Falconica

fuj, to bylo dobrý! škoda, že jsem to nemohla dokoukat...

Dávám jednu hvězdičku za podnět k vzniku vtipů o Chucku Norrisovi X-D

Jedno z nejkrásněji zpracovaných klišé, co jsem snad kdy viděla. Naprosto tuctovej americkej příběh, ale tak hezky provedenej...Navíc to neni poprvý, co mi Christensen ukázal, jak skvěle mu jdou postavy mladíků zabředlých v problémech:-) To jsem poznala už v Cestě vzhůru...

Když opomenu "podezřelou" podobnost s Gladiátorem, hektolitry nevkusně použitého patosu a čirou neoriginalitu, bylo to celkem příjemný podívání. Ale znova bych to vidět zrovna nemusela...

Mám to v živé paměti. Já jako přesný Jess- akorát v holčičím podání. Terabithia je kouzelný snímek. Celou poslední třetinu probrečíte, jenže na konci si uvědomíte, že už ani nevíte, jestli je to pláč z lítosti, nebo z čirého štěstí. Najednou je mi hrozně líto, že už nejsem dítě. Tu svojí Terabithii mám sice pořád, ale zdrsněla…už to není ten nádherný křehký svět jako kdysi. Tenhle film je pro mě o vzpomínkách. O vzpomínkách na planety, co jsem stvořila, na bytosti, kterým jsem kdysi vdechla život. Jako by mi zas bylo osm let :-). Klenot mezi fantasy.

Ono mě to asi mělo vyděsit, co?aha…nějaká holka, co jí kdysi nechali ve studni, odtud posílá lidem expres rekomando videokazety a vede si databázi kdo a kdy je shlídnul. Od filmu sice vyžaduju fantazii, je ovšem rozdíl mezi fantazií a slátaninou. Jedna hvězdička za to, že jsem to v nevzrušeném rozpoložení vydržela do konce. Takhle si nepředstavuju horor, takhle si představuju pseudostrašidelnej kýč.

Ach, ta nádhera! Všechno perfektně do puntíku doladěné. Dokonce mi ani nevadily ty všudypřítomné pekáče buchet celé spartské armády, ačkoli jinak mě nadměrná svalnatost spíš odpuzuje. Jen škoda, že tohle doslova nadpozemské zpracování také nepojalo trochu víc děje než jen „Zabijem je všechny!“. Po hodině už jsem z toho byla trochu vyčerpaná. Taky se při vzpomínce na obří slony nedokážu ubránit myšlence, že se tu někdo inspiroval olifanty z Pána Prstenů…nicméně fakt je, že když si představím, že by někdo narouboval vzhled Třístovky na …no třeba na Tróju…ách!to by byla bomba přinejmenším jaderná!

Pro všechny bohy! Kolik ještě bude těchhle trapných filmů o úžasném někom, kdo přijde do školy plné spratků, udělá z nich nositele veškeré moudrosti a ještě s nimi stačí vyhrát nějakou tu cenu v soutěži? Je to chabé, chabé, chabé…Dávám dvě ** za Banderasovo tango. A to jsem dost hodná.

Vlastně ani nevim, kolik sérií jsem viděla...je to tak bezvýznamný a tak o ničem, že se to nedá kontrolovat. Jako ubíječka hlavy po příchodu domu ze školy na střední to bylo únosný, za to ta hvězdička...a jestli se to mělo někde ve třetí sérii zlepšit (budem předstírat, že jsem něco takovýho postřehla), tak seriál, kterej potřebuje na rozjezd dvě série, neni u mě dobrej seriál. Dodatek: Tenhle Clark je ještě víc na zblití než ten hermafrodit z Muzikálu ze střední.

Ten film je chladný jak polární noc. Tak chladný, až jsem párkrát málem spadla do nudy. Co taky čekat od někoho, kdo je tak emočně labilní jako já. City potřebuji jako kyslík. Možná štěstí, že ta absence emocí byla trochu nedoladěná, neúplná, protože pak by to bylo pro mě nekoukatelné. Je chladný, leč také neotřelý a originální. Má styl, má šarm, má duši. Opravdu trochu připomíná Matrix, ale já nejsem z těch, kterým by to ježilo chlupy. Mám styl á la Matrix ráda. A z Equilibria mám dobrý dojem.