Ve službách legie

Přesně ten typ filmu, kterému jsem po dodívání dal 4*, ale s odstupem času měním na 5*. Uvědomil jsem si, jak ve mě ten snímek pořád rezonuje. Některé klíčové scény si i teď po cca 1 roce po dodívání vybavuji velice přesně a z paměti mi už asi nikdy nezmizí. Silný film, ze kterého na vás dýchne nejen atmosféra a beznaděj války, ale hlavně také pozoruhodná mentalita Bosňanů a Srbů. Je vidět, že né ze všech lidí válka udělá zvířata. Ve spoustě případů je tomu právě naopak a tento film popisuje jeden z takových příběhů. Vypíchnout musím taky nádherný soundtrack. Srbské lidové písně pro mě měly obrovské kouzlo, nejvíc samozřejmě ta ukolébavka. Mráz po zádech :-) (05.11.2014)

Další snímek z občanské války v bývalé Jugoslávii, kterých je jak šafránu. Náš hlavní hrdina, kterému se vrátí lidskost do nitra, se snaží zachránit a odvést ze země ženu, která čerstvě porodila dítě. Byla znásilněna a málem těhotná ubita. Mimo to, celý film jim jde někdo po krku, prolínají se tam etnické čístky a když už si myslíte, že vše dobře dopadne, tak......po shlédnutí si musí každý rozumný člověk říci, jak je důležité, že máme mír. Další vydařené snímky jsou např. Vítejte v Sarajevu, Válečníci nebo Harrisonovy květy. (19.12.2009)

Zase jeden film, který mne rozebral a já bulila a bulila...životní role Dennise Quaida ve válkou zmítanou Jugoslávii, kterou pohřbili hlavně politici a každý psychopat se dostal k moci, aby ve jménu spravedlivé věci dal průchod svým sadistickým vášním a na civilistech je to nejlepší. Proměna Dennise ze zarytého ,ztrátou své rodiny zatvrzelého příslušníka legií, zpět k muži, cestou obrovských ztrát ale i nálezu, a to holčičky,kterou pomůže porodit. Život a válka je hnus. (30.11.2013)

Věděla jsem, že mi doma leží nějaký film s Dennisem Quaidem (můj oblíbenec) a Natassjou Kinski. Něco válečného, moc jsem od toho nečekala. Po nějaké době jsem si to pustila a už první jméno v úvodních titulcích mě přesvědčilo, že to nebude jenom válečná limonáda oslavující americké vojáky bojující hrdě ve světě. Produkce: Oliver Stone. Kdo viděl, jak se Stone staví k Vietnamu, může věřit tomu, že tady je jeho postoj k válce velmi podobný. A mně svým způsobem ještě mnohem bližší. Částečně díky tomu, že jsem srbštině ve filmu rozuměla, částečně díky vlastním zkušenostem: řadu Srbů, kteří během války v Jugoslávii přišli o své rodiny, osobně znám. Savior se těžko popisuje, pro někoho to bude jen obyčejný film o tom, jak se jeden americký voják snaží ochránit ženu s novorozeným dítětem, pro mě ale znamenal mnohem víc. Až naturalisticky pojaté scény, kdy hlavní hrdina chladnokrevně zastřelil ani ne patnáctiletého kluka (je přece válka) nebo kdy jeho kolega zkopal těhotnou ženu (je přece válka), ve mně bouřily krev a měla jsem nutkání všem postavám jednu vrazit. I přes mé místy agresivní tendence ale tento film fuguje přesně obráceně; po jeho zhlédnutí si začnete říkat, jak zbytečná a strašná válka je. Vždy, když něco podobného vidím, si vzpomenu na proslov Roberta Kennedyho z 5. dubna 1968 nazvaný "Mindless Menace of Violence", a říkám si, že ten chlap měl sakra pravdu. Nebudu to ale protahovat: Savior mě jednoduše emočně strhl. Možná i proto, že se nezaměřuje na vojáky, ale ty největší oběti každé války: civilisty. Na mém pomyslném žebříčku tak stojí jednoznačně ještě mnohem výš než třeba jiný Stoneův film o válce: Narozen 4. července. (30.09.2007)

Zajímavý film, silný námět, ne moc přesvědčivý Quaid a velký otazník nad tím závěrem: co ho asi tak mohlo čekat v té chorvatské nemocnici? Mělo to asi vyznít jako (v rámci možností) happy end, ale tohle přece nemohlo dopadnout dobře..? Jinak Chorvati stejný bestie jako kdokoliv jinej v téhle bratrovražedné válce, ale stejně bychom to o nich měli mít na paměti, až se v létě zase budeme sami sebe ptát, proč o nás nesmýšlí dobře. Skutečně ohleduplní a slušní umí být jen k sobě navzájem. Všechno ostatní je byznys a faleš. (09.04.2015)