Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Western
  • Krimi

Recenze (810)

plakát

Stagecoach to Denver (1946) 

Westerny z třicátých let, které chrlila společnost Republic Pictures, dnes možno sledovat jen s chápavým úsměvem, a nezachrání to ani John Wayne, který v nich často hrával. Proto jsem byl zvědavý na tento "nový" výtvor. Mohu všechny uklidnit - vůbec nic se nezměnilo. Jestli filmový průmysl prošel nějakým vývojem, Republic Pictures se to vůbec nedotklo. Proto i tenhle snímek působí jako němý film z dvacátých let. V rámci žánru za 2.

plakát

Později, miláčku! (1963) 

Z trojice filmů Něco musí prasknout (1962), Moje nejmilejší žena (1940) a tohoto filmu, které jsou všechny natočeny podle stejného příběhu, "Později, miláčku!" působí zlatým středem. Největší zásluha připadá na Doris Day. I když ani James Garner není špatný. Je to sice remake, ale vtip si udržel. V rámci žánru za 4.

plakát

Moje nejmilejší žena (1940) 

Z trojice filmů Něco musí prasknout (1962), Později, miláčku! (1963) a tohoto filmu, které jsou všechny natočeny podle stejného příběhu, "Moje nejmilejší žena" působí rozhodně nejsilnějším dojmem. Největší zásluha připadá samozřejmě Carymu Grantovi. I když ani James Garner v "Později, miláčku!" není špatný. Zato Dean Martin v "Něco musí prasknout" je katastrofa. Bez rozdílu žánrů za 5.

plakát

Něco musí prasknout (1962) 

I když jde o nedokončený film, dovolím si tvrdit, že z trojice filmů Moje nejmilejší žena (1940), Později, miláčku! (1963) a tohoto filmu, které jsou všechny natočeny podle stejného příběhu, "Něco musí prasknout" působí nejslabším dojmem. MM je samozřejmě MM, ale zbytek obsazení je fádní. Nejhůře dopadl Dean Martin (hrající zpěvák), který má určité charisma pro určité typy filmů, ale k tomuto se vůbec nehodí a jeho toporný projev s MM vůbec nejiskří. Rozhodně Carymu Grantovi z "Moje nejmilejší žena" nesahá ani po paty. I James Garner ho hravě přehraje. Byla by to celkem milá průměrná komedie s božskou MM, nebýt originálu. Údajným problémům se scénářem se musím smát, když vidím ve filmu převzaté celé scény a doslovní věty z originálu. Vidím to na 3.

plakát

Vánoce s Alžbětou (1968) 

Škoda, že nerozváželi alespoň o půl hodiny déle. Moc pěkné a pravdivé. V rámci žánru za 4.

plakát

A doppia faccia (1969) 

Můj druhý Wallace a ještě horší než ten první. Že se do toho vmontovali Italové byla chyba. Samotní Němci by to tak nezpackali. Giallo? Ani náhodou. Snaď prvně jsem viděl Kinskiho v kladní roli. V rámci žánru za 2,5.

plakát

Straniero... fatti il segno della croce! (1967) 

Fabio Testi nehraje hlavního hrdinu, jak by se zdálo. Jen se tu mihne - jde o jeho první film. Hrdinu hraje Kaliforňan Charles Southwood (další herecké dřevo). Námět by nebyl špatný, kdyby... kdyby se proti filmu nespřáhli všichni tvůrci. Korunu tomu všemu nasadil pan režisér (taky debutant), takže tu máme jeden z nejhůře natočených špageťáků. Co jsem se dozvěděl... jak střílet z čutory a z berle. Když na konci filmu rolují stránky z novin, kde se máte dozvědět, kolik hrdina vydělal, a italský komentář čte "3 000 dolarů" a vy vidíte v novinách "5 000 dolarů", nelze jinak, než se smát (celému filmu). V rámci žánru za 2.

plakát

Dumbo (2019) 

Řemeslně natočený prefabrikát, tentokrát okořeněný nudou. Ten příběh je prostě chatrný. V rámci žánru za 3.

plakát

Frøn med masken (1959) 

Moje první Wallaceovka a přiznám, mé dojmy jsou dost rozpačité. Celé to působilo na mě tak naivně, a i když knihu neznám, myslím, že filmová podoba tomu moc nepomohla. Do půlky filmu jsem nevěděl, kdo je kdo, a odhalení záporáka mi už bylo jedno (ani jsem ho nepoznal). Snad další filmy budou kvalitnější. V rámci žánru (slabé) 3.

plakát

Klec pro dva (1967) 

Skvělý pan Menšík (nic nového pod sluncem). Škoda, že neměl kvalitnější spoluhráčku. Obsah distributora, jak je u československých filmech tady zvykem, mele nesmysly (nic nového pod sluncem). V rámci žánru za 3,5.