrdiny, který je ve válečném prostředí neustále na hranici života a smrti, přesto u něj platí maximální zodpovědnost i obětavost pro své "kamarády ve zbrani". Ale není to zdaleka jen film o válečných hrůzách, ale v kontrastu s nimi také hluboce lidské momenty ale zrovna tak "boj s démony", válečnými i osobními traumaty a paralelně i o pohledu druhé strany (manželky, rodiny a blízkých) a v neposlední řadě i o tom, jak se to všechno postupně "promítá" do postupného vývoje hrdinovy osobnosti. To vše sestavil Clint Eastwood geniálním a vyváženým způsobem, takže moje původní obava, že tam bude přehršel patetických, propagandistických či nadmíru oslavujících scén "vítězů", se Clintudík nepotvrdila. Film plně zaujal od začátku až do konce, Bradley Cooper byl výborný a i další složky filmu (kamera,střih i hudba) jen podtrhly tento strhující zážitek se spoustou velice silných scén, které Clint umí zatraceně dobře (nejvíce mne dostala ta "Polož to !", či vyvrcholení sniperského souboje). Film nabídnul také spoustu otázek k přemýšlení. A mne úplně na konec napadla ještě jedna "kacířská" myšlenka, že by bylo možná dost zajímavé vidět obdobný film natočený druhou stranou a jinou ideologií. Co všechno by se z něj divák dozvěděl a jestli by všechno černé bylo bílé a naopak ...

plakát

Anne-Sophie Mutterová a Herbert von Karajan (2019) (TV film) 

Vynikající hudební dokument o spolupráci tehdy šestnáctileté Anne-Sophie Mutter s věhlasným dirigentem Herbertem von Karajanem. Mladičký houslový talent zahrál pod vedením dirigenta bravurně Beethovenův houslový koncert D-dur (jeden z nejkrásnějších, ale současně i nejobtížnějších koncertů houslové historie). Záznam koncertu je protkán velice zajímavými glosami a postřehy jak současné Anne-Sophie (jedné z nejlepších současných světových houslistek), tehdejších pamětníků koncertního vystoupení i interpretů mladší generace, pro něž jsou oba hlavní protagonisté vzorem. Dokument obsahuje i část méně známé, ale odborníky vysoce ceněné nahrávky s Berlínskou filharmonií, která vznikla (napůl inkognito) o pár let později. Ten úsměv Anne-Sophie po skončení koncertu je spontánní a velice výmluvný.

plakát

Apollo 13 (1995) 

Howardův "majstrštyk", on ty "životopisné" filmy podle skutečných událostí umí zatraceně dobře. Přesto, že v tomto případě divák ví jak vesmírná akce z roku 1970 dopadla, stejně je okamžitě vtáhnut do děje a ne jen do tak ledajakého. Dramatické a vypjaté scény se střídají s úsměvnými, hra na city s drsnou realitou. Výborně padnoucí hudba Jamese Hornera a skvělé herecké výkony jak představitelů posádky (v čele s Tomem Hanksem) tak řídícího střediska (Gary Sinise, Ed Harris a další) a velice realistický (a do detailů perfektně dovedený) pohled na celou událost. Nemám problém tomuto dech beroucímu dílu dát pět hvězdiček, snad se na mne Houston nebude zlobit :-) Opravdu geniální "dokument" s geniálními hereckými výkony i nezapomenutelnými hláškami. "Také se zajímáte o kosmonautiku ?" (Lovellova matka k Armstrongovi a Aldrinovi).

plakát

Armstrongova lež (2013) 

Výborný dokument, který velice zajímavým způsobem mapuje kariéru Lance Armstronga od exhibice až po inkvizici. To, že vrcholový sport (speciálně cyklistika) není zdaleka jen o kvaltách sportovních, ale samozřejmě i o možnostech finančních, mediálně sledovaných i o důmyslných laboratořích, které se snaží být alespoň půl roku napřed před laboratořemi víceméně "stejnými" ale s předponou anti- je "tajemstvím", které si cvrlikají vrabci víceméně všude.Na rčení, že Grand Tour lze samozřejmě absolvovat i bez použití jakýchkoliv "podpůrných" prostředků ale ne tak rychle, je také dost pravdy. A o tom, že původní sportovní ideály barona Coubertina se postupem času a za pomoci sponzorů i médií nenápadně proměnily ve sportovní přebory "astmatiků bohužel rovněž ...