Slepejsek

Ze všech možných pokračování dětského filmu TADY HLÍDÁM JÁ (2012) o děvčátku s ADHD, které má mluvícího jezevčíka, se nakonec vyklubala slzopudná psí romance. Pokud se přenesete přes asi tisíc problémů - počínaje absencí jednotícího příběhu - není to spíš snůška epizod TV-seriálu odvysílaná v kuse? - přes laciný humor - zaječí bobky či elektřina tam, kde ji nečekají - za vlasy přitažený děj - maminčino kóma či psí výstava - až po pitvoření herců (Skamene, Šteindler, Vydra), kteří své postavy víc parodují než hrají - nejspíš neodmítnete pozvánku na svatbu a budete mít pocit, že jste pořád ještě nejmíň o patro výš než Kameňáky, Babovřesky, Špindly či Šťastné nové roky Ženských na vrcholu...

Film pro otrlého diváka. Připomíná kočičkopejskovský dort aneb čím víc tam toho nalůláme, tím spíš nás nikdo neprokoukne. Pod jaký pláštík se přitom schováme (drogový rauš, surrealismus či magická terapie) je při tom úplně fu(c)k. Důvěryhodný není ani jeden z nich. V podstatě totiž nejde o víc než jen o další - nízkorozpočtovou agitku na téma "poválečný zločinný odsun hodných Němců zlými Čechy".

Na svoji délku se film neskutečně vleče. Mohou za to jeho první dvě třetiny, kdy nám ukazuje putování otce a dcery krajinou. Přitom vedou jalové řeči, navíc zoufale nezáživně podané, takže divák skoro klimbá. Až závěrečná třetina se to snaží ZLOMIT dějovým ZLOMEM. Ten ale diváka spíš jenom zmate, protože najednou ho nutí přemýšlet, co se vlastně děje. Dělo? Bude dít? (Ve finále kolik diváků, tolik interpretací.) Na jednu stranu bohužel, protože se tak vytratí to podstatné (rodinné vztahy), na druhou stranu bohudík, protože divák přehlédne pateticky banální vyvrcholení. Velkým mínusem filmu je kamera, která nedokáže prodat exoticky okouzlující islandskou krajinu. Ta tu má jaksi vyšisované barvy, často se rozplizne v záběru proti slunci anebo zatemňujícím soumraku, který hru barev zredukuje na pouhé temné obrysy. Před úplným propadnutím drží film Langoš - ovšem ani on není všemocný. Babiška mu moc nepomáhá - ale není to vina herečky, to scénáristé napsali její postavu tak nešťastně, že místy nelze uvěřit, že to má být 21-letá studentka...

Film, který kromě zúčastněných nedává nikomu smysl. Možná napsáno a natočeno na motivy skutečného příběhu, ale divák bohužel zůstává stát nezúčastněně mimo marně čekajíc na cokoli, co by ho zainteresovalo... To, co film totálně zabíjí jsou výkony hlavní herecké dvojice - naprosto neživé, toporné loutky, které projdou celým filmem s jediným výrazem, ať se děje cokoli. Navíc mezi nimi absolutně nefunguje žádná chemie, celý film netušíte, proč on s ní a ona s ním vlastně jsou, proč se našli... (Jakože ona ho uhnala, aby měla koho prudit, a on je tak odevzdaný, že si ten balvan prostě nechá?)

No jo, romantika... Děj sice občas zaskřípe a posune se dál spíš vůlí autorů než aktivitami postav, ale budiž. Jasně, vše odsýpá podle dopředu známého scénáře, sem tam klišé či blbost jako hrom. Ale přes to všechno... film aspoň není vlezlý, tu a tam zjevně nebere vážně ani sám sebe a občas se mu daří být i vtipný, takže snad to přimhouření oka a žádné pošklebky zaslouží. Já odcházel s úsměvem a pohodou v duši.

Film má zajímavý námět. Jeho zpracování je ale natolik uspěchané, že je výsledek zcela jalový. Kriminální linie končí v okamžiku, kdy je odhalen pachatel (asi třetina filmu) i jeho motiv. Dál už je to o ničem (přitom právě rozkrytí motivu by uneslo celý film). Podobně dopadá rodinné drama, kde se celé vykreslení pozadí vztahů smrskne do dvou vět "ty jsi na nás kašlal!" vs "rodina pro mne byla na prvním místě". Divák tak zůstává celou dobu nezúčastněně na břehu. Neosloven, nepolíben, nezasažen. Kdyby autoři vyškrtali nesmyslné natahovací scény (nekonečná čekání, prázdné přesuny a hlavně trapné ptačí pasáže - opravdu potřebují ptáky, aby za ně řekli to, co by měli říci slovy, obrazem, příběhem?) mohli mít dost prostoru pro zaplnění výše zmíněných mezer. V téhle kejdě se bohužel topí i herci, kteří mohou dělat cokoli, ale stejně nezakryjí plochost scénáře a jeho neschopnost vytvořit aspoň náznak napětí či překvapení (a že třeba postava Mihulové po tom přímo volala). Film stejně naivní jako jeho hlavní postava, která pořád neochvějně věří tomu, že ten, kdo mu peníze vzal, mu je taky musí vrátit.

Hodně nepovedený film, který sráží především dvě věci: 1) naprosto toporní herci-neherci, kteří nedokáží v jediné scéně vypadat nebo mluvit přirozeně; 2) nedomyšlený scénář, který jakoby nevěděl, co vlastně chce vyprávět, jakoby vznikal za pochodu...

Na rozdíl od všech, co se mohou strhat chválou, považuji film za velké zklamání. Hlavní problém filmu (scénáře) je podle mého v tom, že vlastně neví, co chce vyprávět. Sportovní linka je omezena na obecně známá fakta (získané olympijské medaile - rozhodně nepadám z Hollywoodu na zadek, ale mám pocit, že i průměrné americké filmy ze sportovního prostředí jsou v jeho zobrazení mnohem fundovanější a zapálenější). Soukromá a společenská linka jen klouže po povrchu, tu a tam naťukne nějaké téma (bez souvislostí), aby od něho vzápětí (bez jakéhokoli dalšího komentáře) utekla. Od "životopisného" snímku očekávám podstatně víc. Vlastně jsem si z filmu neodnesl nic, co jsem do té doby nevěděl. A vzhledem k tomu, že moje vědomosti o Zátopkovi se vejdou na tři řádky, to považuji za hodně špatné vysvědčení pro autory. Jediný, kdo se v téhle bídě neplácá, je Václav Neužil. Snad jen díky němu to není úplný propadák...

Varování předem: pokud nejste alespoň trošku příznivci "Suchošova" humoru, zůstaňte raději doma. Tohle je komedie, u které se nezasmějete. Tohle není nekorektní humor, ale tanec na ostří trapnosti. Většina fórků je budována a rozvíjena na zažitých klišé dávno odtržených od reality dneška. Stejně tak nesmyslně a ploše jsou postaveny i jednotlivé postavy. Svou vlezlostí prodat jako vtip v podstatě cokoli to trošku připomíná Trošku. Tipnul bych si, že natáčení byla pro herce jedna velká prdel a zvesela si ho užili. V tomto případě je to ovšem pro diváka spíše varovný signál než plusové body...

Upřímně: přesně tohle jsem očekával. Laciný, předem očekávaný humor plný klišé vyplývajících ze základní výchozí situace: muž na mateřské dovolené (nota bene otec neplánovaný, nechtěný, z donucení, s naivní představou, že starat se o mimino jsou vlastně prázdniny). Film ničím nepřekvapí, neosvěží. Od začátku až do konce servíruje jen očekávané (rádoby)vtipné scénky (nekonečněkrát opakované "jak ho nevzbudit, když konečně usne")... Tisíckrát viděné, tisíckrát obehrané. Ani se nezačervená... Literární předlohu jsem nečetl - podle několika scén ale soudím, že je v něm několikrát citovaná - obávám se, že je minimálně tisíckrát vtipnější, protože na rozdíl od filmu dokáže zprostředkovat odlišný samčí pohled. Film se tohoto pohledu vzdává a snižuje se na úroveň přitrouble klišovitých současných "ženských" komedií...