D.Moore

Film s poměrně hustou koncentrací podivných náhod, které do jednoho vlaku svedly cesty špičkového lékaře a smrtelně nemocného člověka, manželky německého zbrojaře, pamětníka holocaustu či tajného policisty a drogového dealera, film s řadou nepřesností, chyb (nejen zeměpisných) a jiných renonců, který je ovšem tak napínavý, že si člověk ničeho z výše jmenovaného skoro (!) nevšimne. Čeho jsem si ovšem všiml, a to dost, byla poslední čtvrtina snímku, která se zcela zbytečně zvrhla v "napínavou" (jako by děj snad potřeboval být ještě dramatičtější) akční podívanou plnou doslova nablblých přestřelek a umírání... A té nás mohli pánové od filmu opravdu ušetřit. Tři a půl hvězdy i za hudbu J. G.

Udělat Lee Van Cleef to, co udělal na konci filmu, o nějakou hodinu a půl dříve, bylo by všechno mnohem jednodušší. Snímek, který beztak těží z charizmatu tří lidí (Van Cleef, Oates, Tucker), by se vyvaroval příšerně, nesnesitelně protahovaného (ne)děje, pitomých dialogů (schválně píšu dialogů, protože některé hlášky se docela povedly) a nepřehledných přestřelek, v nichž každý člověk vystřílel snad metrák olova pouze v zájmu všeobecného zmatku.

Velice sympatický a doslova oddechový film. Nejde samozřejmě o žádné veledílo, na ději je dost, dost znát, že existuje hlavně proto, aby mohl vyvrcholit vskutku neobvyklou, rogalistickou záchranou misí, jenže mohlo by mi to vadit? Mohlo, ale nevadí. Je tu správňácký James Coburn, kterému nápad na zmíněné poletování mezi vysokými skalami snad našeptal sám Wile E. Coyote, je tu Schifrinova senzační hudba (s řeckými motivy si hraje podobně jako Útěku do Athén, čili moc hezky), jsou tu svižně natočené akční scény (závěr s rogaly a vrtulníkem, v němž si J. C. zakaskadéřil, snese srovnání s nejlepšími bondovkami) a hlavně neustálý pocit, že nakonec všechno dobře dopadne. Fajn.

Určitě ne dokonalý, ale přesto velmi povedený a působivý film, jehož děj sleduje zajímavé příběhy lidí různých národností i názorů bez toho, aby některý vyloženě upřednostňoval. Nikoho asi nepřekvapí, že prim z mého pohledu hraje Harrison Ford, jenž v postavě Maxe Brogana našel nejlepší roli od K-19 a je doopravdy skvělý (nejvíce se mi líbila návštěva oslavy parťákova otce, úžasně zahraná scéna). Ovšem chyba by byla zapomenout především na velice emotivní linku s dívkou Taslimou a (s výjimkou poněkud přebytečných asijských mladíků) vlastně i na všechny ostatní. Někomu se může zdát, že z Imigrantů až příliš trčí agitka hvězd a pruhů... No, vzhledem k tomu, že mi ve filmu byla většina "cizinců" sympatičtější než většina "původních" obyvatel USA, mám trochu jiný názor.

Nic moc... Z počinů typu Věřte nevěřte si to sice střílí hezky, ale 14 minut je vážně příliš (navíc když s předstihem odhadnete pointu, což práci nedá). Dovedu si představit, že by z Legend of Hallowdega vznikl krátký, zhruba tříminutový typicky gilliamovský animák, nebo o něco delší hraný montypythonovský skeč. Proč ne. Ale natahovat jeden fór, který navíc není nijak třeskutý, na čtvrt hodiny? To je plýtvání humorem a v tomto případě i režisérem.

Strhující mezinárodní filmařská spolupráce s řadou nesmírně atmosférických a bravurně natočených scén. Viděl jsem dvouhodinovou verzi a doufám, že se někdy dostanu k té 195minutové, protože tohle byla vážně senzační podívaná. A ten Conneryho závěrečný monolog... A ta Morriconeho hudba... A ta scéna s hrobkou... A vůbec to všechno.

Verze, že katastrofu Hindenburgu zapříčinil atentát, je podle mě velice pravděpodobná, a způsob, jakým tu nejpropíranější teorii ze všech líčí tenhle film, se mi vcelku líbí. Wisův snímek se sice chvílemi vleče, ale po většinu stopáže má spád, fantastické vizuální efekty (které mě hravě ohromují i dnes, takže nemusím psát "na tu dobu"), výbornou Shirovu hudbu a je perfektně obsazen. Děj je uvěřitelný a opírá se prakticky o všechna doložená fakta, mrzelo mě jen opomenutí postavy Huga Eckenera, "otce Hindenburgu" , který se ve filmu objevil jen na začátku, zabručel, že nepoletí, a víc nic.

Tenhle film není od myšáka, ale od králíka... A je to na něm bohužel poznat. Tedy ne že bych měl vůči Warner Bros nějaké zvláštní výhrady, ale především animací se Disneymu tentokrát rovnat nemohou. Obrázky jsou podivně málo barevné, pohyb postav trhaný (obzvlášť jízda na koních je děsivá), a když se do toho tu tam přimíchá animace počítačová (kamenný obr či co to bylo), je to neštěstí. Druhou věcí je opravdu velice jednoduchý příběh, který je protkaný neskutečně děsivými písněmi... Brrr. Naštěstí má ale Kouzelný meč své silné stránky, z nichž většinu má na svědomí dvouhlavý drak Devon/Cornwall, jehož jednu hlavu naprosto neodolatelně namluvil Eric Idle. Drak je vážně perfektní, vtipy, které si pro něj scénáristé vymysleli, jsou vtipné, a proti jeho písni (v jejímž "klipu" draci zparodují vše od Picassa a Elvise po Sonnyho a Cher, warneráckého Kojota Willeho nebo hororový Pátek 13.) nemám ani malou námitečku. Kromě draka mě pobavily i drobnosti, jako nápis Acme na magickém lektvaru hlavního padoucha, podivný kříženec slepice a sekery (věřte tomu nebo ne) citující Taxikáře a Drsného Harryho, a v akčním závěru se objevivší supermanský motiv Johna Williamse. Jinak se mi nepřekvapivě líbila i hudba Patricka Doyla, ale bohužel moc prostoru nedostala.

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer.

První díl je zajímavý, nadprůměrně technicky zpracovaný a tváří se (nejen na seriálové poměry) příjemně originálně. Jsem zvědavý, co nás čeká dál (což by tvůrce H+ jistě potěšilo).