Kosmik

Muzikál pojatý do hloubky a občas pracující i se symboly. Úspěchy i pády a dávná traumata otevírají třinácté komnaty z dětství i u diváků. A k vyprávění příběhu jsou použity všechny možnosti obrazové i zvukové složky filmu. Zvláště té zvukové ve formátu Dolby ATMOS. Tento film je tak patrně prvním, u kterého je ke zhlédnutí systém Dolby ATMOS nepostradatelný.

Kdyby mi bylo 12-16 let, tak bych dal i 5*, ale zas tak velké neštěstí to není. Zhodnotil bych to jako zrod nového superhrdinského univerza právě pro cílovku 2. stupně ZŠ, které se docela povedlo. A jestli vznikne i TV seriáek, který budou hrát v čase Jů-Hele-neděle, tak by to byl ideál pro malého diváka i majitele TV, že by měl atraktivní titul.

Kdyby to byla televizní inscenace, tak by to mohlo být i za 4*. Ale do kin to chce ještě krapet propacovanější příběh s více vyeskalovaným dějem.

5* za herecké výkony, 4* za scénář, 0* za režii. Čili pro příště, kdyby pan režisér zůstal jen producentem a najal si zkušeného režiséra, mohl by si s podobně silnou látkou dojít i pro Českého lva za nejlepší film roku.

Tady to měli tvůrci strašně nevděčné, protože přecházeli z formátu cca 7-minutových epizod na celovečerák. A bylo by strašně jednoduché říct, že se to nepovedlo. Ono se to docela povedlo.

Po prvních dvou dílech bych celý děj shrnul jako jedna velká děsná nuda. To je jako kdybych si najal loď Hermes pro bezdomovce. Vyzdobil ji punkerskými hadicemi od vysavače. Herce oblékl z výprodeje nejbližšího Army Shopu. A uspořádal na ní polointelektuální diskuzi o budoucnosti Sluneční soustavy a občas někoho ve skafandru trefil kusem železné neděle jako že ho zasáhlo vesmírné smetí. Ano, četl jsem, že tempo vyprávění příběhu se rozjíždí až od epizody1/08, ale znám poněkud příjemnější formy sebemrskačství.

Dunkerk je určitě nový pohled na jednu zásadní událost 2. světové války. Ze začátku je divák trochu zmaten úvodními titulky popisujícím čas události, které budí dojem, že půjde o chronologicky vyprávěný příběh v jedné rovině. Christopher Nolan ale začne popisovat několik dějových linií několika hrdinů a v souvislosti s tím se začne posunovat v čase dopředu i dozadu. Pokud si divák udrží pozornost, brzy se v ději zorientuje. Následně jej čeká, zejména na IMAX plátně, velký obrazový zážitek, včetně několika až ikonických symbolů. Šťouravý divák pak najde ve filmu několik chyb. Protože režisér je odpůrcem digitálních efektů, zůstaly ve filmu moderní pouliční lampy z pláže v Dunkerku nebo velmi vzácné repliky historických bojových letadel nejsou při vzdušných soubojích vůbec poškozeny. Pouze odněkud začne kouřit filmařská dýmovnice. A pak několik dialogů drsně zašustí papírem. Ale i tak jde o nevšední filmový zážitek, který by si neměl nikdo nechat ujít.

Kdybych neznal tvorbu Dušana Kleina a Ladislava Pecháčka, myslel bych si, že jde o nějaký velmi nevydařený debut začínajícího tvůrce. Scény občas postrádají logiku a působí jako kdyby na sebe občas ani nenavazovaly. V příběhu nedojde k žádnému zásadnímu zvratu, když nepočítáme úvodní scénu na hřbitově a jednu svatbu na závěr. Mezi dvěma reklamními bloky sponzora filmu, jednoho velkého lékárenského řetězce, kdy se dialogy herců změní na reklamní slogany, které zní i v televizních reklamách tohoto řetězce, se cosi odehrává, co nemá hlavu ani patu, a podezřele se úrovní blíží Decibelům lásky. Naštěstí této úrovně nedosáhnou, ale nakročeno mají už opravdu hodně.

Road Movie v českém filmu prakticky chybí a Montenegro slibovalo svým trailerem určitý potenciál, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Bohužel, nikoliv. Zajímavě rozehraný příběh, kdy dva mladí dobrodruzi z Čech se vydají terénním autem poznávat divokou přírodu Srbska a Černé Hory a k tomu si dají inzerát, že hledají dvě společnice, které budou stručně řečeno "holky pro všechno". Dvě kamarádky z Černé Hory tuto výzvu podstoupí. Jedna je ale napůl Češka a navíc studentka sociologie, která se rozhodne, že si na těchto dvou českých samcích napíše svoji diplomovou práci. V reálu má scénář jen několik slušných míst a většinu dobrých hlášek prozradí už trailer. Dialogy nejsou ze dvou třetin dobře postaveny a vesele šustí papírem. Děj se točí kolem partnerského čtyřúhelníku, ve kterém dochází k žárlivým scénám i stavům silné ponorkové nemoci. Velkým problémem příběhu jsou letopočty. Film začíná v červnu 2014, děj má trvat 2 týdny, ale v komentářích hlavní představitelky občas zaslechneme, že je červen 2015. Nejlepší jsou okamžiky, kdy toto hlášení doplní datum v pravém rohu obrazu s rokem 2014. Celkově bohužel nedotažený a zapomenutelný film. A to i přes stěžejní dějový zvrat, který vůbec ve filmu nefunguje. Podrobnosti ale nemohu rozvádět, protože bych prozradil hlavní spoiler.

Komedie na jedno podívání producentsky postavená "na jistotu". De Niro opakuje postavu z komedií Fotr je lotr. Zac Efron se ukáže oblečen pouze do 30 cm plyšové včely. Drogy, sex, noční kluby na Floridě. Protivná snoubenka versus přitažlivá holka, která se objeví několik dnů před svatbou. Tedy formát, co by měl v oddechové komedii fungovat a opravdu funguje.