Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 139)

plakát

Svět očima Hanzelky a Zikmunda (1998) (seriál) 

Spontánní popisované zážitky Hanzelky a Zikmunda mají svůj půvab. Je čemu naslouchat. Ba co víc. Dokonce si myslím, že to dovedli i mistrovsky popsat. Což ovšem nic nemění na faktu, že všechny ta místa, hlavně Afrika, vypadají dnes docela jinak než tenkrát. A velmi mě potěšila vzpomínka na Eduarda Ingriše, autora proslulé Niagáry.

plakát

Tři králové (1998) (seriál) 

Fakta fascinují samy o sobě bez ohledu na to, v jaké formě se prezentují. Příběh z nedávné minulosti vykreslil atmosféru osudů mužů české zpravodajské služby domácího odboje velmi zajímavě. Už jen proto, že zatím tady nevzniklo mnoho filmů, které by se dotýkali této zatím ne zcela úplně zmapované historie odbojové činnosti. V záplavě současných některých televizních seriálů plné nesmyslných blbostí a nekonečných telenovel poutavě zpracovaný seriál.

plakát

Ve službách legie (1998) 

Na první pohled to vypadalo jako někdejší béčkový film z dob stařičkých VHS videokazet. Tudíž mi nebylo z kraje příběhu patrné, jakým směrem se film bude ubírat, ale souhrn nezvratných faktů občanské války bývalé Jugoslávie, lidských vlastností a hrůzného vraždění civilistů obnažil děj až do dna. Po zhlédnutí musím napsat téměř vynikající film, nebýt toho konce. Realita, jež viděna být nechce.

plakát

Život v deltě (1998) 

Děj je přinejmenším zajímavý. V tomto smyslu dovede prostředí černošské komunity zaujmout. Závažné téma ulpívá na některých momentech působících až moc zjednodušeně ohledně závislosti. Chtělo tomu dát větší emoce a rozehrát na plný pecky. Nicméně za povšimnutí stojí, že zde hrají většinou neokoukané tváře, takže si film najde své příznivce

plakát

Anna Kareninová (1997) 

Román Anny Kareninové ve filmové podobě je trochu problém, protože způsob podání díla obsáhlé knihy od Tolstého je obvykle zjednodušený. Herečka Sophie Marceau to zahrála procítěně a byla určitě vhodný typ, přesto, že herec Sean Bean se hodně snažil, tak podle mého soudu neodpovídal postavě Vronského a když, tak jen hodně vzdáleně od původního mladého a šviháckého vzezření od pojetí postavy z románu. Postava Karenina byla opominuta a strčena do pozadí. Přesto si nemohu odpustit výtku, ano manželský trojúhelník byl vykreslen sice v hezkých kostýmních barvách, pocit z filmu je, že dobová charakteristika děje plavala trochu na povrchu.

plakát

Bee Gees živě v Las Vegas (1997) (koncert) 

Bee Gees v celé své kráse. Navíc si myslím, že to byla jedna nejúžasnějších skupin své doby. Upřímně řečeno, stačí nastavit uši, trochu zavzpomínat, myslet na nesmrtelné hity, které krásně rezonují, šlapalo zatraceně dobře. Přičemž celý koncert se příjemně poslouchal, takže klobouk dolu.

plakát

Lolita (1997) 

Pro koho je Nabokov oblíbeným spisovatelem, tak jistě si tuto knihu nenechal ujít, která právem patří do vínku klasické literatury. Bohužel film je trošku o něčem jiném, ale tím rozhodně nechci říci, že film je špatný, naopak, ale jednoduše nedosáhl Adrian Lyne filmového souznění s románovou předlohou.

plakát

Lord of the Dance (1997) (divadelní záznam) 

K nejcennějším hodnotám tohoto filmu, vedle skvěle zvládnutých tanečních scén a výjevů, však patří vynikající hudba a to je velký přínos filmu. Hudba podmalovává osobité umění a spoluvytváří ucelený fantastický a harmonický celek. Režie se perfektně vyhnula teatrální podívané. Je tam spád i napětí. V tomto filmu projevil schopnost tanečník Michael Flatley vysokou úroveň tanečního umění. Jeden z nejlepších filmů tohoto žánrů.

plakát

Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále (1997) (TV film) 

S více než s desetiletým zpožděním jsem konečně viděl tento vzácný dokument, který je více než jen pouhou zábavou, ale především obrazovou sondou do počátku šedesátých let, která mnohé vypovídá o tehdejší mladé generaci a jejich stylu a tvůrčích zájmech. Filip Menzel a Igor Chaun dokázali natočit nemožné. Škoda, že nejsem pamětník jeho koncertů, protože Mikiho zjev na jevišti plus jeho černý brejle a zápaďáckej styl zpěvu, kterým provokoval, musela být tehdy velká bomba. Pravděpodobně byl asi u nás jediný, kdo uměl zpívat ve stylu Ray Charlese nebo skvělého Fatse Domina. Opravdu velmi vzácný sběr filmového materiálu, který naplnil svou roli objektivním obrazem této zvláštní doby. Zaplať pánbůh, že to někdo točí.

plakát

Polibek hada (1997) 

Popravdě řečeno, žádná intelektuální rafinovaná historka, ale docela příjemně nepředvídatelný film v kostýmní parádě. POLIBEK HADA má jednu nespornou výhodu a ta se jmenuje Ewan McGregor, opravdu dobrý herec. Film nic nepředstírá, nekouzlí a přitom dovede uspokojivě upoutat.