progression

Nevím, proč bývá tento film uváděn jako závěrečný díl trilogie, či volné pokračování filmů předešlých. Jako "komedie" nemá zdaleka na "Orlí pírko" a na skvělou "Medenou vežu" už teprve ne. Navíc už se pod toto pokračování ani nepodepsal Martin Hollý ml., což také o něčem svědčí. Kromě Michala Dočolomanského už jsou společné jen ty krásné Tatry, za ně o hvězdičku více, ale ani po letech jsem toto dílo na milost nevzal, přestože filmy z horského prostředí jsou mým šálkem čaje.

Akira Kurosawa na základě Arseňjevovy knižní předlohy stvořil nezapomenutelný filmový skvost. Oslavu přátelství, ryzích lidských vlastností i divukrásné přírody spojil v úchvatnou podívanou. Tyto tři faktory postupem času nenápadně (a hlavně díky homo sapiens) degenerují a tak není na škodu si je znovu a znovu připomínat. Ve filmu se toho (zdánlivě) až tak moc neděje, dialogy jsou střídmé, ale jejich smysl a myšlenky divákovi rezonují ještě dlouho po skončení a film i přes velkou stopáž uteče jako voda a diváka nenápadně vtáhne a současně naladí na stejnou vlnu. Krásné záběry panenské ussurijské přírody, strhující herecké výkony (obzvláště Maksim Mundzuk v roli sibiřského lovce je opravdu nezapomenutelný), střet odlišných kultur i postupně sílící vzájemný respekt i přátelství, což všechno dohromady se Kurosawovi podařilo znázornit opravdu nezapomenutelným způsobem. Přiznám se, že zpočátku jsem si musel na způsob vyjadřování Uzaly trošku zvykat, ale ta jeho moudra zaujala okamžitě a většinu z nich jen tak nezapomenu.

Originální zápletka, výborná režie i kamera, dobře padnoucí hudba Philippeho Sardeho, ale především herecký koncert v podání ústřední dvojice Lino Ventura a Ingrid Thulin. U Lina mne to ani nepřekvapuje, takovéhle typy umí dokonale, ale z "bergmanovské" Ingrid Thulin jde až strach. Oč méně děje i dialogů, o to více gest, pohledů i toho "ticha" k přemýšlení i zamyšlení. Je pravda, že bych si dokázal představit i trošku jiný závěr, ale i s tímhle jde o nezapomenutelné dílo.

Nevěřil bych, že vynikající knižní předloha by mohla být zfilmována takovým způsobem, že ji film ještě předčí. Miloš Forman to dokázal tak, že na tohle zpracování knižní předlohy nikdy nezapomenu. Jack Nicholson ve filmu exceluje, ale zdaleka nejenom on. O dalších hlavních představitelích už toho bylo napsáno více než dost, mně se m.j. moc líbila také postava indiána (Will Sampson), některé scény byly nezapomenutelné (např. "skvělý" pivotmanský výkon v basketbalovém zápase, scéna se žvýkačkou a samozřejmě celý geniální závěr). Myslím si o sobě, že jsem docela mírumilovná povaha, ale při každém shlédnutí filmu jsem se nemohl ubránit pocitu, že bych si sestru Ratchedovou docela rád také "přiškrtil". Abych nemohl být obviněn z genderové nevyváženosti, podobný pocit jsem měl také v další mé velké "srdcovce" u horlivého a nadmíru iniciativního policejního komisaře (Michel Bouquet ve filmu Dva muži ve městě)...

Legendární "One Man Show" v podání Philippe Noireta. Drama osobní pomsty z konce války. K tomu nádherná a neméně věrohodná Romy Schneider (sice většinou v retrospektivních scénách) dohromady s překrásnou hudbou daly vzniknout dech beroucímu a velice působivému dramatu, které ani po více než 40 letech neztratilo nic ze svých nesporných kvalit. Je sice pravda, že některé scény balancují na hranici uvěřitelnosti, ale přijme-li divák režisérovu a scénáristovu vizi, tak mu to samozřejmě nevadí, ba právě naopak. Navíc samozřejmě platí, že domácí hřiště je domácí hřiště !

Tak jsem si po mnoha letech zopakoval skvělý životopisný film o Edith Piaf natočený podle výtečného románu, který napsala Momonka (Simone Berteaut). Jako by film vůbec nezestárnul, zasáhnul mne úplně stejně jako tehdy (stejně jako román). Film sice zobrazuje jen první polovinu románu, krušné začátky Edith, čím vším si prošla než se stala slavnou i všechny rány osudu, které ji potkaly v začátcích její kariéry (a další ji čekaly i později, když už byla slavnou - to už v tomto filmu není, spíše ve filmu  Edith a Marcel, natočeném o něco později. Obdivoval jsem skvělý herecký výkon Marion Cottilard v novém filmovém zpracování života Edith Piaf, ale nemohu si pomoci, pro mne je "srdcovka" tento film, Herečka hrající Edith je nejenom vizuálně věrohodnější (Edith byla opravdu hodně malá - o to měla větší hlas) i prostředí pařížské periférie, kde Edith vyrůstala je v tomto filmu podle mne přirozenější a věrohodnější. Zpěvačka Marsová nazpívala písně Edith Piaf do filmu také výborným způsobem a hlas Edith Piaf ve filmu zazní až v úplném závěru filmu, kde zpívá asi svoji nejslavnější píseň "Ničeho nelituji". Vzhledem k tomu, že román psala Momonka, která žila celou dobu věrně po boku Edith, obsahuje film i hodně zajímavého z života Edith, což už třeba není tolik vidět v novějších filmových zpracováních. Každopádně skvělý filmový zážitek a ještě více ten čtenářský, který je pochopitelně úplnější a komplexnější.  Obé můžu jen doporučit.

Hodně povedený sestřih z koncertů První dámy jazzu Elly Fitzgerald. Přesto, že jsem preferoval trošku jiné hudební styly, vystoupení této jazzové ikony s přehlídkou některých v jejím podání nejslavnějších písní je neskutečný zážitek. Zmapování i těch dalších vzhledem k jejich neuvěřitelném počtu by potřebovalo poměrně rozsáhlý seriál a stejně by se asi na všechny nedostalo.

Pokračování nezapomenutelné ságy rodu Corleonů. Jeden z mála případů kdy pokračování úspěšného filmu se minimálně vyrovná originálu. Ústřední úlohu Marlon Branda přebírá neméně vynikající Al Pacino, kterému zdatně sekundují Robert De Niro, Diane Keaton, Talia Shire i další. Na hudbu Nina Roty, která stejně jako v první části výstižně dotváří atmosféru celého děje i prolínání časových rovin příběhu se nedá jen tak zapomenout. Zrovna tak jako na otázku zda je lepší filmové ztvárnění knižní předlohy nebo původní knižní předloha. Ve většině případů filmové verze kvalitních knižních předloh za originálem "pokulhávají", což v tomto případě ani zdaleka neplatí a hodnocení i význam filmového díla to samozřejmě zhodnocuje a povyšuje.

Tak jsem si po mnoha letech znovu zopakoval tento film z mládí a zjistil jsem, že vůbec nezestárnul ani nevyprchal, což asi také svědčí o jeho kvalitách. Western to tedy není ani náhodou, spíše Zkrocení "zlé" ženy anebo Zkrocení zlého muže nikoliv podle Shakespeara ale podle "švédsko-amerického obrazu" Divokého Západu. Oba hlavní představitelé v podání Gene Hackmana a Liv Ullman podávají vynikající výkony. Není divu, film byl točen v dobách jejich největší slávy. Zajímavé je jak se geny i rodinné prostředí vědomě či podvědomě dědí na potomky (Zandyho tatínek). Abych nezapomněl samozřejmě se to může týkat i maminek (Teorie tygra) a neplatí to zdaleka jen ve filmu, ale i v reálném životě - vždyť naprostá většina hrdinů i antihrdinů má samozřejmě předobraz v reálném životě. To by se jinak scénáristi museli zbláznit a samozřejmě některé věci, vlastnosti i osudy ani náhodou nevymyslíš :-) Při sledování filmu se mi vybavil ještě jeden "majstrštyk" podobně tématicky zaměřený, který je ještě starší, ale zrovna tak (tedy jen podle mého názoru) vůbec nezestárnul ani neztratil svou působivost. Jedná se o film Zálesák s zrovnatak vynikajícími Oliverem Reedem a Ritou Tushingham.

Jeden z nejlepších kriminálních politických thrillerů (možná úplně nejlepší !), který ani po letech neztrácí nic ze své působivosti a opravdu zraje jak víno. Vynikající knižní předlohu (Frederick Forsyth) se podařilo natočit nezapomenutelným způsobem, což už u pozdějších verzí zdaleka neplatí. Životní role pro Edwarda Foxe v roli objednaného zabijáka plánujícího atentát důmyslným způsobem až do nejmenších detailů a přitom schopného okamžitých improvizací vynucených aktuálními okolnostmi. Na druhé straně zrovna tak životní role pro Michaela Lonsdaleho v roli komisaře Lebela, vynikajícího praktika i psychologa s mnoha životními i odbornými zkušenostmi. Pátrat po pachateli bez identity, činu, který se teprve má stát (neznámo kde ani kdy) vyžaduje opravdu neskutečné dispozice. Psychologický souboj mezi pachatelem i vyšetřovatelem může začít. Jeho filmový popis je opravdu strhující a nenapodobitelný, přesvědčete se sami, stojí to za to.