Toustovač

Před fůrou let jsem to žral, takže objektivita nazdar:).

Nesnáším muzikály, ale seriál o pěveckém (a trochu tanečním) souboru mě kupodivu skoro až nadchl. Hudební čísla mají nespornou kvalitu a energii (alespoň většinou; vyskytnou se i slabší kousky, což na druhou stranu dává smysl - taková úroveň se snad ani nedá udržet). Ovšem to, že skoro žádnou z písní bych si v originále dobrovolně nepustil a přitom Glee verze vážně můžu, vypovídá asi nejvíc. Okolní děj je docela příjemnou, i když místy přehnaně emocionální vatou, která po čase začne trochu nudit (značná část příběhu se točí pořád dokola). Jsem zvědavý na druhou řadu. UPDATE 2011: Druhá řada je místy k nepřežití, zápory narostly exponenciálně a klady šly do kytek. Občas se ještě zadaří (a to i hodně), ale na můj vkus už je to moc nevyrovnané.

Rozhodně zajímavý námět, ovšem jeho využití bych si představoval trochu jinak. Příběh vlastně fajn, jenže v podstatě bez napětí - úprk ulicí, nezbedná řasa, horolezba po schodech, testy... scény, které mají být napínavé a s hutnou atmosférou, ale ve výsledku jsou takové jen napůl. Plus celkové poselství filmu mě trochu minulo a nevidím v něm nic objevného (chci prostě víc než "rovné šance, úspěch navzdory zvhrlému systému, lepší než super-brácha atp."). "Pečený" konec mi také docela vadil. Pak se špatně soustředí na výborné herce.

Já na tu holku snad změním názor, protože tady je vážně skvělá (a není ani náhodou sama).

Tak neskutečně promakané a stylové, že to snad ani nemůže zestárnout. V tomhle ohledu vážně masterpiece.

Road trip mimořádně šáhlé rodinky, jejíž členové vážně stojí za to (mým osobním favoritem je mlčící syn, ale zamlouvali se mi i ostatní). Závěrečné vystoupení patří k tomu nejpotrhlejšímu a nejpřiblblejšímu, co jsem kdy viděl, což mi ovšem nebránilo v tom smát se jako pitomec:).

Že ne každé anime je Miyazaki, to je jasné (teď mluvím o pojetí, ne o kvalitě), ale tohle se mi vážně nelíbilo. Ať si končetiny létají, to by tolik nevadilo, i když být to hrané, musel by se nejspíš vymyslet rating vyšší než R:). Jen mi přišlo, že hutná atmosféra byla celou dobu vytvářena jen brutalitou (po "mezidruhovém" pokusu o znásilnění jsem to chtěl vypnout) a ne kombinací napětí a příběhu, který si po pár dnech už skoro nepamatuji.

Sice tři, ale silné. Do čtyř se mi vážně nechce, protože takovej neskutečnej bordel na plátně jsem hodně dlouho neviděl:). Skoro bez příběhu, téměř výhradně bez jakéhokoli zdůvodnění (děj!) a popisu postav, které jsou sice buď hodně, nebo aspoň trochu zajímavé, ale rozhodně by byly zajímavější, kdybychom o nich něco věděli:). Akce výborná, ovšem zároveň hodně nepřehledná a často také příliš rychle odbytá (hlavní hrdina je občas až moc "ultimátní", co se dovedností týče).

Na komixy moc nejsem (zvláštní že tohle píšu skoro u každého komixového filmu, co ohodnotím:)). Co se Supermana týče, omezují se moje zkušenosti na seriál, který jsem sledoval jako děcko, takže se rozhodně nepovažuji za fanouška, nedej bože znalce. Navzdory zpracování zatraceně dobrá, zábavná a místy také napínavá akce, povedený a z komixových vod hlavu vystrkující příběh ("konec" po nějakých 25 minutách?!), plus výborný dabing (James Marsters!). Pět je nejspíš moc, ale moje spokojenost je značná.

Nevyrovnané a s divným koncem. Neříkám, že to musel být nutně happyend, ale nějaká zajímavá klička či zvrat, které by to trochu narovnaly, by neškodily. To je ovšem čistě můj názor, spoustě lidí to určitě vadit nebude. Vršení náhod, ač vlastně docela nesmyslné, bylo zábavné a herci přesní (koneckonců, podíval jsem se na to jenom kvůli Davidu Schwimmerovi). Mimochodem, po shlédnutí si říkám, že V hlavní roli já nebylo vůbec tak originální, jak jsem si myslel:).